Spojené státy americké: Porovnání verzí

V 19. století začaly narůstat rozpory mezi americkým severem a jihem. Sever byl lidnatý (19 milionů obyvatel), industriální a odmítal otroctví. Jih byl méně osídlený (8 milionů obyvatel z toho polovina byli černí otroci), zemědělský (zejm. plantáže bavlny) a žil z otroctví. Hnutí, založené na protestantské teologii, které otroctví odmítalo, se nazývalo [[abolicionismus]]. Pozvolna se na severu otázka otroctví ovšem začala politizovat. Odpůrci otroctví založili i novou [[Republikánská strana (USA)|Republikánskou stranu]]. Její ústřední osobností se stal [[Abraham Lincoln]]. Když byl roku 18611860 zvolen prezidentem, došlo k secesi (odtržení) jedenácti jižních států ([[Jižní Karolína|Jižní Karolíny]], [[Mississippi (stát)|Mississippi]], [[Florida|Floridy]], [[Alabama|Alabamy]], [[Georgie]], [[Louisiana|Louisiany]], [[Texas]]u, [[Virginie]], [[Arkansas]]u, [[Severní Karolína|Severní Karolíny]] a [[Tennessee]]), které vyhlásily [[Konfederované státy americké]]. To nakonec vedlo k&nbsp;[[Americká občanská válka|občanské válce]] (známé též jako válka Severu proti Jihu). Ta začala 12. dubna 1861 útokem konfederačních jednotek na americkou pevnost [[Fort Sumter]] v Jižní Karolíně. Zpočátku dosáhly jižní jednotky solidních úspěchů díky zkušenosti svého velitele [[Robert Edward Lee|Roberta Edwarda Leea]], jeho vojska však byla roku 1863 poražena v klíčové [[Bitva u Gettysburgu|bitvě u Gettysburgu]]. Armádu Unie, tedy Severu, nakonec přivedl k vítězství [[Ulysses S. Grant]] (budoucí prezident, v letech 1869–1877). Válka trvala do roku [[1865]]. Po vítězství Severu musely všechny jižní státy ratifikovat třináctý dodatek ústavy, který otroctví zakazoval. Vítězství to však nebylo zdaleka definitivní. Nejenže byl Lincoln zavražděn, ale k moci se na jihu dostala frakce Demokratické strany zvaná Redeemers, která hlásala nadřazenost bělochů a zavedla [[Rasová segregace|rasovou segregaci]] (tzv. [[Zákony Jima Crowa]]).<ref>{{Citace elektronického periodika