Verze z 22. 6. 2019, 01:39 editovat InternetArchiveBot (diskuse \| příspěvky) Roboti 358 077 editací Robot: Opravuji 1 zdrojů and označuji 0 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta15) ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 30. 7. 2019, 14:43 editovat zrušit editaci DraceaBot (diskuse \| příspěvky) Roboti 27 876 editací m typografické úpravy Přejít na další porovnání →
Řádek 48: '''Návrh vychází z křivky terénu, stejně jako v minulosti, určenému pro stavbu kostela ale se zachováním původního rázu místa. Tím, že je kostel navržen jako nízký kruhový prostor, zapuštěný do terénu, je dosaženo dojmu, že linie skály plynule přechází do linie kostela a tvoří souvislou [[silueta\|siluetu]]. Celkové řešení je citlivě přizpůsobeno původnímu [[terén]]u, vstup do prostor kostela je pod úrovní ulice a je [[tunel]]em spojen s kostelními prostory. [[Finsko\|Finský]] a [[Švédsko\|Švédský]] styl je vzájemně propojen. Vnitřní uspořádání kostela je v zásadě správně vyřešeno, ale detailně rozčleněné, přitom návrh potřebuje některé úpravy. Například více přiblížit interiér potřebám [[církev]]ního kostela, snížit objem potřebné těžby kamene a zkrátit vstupní tunelový prostor. Interiér kostela je velmi citlivý na osvětlení. [[Konstrukce]] prosvětlené [[střecha\|střechy]] bude vyžadovat další technické řešení a návrh. Umístění zvonice nebude řešeno vyzvednutím nad terén.'' S odkazem na stanovisko rady na přelomu let [[1932]] -– [[1933]] hodnotící návrh neúspěšného účastnila soutěže Pauli E. Blomstedta ~~...~~… obě díla jsou si ekvivalentní, Blomstedtovo i plány bratrů Suomalainenových, kde hlavní roli hraje finský kámen, avšak v různém použití. P. E. Blomstedt chce použít kámen maximálně úsporně a s minimálními úpravami. Jeho plány a kresby jsou uchovány v [[muzeum\|muzeu]] <ref name="Temppeliaukio_1">http://www.temppeliaukio.fi/artikkeli1.htm Temppeliaukio - oikaisu kirkon suunnitteluhistoriaan (23.5.2010)</ref>. Umělecký dojem P. E. Blomstedtova projektu je v kontrastu s okolními budovami. Finští bratři naopak zdůrazňuje přírodní formu stavby ve skále se střešní kopulí -– sakrální starověké struktury. Oba návrhy v tomto používají stejný prvek, chirurgicky přesný spirituismus. Dóm kostela (loď) jsou však zcela odlišné. Blomstedtův návrh je jednoduchý, tvořený matnými skleněnými dlaždicemi se zdůrazněním technického řešení, čistě přírodní antiteze. Stávající provedení bratrů je evidentně odlišné, prostor obepnutý skálou, ale s velkým volným prostorem <ref name="Temppeliaukio_1"/>, snažící se kombinovat vnější i vnitřní prostor jako svobodu i pocit bezpečí. Těžba kamene při stavbě je u obou projektů zcela odlišná. P. E. Blomstedt těží kámen proto, aby mohl kostel postavit <ref name="Temppeliaukio_1"/>. Bratři Suomalainenovi těží kámen, aby uvolnili místo pro kostel, nízký výškou, ale v nejcennějším místě -– uprostřed. Taktéž jejich cílem bylo vidět hotový skalní kostel. [[Soubor:Temppeliaukio Church - cross.JPG\|náhled\|vpravo\|Stylizovaný kříž u vchodu do kostela, v pozadí skála, v níž je kostel vytesán]] Řádek 60: Pro řešení sporných bodů byla sestavena skupina [[odborník]]ů z různých [[vědní obor\|oborů]] <ref name="Temppeliaukio_2"/>. Na řešení [[akustika\|akustiky]] [[prostor]]u se podílel [[Mauri Parjo]], [[dirigent]] [[Paavo Berglund]] (specialista na akustiku hudebních [[sál]]ů) i samotní bratři. Problémem byla akustika oblé kopule i samotných stěn. Bratři museli upravit strukturu kopule pro potřeby akustiky. Ohledně stěn, místo betonových bloků různé velikosti po obvodu byl ponechán lámaný kámen, který se ukázal pro akustiku jako vhodnější a zároveň vzhledově zajímavý. Před konečným rozhodnutím o provedení interiéru si nechal realizační výbor předložit stanoviska odborníků a schválil [[myšlenka\|myšlenku]] skalní stěny <ref name="Temppeliaukio_2"/>. Výstavba byla započata v [[únor]]u [[1968]]. Práce šla dobře, i když stavba kostela stále vyvolávala smíšené [[pocit]]y. Kamenný chrám byl slavnostně otevřen [[28. září]] [[1969]] a pojmenován "Taivallahden kirkko". V roce [[1971]] byl přejmenován na dnešní název "Temppeliaukion kirkoksi" -– kostel na Chrámovém náměstí. Cena investice představovala 4 mil. [[finská marka\|finských marek]], to je přibližně jako jedna [[základní škola]] v Helsinkách <ref name="Temppeliaukio_4">Temppeliaukio: Kirkko Suursaaresta länteen, ISBN 951-0-27837-8</ref>. Řádek 67: == Vzhled a interiér == Místem, kde byl vyhlouben [[základní kámen]], se vstupuje do [[tunel]]u, vedoucího v úrovni [[ulice]] do nitra [[skála\|skály]]. Volný prostor -– oválný sál kostela -– je osvětlen [[denní světlo\|denním světlem]]. Skalní stěna je osvětlena různě širokými světelnými pruhy procházejícími skrz prosklenou plochu střechy. Prosklenná plocha střechy je dělena na 180 různě dlouhých skleněných pruhů, vyvolávajících sakrální [[dojem]]. Vrchol kopule je podepřen stejným počtem [[železobeton]]ových [[podpěra\|podpěr]]. Tvar kopule je propočítán tak, aby rozděloval množství dopadajícího světla podle významnosti osvětleného místa -– nejvíce [[oltář]] s [[kříž]]em -– nejprestižnější místo, pak dóm se starými skalními trhlinami. Dóm a [[galerie (stavba)\|galerie]] jsou obloženy ohnutými [[měď\|měděnými]] pásy, na zemi je leštěný beton. Konstrukce galerie je ze železobetonu, stejně tak kazatelna, [[sakristie]] i technické zázemí. Podle původního projektu jsou barvy interiéru složeny z odstínů [[žula\|žuly]]: červená, modrá a červená a šedá. Kříž, stojany pro [[Svíčka\|svíce]] a [[křestní mísa\|křestní mísu]] vykoval [[umělec]] [[Kauko Moisio]]. [[Textil]]ní [[dekorace]] navrhl [[Tellervo Strömmer]]. [[Mistr]] [[Veikko Virtanen]] vyrobil [[varhany]] s 43 [[hlas]]y a 3001 [[píšťala\|píšťalou]] a nesou jeho rukopis. Řádek 91: * Autor: Connah Roger, Dílo: Grace and Architecture, Helsinki, vydavatel: Rakennustieto Oy, vydání: 1999, ISBN 951-682-501-X * Autor: Jetsonen,Sirkkaliisa ja Jari, Dílo: SACRAL SPACE – Modern Finnish Churches, Helsinki, vydavatel: Rakennustieto Oy, 2003, ISBN 951-682-731-4 * Autor: Mehtälä, Maila, Dílo: Temppeliaukio -– kirkko Suursaaresta länteen, Helsinki, vydavatel: WSOY, 2003, ISBN 951-0-27837-8 * Dílo: Maailman nähtävyydet; osa 2, Helsinki, vydavatel: WSOY, 1980, ISBN 951-0-09387-4

Kostel na Temppeliaukio: Porovnání verzí