Rychnov nad Kněžnou: Porovnání verzí

Přidáno 1 325 bajtů ,  před 6 měsíci
Úvod, hospodářství, demografie
m (Upravil jsem seznam základních škol v našem městě. Jednu z nich navštěvuji a nebyla uvedena v seznamu. Proto jsem ji přidal. Čerpal jsem z oficiálních stránek školy.)
Značky: editace z Vizuálního editoru první editace
(Úvod, hospodářství, demografie)
Značky: editace z Vizuálního editoru první editace
| loc-map = {{LocMap |Česko |position=bottom |lat_deg=50 |lat_min=9 |lat_sec=47 |lon_deg=16 |lon_min=16 |lon_sec=28 |float=center |caption= |label=Rychnov nad Kněžnou}}
}}
'''Rychnov nad Kněžnou''' ({{vjazyce2|de|''Reichenau an der Knieschna''}}) je [[město]] [[Obec s rozšířenou působností|s rozšířenou působností]] v [[Královéhradecký kraj|Královéhradeckém kraji]] v severovýchodních Čechách. Město leží v [[Orlická tabule|Orlické tabuli]] na řece [[Kněžná|Kněžné]] a má {{Počet obyvatel}} obyvatel a rozlohu 3 495 ha. Historické jádro města je [[Městská památková zóna|městskou památkovou zónou]].
 
Sousedními obcemi sídla jsou [[Vamberk]], [[Lupenice]], [[Tutleky]], [[Synkov-Slemeno]], [[Libel]], [[Třebešov]], [[Černíkovice (okres Rychnov nad Kněžnou)|Černíkovice]], [[Solnice (okres Rychnov nad Kněžnou)|Solnice]], [[Lukavice (okres Rychnov nad Kněžnou)|Lukavice]], [[Liberk]], [[Javornice (okres Rychnov nad Kněžnou)|Javornice]] a [[Jahodov]].
 
== Historie ==
Albrecht a Heřman byli posledními majiteli Rychnova z rodu Rychnovských, neboť Albrecht prodal město roku [[1497]] [[Vilém II. z Pernštejna|Vilémovi z Pernštejna]], jenž vytvořil ve východních Čechách rozsáhlé dominium. Rychnov tehdy zaznamenal růst a stavební rozvoj. Vilém z Pernštejna daroval městu roku [[1498]] pastvinu Láň; roku [[1503]] zrušil ve městě panský dvůr a rozprodal ho. Vilémovo sídlo bylo v [[Pardubice|Pardubicích]]. Rychnovu vládl až do své smrti roku [[1521]], kdy české majetky zdědil jeho syn [[Vojtěch z Pernštejna]] (viz [[Pernštejnové]]). Poté se město dostalo do držení [[Trčkové z Lípy|Trčků z Lípy]]. Město Rychnov bylo poddanské. Jeho vztah a závislost na své vrchnosti byl tehdy zřejmý. Snaha města o získání práv královských měst byla úspěšná až v roce 1561, kdy císař Ferdinand I. udělil městu právo volby obecních starších, pomocného samosprávného sboru. Burian [[Trčkové z Lípy|Trčka z Lípy]] byl dobrý hospodář, předvídavý v hospodářském podnikání a tolerantní ve věcech víry. V roce [[1577]] vymohl na Rudolfu II. třetí výroční trh. V roce [[1587]] prodal Burian [[Trčkové z Lípy|Trčka z Lípy]] Rychnov nad Kněžnou bohatému radnímu Starého Města pražského Kryštofu Betenglovi z Neuenperka, který teprve nedávno získal erb. Betenglové byli patricijská rodina, pocházející ze Švýcarska, která zbohatla obchodem a na finančních transakcích. Hlásili se k podobojí a někteří členové rodiny i k českým bratrům. Kryštof Betengl starší dokonce vystavěl pro české bratry kostel. Od roku [[1582]] vlastnili Betenglové i panství [[Borohrádek]], se kterým nově přikoupené panství Rychnov na dlouhá léta spojili. Pro Rychnov nad Kněžnou objednali jeden z nejtěžších zvonů pojmenovaný jménem Kryštof. Ulit byl Janem Benešovským z Moravské Třebové. Betenglové se starali o školu, o řemesla, o špitál apod. Poslední člen rodu, Kryštof mladší, podporoval velmi vydatně stavovský odboj a panství mu bylo proto konfiskováno. V roce [[1623]] získal panství císařský rada a viceprezident dvorské komory [[Vincenc Muschinger z Gumpendorfu]], poté krátce Rychnov vlastnila císařovna [[Eleonora Gonzagová (1598–1655)|Eleonora]], následně přešel do majetku [[Kolovratové|Kolovratů]].
 
Dne [[14. července]] 1926 navštívil Rychnov nad Kněžnou prezident republiky [[Tomáš Garrigue Masaryk]]. Po slavnostním přivítání starostou města Františkem Holoubkem a zástupy na náměstí pronesl projev k obyvatelstvu a poté se odebral s delegací, ve které byl také [[Edvard Beneš]] v průvodu na [[Rychnov nad Kněžnou (zámek)|zámek]], aby navštívil Bohuslava Kolowrata. Po obědě v Národním domě odjel automobily do [[Kostelec nad Orlicí|Kostelce nad Orlicí]] a odtamtud v 18:18 hodin připraveným zvláštním vlakem do Prahy.<ref>{{Citace periodika|url=http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:c6a3b5aa-435d-11dd-b505-00145e5790ea?page=uuid:3db6f4b6-435e-11dd-b505-00145e5790ea|periodikum= Národní listy|datum= 14. 7. 1926|strany=2|titul=Pan president se vrátil do Prahy}}</ref>
 
== Hospodářství ==
Ve městě a jeho okolí sídlí podniky zaměřené především na [[Strojírenství|strojírenský průmysl]]. Na katastru města se nachází strategická [[Průmyslová zóna na Rychnovsku|průmyslová zóna Solnice - Kvasiny - Rychnov nad Kněžnou]], která zaměstnává okolo 15 000 pracovníků. Na Rychnovsku je dlouhodobě nejnižší [[nezaměstnanost]] v rámci celé ČR<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Analýza nezaměstnanosti v okrese Rychnov nad Kněžnou v letech 2009-2016 - VŠKP - VŠE
| url = https://vskp.vse.cz/74964_analyza_nezamestnanosti_vokrese_rychnov_nad_kneznou_vletech_2009_2016
| periodikum = vskp.vse.cz
| datum přístupu = 2019-07-31
}}</ref>.
 
== Pamětihodnosti ==
* Socha svatého Antonína Paduánského
* Socha svatého Marka na křižovatce ulic Smetanova a Masarykova
*[[Synagoga v Rychnově nad Kněžnou|Synagoga]] – Nová synagoga byla vybudována v roce [[1782]] poté, co požár v roce [[1779]] zničil původní synagogu z poloviny [[17. století]]. Později prošla dvěma stavebními úpravami a bohoslužby se v ní konaly až do [[druhá světová válka|druhé světové války]]. V průběhu [[Protektorát Čechy a Morava|německé okupace českých zemí]] byla synagoga zpustošena, v době [[Komunistický režim v Československu|komunistického režimu]] tam [[národní podnik]] Benzina skladoval a prodával topný plyn. V 90. letech [[20. století]] byla synagoga opravena a bylo do ní umístěno Židovské muzeum Podorlicka a Památník [[Karel Poláček|Karla Poláčka]].
* Sousoší hrdinů románu ''Bylo nás pět'' od sochaře [[Michal Moravec|Michala Moravce]]
[[Soubor:Rychnov Town Hall.JPG|náhled|Budova radnice na Starém náměstí]]
== Muzea a galerie ==
* [[Muzeum a galerie Orlických hor]] – Jiráskova 2, některé expozice jsou na zámku
*[[Muzeum hraček v Rychnově nad Kněžnou|Muzeum hraček]] – Staré náměstí 68
* Památník [[Karel Poláček|Karla Poláčka]] – Palackého ulice 608
* Památník [[František Martin Pelcl|F. M. Pelcla]] – Pelclovo nábřeží 458
|'''2015'''
|'''2017'''
|'''2019'''
|-
| '''Počet obyvatel'''
|11 184 
|11 004
|10 998
|}
 
23

editací