KkStB řada 310: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Odkazy, portály
m typografické úpravy
Řádek 62:
== Vznik a vývoj ==
[[Soubor:375 007 locomotive.jpg|náhled|vlevo|375.007 v [[Národní technické muzeum v Praze|Národním technickém muzeu v Praze]]]]
V letech 1911 – 1916 pořídily c.k. Státní dráhy celkem 90 lokomotiv řady 310 pro vozbu rychlíků na Severní dráze, Dráze Františka Josefa a Západní dráze. Lokomotivy byly nasazeny v rychlíkové dopravě na trasách Vídeň - Salcburk, Vídeň - Praha, Vídeň - Gmünd - Cheb, Vídeň - Lvov a Vídeň - Krakov.
 
Konstrukce lokomotiv vycházela z lokomotivy řady [[KkStB řady 210|210]], zásadní změnou bylo použití Schmidtova přehřívače na místo sušiče páry Gölsdorf-Clench, který se v provozu příliš neosvědčil, zejména kvůli problémům s těsností. Dále byl zkrácen válcový kotel o 600 mm, zvětšeny průměry šoupátek a přepracován blok válců.
Řádek 79:
 
=== Rakousko ===
Kvůli přechodnosti byly lokomotivy řady 310 nasazeny většinou na Západní a Jižní dráze v rychlíkové službě. Ve 30. letech v době krize jezdily v čele dálkových osobních vlaků. Byly deponovány ve Vídni západ, Linci a Štýrském Hradci. Po [[anšlus]]u Rakouska [[Třetí Říše|Třetí Říší]] v roce 1938 převzaly rakouské lokomotivy [[Deutsche Reichsbahn (1920–1945)|Německé říšské dráhy]], které jim přidělily novou řadu&nbsp;'''16'''. Po obsazení Polska bylo 11 polských lokomotiv původní řady 310 zařazeno do parku DR .<ref>Knipping, Hütter, Wenzel, ''Lokomotiven "Heim ins Reich"'', EK-Verlag, ISBN 978-3-88255-131-0, S.491f</ref> Také všechny původní 310.3 byly staženy do Vídně. Lokomotivy byly nasazeny na ramenech Vídeň - Královec, Vídeň - Berlín (jen po Ústí nad Orlicí) a na výkonech do Brna a Bratislavy. Po druhé světové válce provozovaly [[ÖBB]] již jen pět těchto lokomotiv, a to až do roku 1957, kdy byly nahrazeny modernějšími stroji, méně náročnými na údržbu. Posledními výkony této řady v Rakousku byly spěšné vlaky v okolí [[Villach]]u.
 
=== Československo ===
Řádek 86:
 
=== Polsko ===
Tři lokomotivy řady 310.3 s [[Brotanův kotel|Brotanovým kotlem]] spolu s dvanácti dalšími v původním provedení převzaly PKP. V roce 1921 připadlo Horní Slezsko Polsku a s Katovicemi tak získaly PKP dalších sedm původně pruských strojů. PKP lokomotivy nově označily řadou Pn12 - Pn12-01 až Pn12-12 (pův. 310) a Pn12-13 až Pn12-22 (pův. 310.3). Až do poloviny 30. let byly nasazeny spolu s řadou Pn 11 (210 kkStB) na magistrále Katovice - Krakov - Lvov. Nové lokomotivy řady Pt31 je vytlačily z těchto prestižních výkonů. V roce 1931 byla po vykolejení vyřazena Pn12-3. Po vypuknutí druhé světové války ještě v roce 1939 převzaly DR čtyři Pn12, pak následovaly další. Původní 310 byly podle německého schématu přeznačeny na '''16 042–044''' a '''065–071''', původní 310.3 dostaly čísla '''16 041''', '''16 045-050''' a '''16 061–064'''. V roce 1941 přešly všechny Pn12 do Vídně, zatímco Pn11 (původní 210) byly deponovány ve [[Ivano-Frankivsk|Stanislavově]]. Po válce došlo k poněkud zmatenému přeznačení polských lokomotiv, takže některé původní 310 byly označeny řadou Pn11, včetně dvou 310.3. V provozu se udržely do roku 1950, některé dosloužily jako vytápěcí kotle. Nezachovala se žádná.
 
== Zachované stroje ==
Řádek 106:
* Lokomotivy ř. 310 kkStB na [http://www.parostroj.net/vozidla/310/310.htm parostroj.net]
* Lokomotivy ř. 310.3 kkStB na [http://www.parostroj.net/vozidla/310/310_3.htm parostroj.net]
* Hrboun má narozeniny - aktualita na [http://www.ntm.cz/aktuality/hrboun-ma-narozeniny stránkách NTM]
* Řada 310 v [http://www.pospichal.net/lokstatistik/10103-kkstb-bb310.htm Pospichalově statistice]
* Řada 310.3 v [http://www.pospichal.net/lokstatistik/10104-bb310-3.htm Pospichalově statistice]