Otevřít hlavní menu

Změny

Velikost nezměněna, před 1 měsícem
→‎Období 1918-1945: další německé spolky, zdroj
 
=== Období 1918-1945 ===
Výskyt a techniky lovu zvěře se nezměnily. Došlo k modernizaci střelných zbraní. Po vzniku Československa byl v roce 1919 ustaven [[Československý lovecký a kynologický říšský svaz]], v roce 1920 v Bratislavě „Lovecký ochranný spolok pre Slovensko” a v roce [[1923]] [[Československá myslivecká jednota]] (ČSMJ), která slučovala řadu tehdejších českých mysliveckých a loveckých spolků (např. ''Ústřední spolek pro ochranu přátel myslivosti v [[Tišnov|Tišnově]]'', ''Lovecký klub v [[České Budějovice|Českých Budějovicích]]'', atd.) V roce 1932 byla ustavena [[Myslivecká komora Československé republiky]], která sdružovala celorepublikové svazy českou ČSMJ a německý „Verband deutscher Jäger St. Hubertus” z [[Litoměřice|Litoměřic]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Kramerius
| url = http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:0e56bea0-5587-11e5-81eb-001018b5eb5c?page=uuid:6f39d600-564d-11e5-9a33-5ef3fc9ae867&fulltext=Verband%20deutscher%20J%C3%A4ger%20St.%20Hubertus
| periodikum = www.digitalniknihovna.cz
| datum přístupu = 2019-07-31
}}</ref>
 
Vedle toho od roku 1933 sdružoval německý „Verband deutscher Jagdschutz- und Hundezuchtvereine im Tschechoslowakischen Staate” spolky: ''Deutsch-mährischen Jagdschutz- und Hundezuchtverein in [[Brno|Brünn]]'', ''St. Hubertus Deutsch Kurzhaar-Verein in [[Chomutov|Komotau]]'', ''Jagd- und Fischereischutzverein für Ostschlesien in [[Těšín|Teschen]]'', ''Verein deutscher Jäger des Saazer Landes in [[Žatec|Saaz]]'', ''Klub deutscher Jäger für [[Bílina (město)|Bilin]] und Umgebung'', ''Klub deutscher Jäger in [[Teplice|Teplitz-Schönau]]'' a ''Jagd schutzverein für [[Rakouské Slezsko|Westschlesien]].'' Tiskovým orgánem byl časopis «Jagdliche und kynologische Rundschau».<ref>Deutsche Post, 09.12.1933, s. 7.</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
Dva roky na to vyšel tzv. [[malý honební zákon]], který upravoval doby lovu a hájení. Po sladění zájmů zemědělství a myslivosti dochází k intenzivnímu chovu [[pernatá zvěř|pernaté zvěře]] a odklonu od chovu zvěře [[spárkatá zvěř|spárkaté]] (s výjimkou zvěře srnčí). V roce [[1941]] vyšlo vládní nařízení o myslivosti 127/1941, které mimo jiné změnilo výměru nově vzniklých honiteb a zavedlo povinné členství v České myslivecké jednotě.
| titul = Kramerius
| url = http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:ca386cf0-e734-11e6-8b85-5ef3fc9ae867?page=uuid:e5092f90-e73b-11e6-9e7e-001018b5eb5c&fulltext=Jagdschutz-%20und%20Hundezuchtvereine
| periodikum = www.digitalniknihovna.cz
| datum přístupu = 2019-07-31
}}</ref>
 
Dva roky na to vyšel tzvTzv. [[malý honební zákon]], který upravoval doby lovu a hájení. Po sladění zájmů zemědělství a myslivosti docházídošlo k intenzivnímu chovu [[pernatá zvěř|pernaté zvěře]] a odklonu od chovu zvěře [[spárkatá zvěř|spárkaté]] (s výjimkou zvěře srnčí). V roce [[1941]] vyšlo vládní nařízení o myslivosti 127/1941, které mimo jiné změnilo výměru nově vzniklých honiteb a zavedlo povinné členství v České myslivecké jednotě.
 
{{Citát v rámečku|Každý milovník honitby musí požádati politický úřad o zbrojní pas, ovšem dříve než začne honitbu provozovati. Při tom se platí kolkovné Kč 8.— a Kč 1.— za tiskopis. Při prodloužení tohoto zbrojního lístku jest mu znovu zaplatiti Kč 8.—. Za vystavení zbrojního lístku, jehož rozšíření a prodloužení nutno zaplatiti podle peněžní mohoucnosti dotyčného uchazeče 10 až 100 Kč, průměrem tedy asi 50 Kč. Za pouhé vidování zbrojního lístku při změně pobytu vlastníka nutno zaplatiti opět Kč 5.—. Za povolení nákupu ručnice z ciziny jest poplatek Kč 100—. Bez honebního lístku nemůže ten, kdo se již opatřil zbrojním lístkem, ani jako host ani jako pán loviti. Pak teprve musí u okresního úřadu požádati o lístek honební, který jest zaplatiti za 1 měsíc částkou Kč 30.— kromě kolku za 5 Kč a za 1 rok 100 Kč, také 5 Kč s kolkovným. Pán myslivosti respektive nájemce honitby musí za lístek honební zaplatiti Kč 300.—.|Československá vlastivěda, 1929-1936<ref>''Československá vlastivěda''. Praha, Sfinx. s. 260.</ref>}}
 
V květnu 1938 následoval německý „Verband deutscher Jäger St. Hubertus” provolání [[Konrad Henlein|Konrada Henleina]], spolek byl nově uspořádán do myslivecké sudetské asociace „Sudetendeutsche Jägerschaft”.<ref>''Neues Tagblatt für Schlesien und Nordmähren''. Troppau: Adolph Drechsler, 11.06.1938, s. 10: Die Sudetendeutsche Jägerschaft in die Einheitsfront.</ref> Vládním nařízením č. 127 z roku 1941, kdy byla MysliveckáČeská myslivecká jednota jedinou povolenou organizací, se stalo členství povinné a došlo k zavedení mysliveckých zkoušek. Od roku 1942 až do roku 1946 stál v čele ČMJ [[Arnošt Schwarzenberg]]. V roce 1943 přesídlilo vedení ČMJ z Brna do Prahy a vznikly okresní myslivecké spolky.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Kandler
| jméno = Lukáš