Myslivost: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Tradice myslivosti: zvyky a tradice
značka: editor wikitextu 2017
→‎Období 1918-1945: doplnění mysl. organizací, zdroj
značka: editor wikitextu 2017
Řádek 14:
 
=== Období 1918-1945 ===
Výskyt a techniky lovu zvěře se nezměnily. Došlo k modernizaci střelných zbraní. Po vzniku Československa byl v roce 1919 ustaven [[Československý lovecký a kynologický říšský svaz]], v roce 1920 v Bratislavě „Lovecký ochranný spolok pre Slovensko” a v roce [[1923]] [[Československá myslivecká jednota]] (ČSMJ), která slučovala řadu tehdejších mysliveckých a loveckých spolků (např. Ústřední spolek pro ochranu přátel myslivosti v Tišnově, Lovecký klub v Českých Budějovicích, atd.) V roce 1932 byla ustavena [[Myslivecká komora Československé republiky]], která sdružovala českou ČSMJ a německý „Verband deutscher Jäger St. Hubertus” z Litoměřic.
Výskyt a techniky lovu zvěře se nezměnily. Došlo k modernizaci střelných zbraní. V roce [[1923]] byla založena [[Československá myslivecká jednota]], která slučovala řadu tehdejších spolků. Dva roky na to vyšel tzv. [[malý honební zákon]], který upravoval doby lovu a hájení. Po sladění zájmů zemědělství a myslivosti dochází k intenzivnímu chovu [[pernatá zvěř|pernaté zvěře]] a odklonu od chovu zvěře [[spárkatá zvěř|spárkaté]] (s výjimkou zvěře srnčí). V roce [[1941]] vyšlo vládní nařízení o myslivosti 127/1941, které mimo jiné změnilo výměru nově vzniklých honiteb a zavedlo povinné členství v České myslivecké jednotě.
 
Výskyt a techniky lovu zvěře se nezměnily. Došlo k modernizaci střelných zbraní. V roce [[1923]] byla založena [[Československá myslivecká jednota]], která slučovala řadu tehdejších spolků. Dva roky na to vyšel tzv. [[malý honební zákon]], který upravoval doby lovu a hájení. Po sladění zájmů zemědělství a myslivosti dochází k intenzivnímu chovu [[pernatá zvěř|pernaté zvěře]] a odklonu od chovu zvěře [[spárkatá zvěř|spárkaté]] (s výjimkou zvěře srnčí). V roce [[1941]] vyšlo vládní nařízení o myslivosti 127/1941, které mimo jiné změnilo výměru nově vzniklých honiteb a zavedlo povinné členství v České myslivecké jednotě.
 
{{Citát v rámečku|Každý milovník honitby musí požádati politický úřad o zbrojní pas, ovšem dříve než začne honitbu provozovati. Při tom se platí kolkovné Kč 8.— a Kč 1.— za tiskopis. Při prodloužení tohoto zbrojního lístku jest mu znovu zaplatiti Kč 8.—. Za vystavení zbrojního lístku, jehož rozšíření a prodloužení nutno zaplatiti podle peněžní mohoucnosti dotyčného uchazeče 10 až 100 Kč, průměrem tedy asi 50 Kč. Za pouhé vidování zbrojního lístku při změně pobytu vlastníka nutno zaplatiti opět Kč 5.—. Za povolení nákupu ručnice z ciziny jest poplatek Kč 100—. Bez honebního lístku nemůže ten, kdo se již opatřil zbrojním lístkem, ani jako host ani jako pán loviti. Pak teprve musí u okresního úřadu požádati o lístek honební, který jest zaplatiti za 1 měsíc částkou Kč 30.— kromě kolku za 5 Kč a za 1 rok 100 Kč, také 5 Kč s kolkovným. Pán myslivosti respektive nájemce honitby musí za lístek honební zaplatiti Kč 300.—.|Československá vlastivěda, 1929-1936<ref>''Československá vlastivěda''. Praha, Sfinx. s. 260.</ref>}}
 
Vládním nařízením č. 127 z roku 1941, kdy byla Myslivecká jednota jedinou povolenou organizací, se stalo členství povinné a došlo k zavedení mysliveckých zkoušek. Od roku 1942 až do roku 1946 stál v čele ČMJ Arnošt Schwarzenberg. V roce 1943 přesídlilo vedení ČMJ z Brna do Prahy a vznikly okresní myslivecké spolky.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Kandler
| jméno = Lukáš
| titul = Vývoj myslivosti, projekt EU
| url = http://projekt-eu-pokr-2.unas.cz/mys/historie/text-vyvoj.pdf
| vydavatel =
| místo = Hranice
| datum vydání =
| datum přístupu =
}}</ref>
 
=== Období 1945-1948 ===