Bible pražská: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: nahrazení kategorie Jmenovci Prahy za Pojmenováno po Praze; kosmetické úpravy
m →‎top: typografické úpravy
Řádek 3:
Pražská bible začíná nově přeloženými prology sv. [[Svatý Jeroným|Jeronýma]], jeho list Paulinovi rozdělený do 8 kapitol a kratší list [[biskup]]u Desideriovi coby předmluva k [[Pentateuch]]u. V závěru je připojena [[Modlitba Menašeho]], navíc od klasického [[biblický kánon|kánonu]] obsahuje i Druhou knihu Ezdrášovu (v běžném značení [[3. kniha Ezdrášova|3. knihu Ezdrášovu]]).
 
Textově se jedná o tzv. ''čtvrtou redakci'' staročeského překladu Bible, provedenou za vlády [[Vladislav Jagellonský|Vladislava Jagellonského]]. Z této redakce vyšly před Pražskou biblí [[Dlabačův Nový zákon]], první, v [[Praha|Praze]] tištěný [[žaltář]] ([[1487]]), po Bibli pražské pak ještě – s malými úpravami - [[Bible kutnohorská]], [[Bible benátská]] a další.
 
V [[Moravská zemská knihovna|Moravské zemské knihovně v Brně]] se nachází [[rukopis]] obsahující opis tisku Pražské bible.<ref>Sig. RKP-0048.020 (kdysi sig. Rkp 57). Rukopis byl koupen r. [[1926]] od [[mikulov]]ské kapituly za 5 000.- Kčs.</ref> I když opis není zcela věrný, má odlišnou ortografii, někdy i slovosled nebo jednotlivá slova. Zdá se, že text byl písaři diktován. V rukopise jsou poměrně časté písařské chyby (např. ''na kazanie'' místo ''nakaženie'', častěji ''gemu'' místo ''gmenu''; důsledně píše ''mloviti'' místo ''mluviti''). Důkazem, že předlohou byla Pražská Bible, může být i skutečnost, že žalm 63 je v rukopisu opsán ještě jednou po žalmu 64 (na f. 49r); v Pražské Bibli nedopatřením sazečů byl totiž vysázen dvakrát týž text na poslední stránce složky F a na první stránce složky G. Rubrikátor rukopisu si opakování žalmu povšimnul poznámkou: ''Iste psalmus habundat quia prius scripta est ...'' (''Tento žalm přebývá, neboť byl napsán předtím...'').