Kognitivní věda: Porovnání verzí

Za nejvýznamnější pro vznik budoucí kognitivní vědy lze považovat rok 1956.<ref name="newell1972" /> J. McCarthy, M. Minsky, C. Shannon a N. Rochester toho roku uspořádali konferenci o umělé inteligenci v Dartmouthu a dali vzniknout mnoha důležitým pracím v této oblasti. Významné pokroky v psychologii přinesli např. J. Bruner, J. Goodenough a G. Austin. W.P. Tanner, J.A. Swets, T.G. Birdsall a jiní rozvinuli [[teorie detekce signálů|teorii detekce signálů]]. [[George Miller]] demonstroval omezenost kapacity informačního zpracování (např. kapacita [[pracovní paměť|pracovní paměti]] -– [[Millerovo magické číslo|magické číslo 7 plus mínus 2]]). W. Goodenough a F. Lounsbury přispěli k rozvoji kognitivní antropologie. Byly publikovány práce B.L. Whorfa o vlivu jazyka na myšlení.<ref name="miller2003" />

V 60. letech se začala zvyšovat interdisciplinární spolupráce mezi těmito obory. Na Harvardu používali název kognitivní studia, na Carnegie-Mellon information-processing psychologie, na La Jolla kognitivní věda. Roku 1976 dokončila nadace Alfreda P. Sloana program pro tehdy mladou disciplínu -– neurovědu -– a měli zájem podpořit iniciativu, která by překročila pomyslnou mezeru mezi mozkem a myslí. Pro tento program byl nakonec zvolen název kognitivní věda. Tehdy se tedy stala součástí kognitivní vědy i nově vzniklá [[kognitivní neurověda]].<ref name="miller2003" /> V polovině 70. let vznikla Cognitive Science Society, která začala vydávat žurnál Cognitive Science a později mezi disciplíny kognitivní vědy začlenila také [[pedagogika|pedagogiku]].<ref name="cogscisoc" />

* Kromě modelování přirozeného myšlení se subdisciplína [[umělá inteligence]] snaží vytvořit umělou mysl -– stroje vykazující známky inteligentního chování.

* Z hlediska kognitivní vědy je nejvýznamnější výše zmíněná kognitivní a behaviorální neurověda. Zkoumá, jak jsou psychologické funkce implementovány v mozku. Během běžných psychologických experimentů je snímána aktivita mozku pomocí zobrazovacích metod jako je [[funkční magnetická rezonance|fMRI]] či [[pozitronová emisní tomografie|pozitronová emisní tomografie (PET)]], z čehož se usuzuje na relativní lokalizaci kognitivních funkcí -– na jejich tzv. neurální koreláty. [[Elektroencefalogram|EEG]] či [[magnetoencefalografie|magnetoencefalografie (MEG)]] naproti tomu umožňuje lépe sledovat časový průběh těchto funkcí. Např. pomocí metody [[evokované potenciály|evokovaných potenciálů (ERP)]] lze zkoumat jakou část daného procesu ovlivňuje jaká experimentální manipulace. Zatímco fMRI má dobré prostorové a EEG dobré časové rozlišení, o [[transkraniální magnetická stimulace|TMS]] lze říct, že má funkční rozlišení.<ref name="walsh1999" /> TMS ovlivňuje pomocí magnetického pole aktivitu v určité malé části mozkové kůry, což ovlivní i výkon v psychologických experimentech. Lze tak usuzovat nikoli pouze o korelacích, ale o kauzálních vztazích mezi neurální aktivitou a chováním.

Kognitivismus bývá považován za synonymní ke komputacionalismu (viz níže), tedy že na určité úrovni abstrakce lidská mysl ''je'' počítač -– výpočetní systém. Pravdivost tohoto tvrzení závisí na definici výpočtu, která může být pojata velmi široce. Možná odpověď je, že lidé sdílejí s počítači určitou esenciální či konstitutivní vlastnost, která vymezuje počítače jako koherentní skupinu. Co je touto vlastností, je pak empirická otázka. Nejčastěji je však počítač chápán jakožto formální systém manipulující se symboly.<ref name="MIT1999" />

* '''[[logika|Formální logika]]''' -– Výroková a predikátová logika umožňuje vyjádřit komplexní formy znalostí a operací nad nimi je například logická dedukce. Není však pravděpodobné, že by logika stála v jádru lidského myšlení.

* '''Pravidla''' -– Mnoho lidských znalostí je ve formě jestliže-pak (If-Then) pravidel a různé formy myšlení, jako například plánování, lze modelovat jako systém založený na pravidlech.

* '''[[pojem|Koncepty]]''' (pojmy) -– Koncepty jsou mentální reprezentace částečně korepondující se slovy a výrazy jazyka. Existuje více teorií konceptů. Dle jednoho pohledu je koncept množina typických vlastností. Díky konceptům pak můžeme organizovat vnímaný svět a v mysli můžeme s koncepty operovat pomocí k nim přiřazeným slovům.

* '''[[Analogie]]''' -– Analogie jsou užitečným nástrojem myšlení např. při řešení problémů, rozhodování, vysvětlování a komunikaci. Mentální procesy umožňují vybavit zdrojový analog, upravit ho a aplikovat na cílovou situaci.

* '''Představy''' -– Vizuální a jiné druhy představ často zachycují informace mnohem lépe, než slovní popisy. S představami se dá v mysli manipulovat, přibližovat je, rotovat, transformovat a podobně.

* '''[[Konekcionismus]]''' -– Konekcionistické sítě se skládají z uzlů a spojů mezi nimi. Jsou užitečnými modely psychologických funkcí, které vyžadují paralelní zpracování, jako je např. zrakové vnímání a rozhodování. Proces šíření aktivace a učení sítě může vést k [[emergence|emergenci]] složitého chování. Konekcionistické modely jako jsou [[neuronová síť|umělé neuronové sítě]] jsou pouze hrubou aproximací biologických neuronových sítí, vytváří se však i více biologicky realistické modely.

* [http://www.ondrejhavlicek.com/2014/03/kognitivni-veda-co-ze-to-je/ Kognitivní věda? Co že to je?] -– Stručný přehledový článek