Djembe: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
m typografické úpravy
Řádek 5:
== Historie ==
 
Djembe pochází od kmene ''Malinků'' (Malinke v překladu znamená „člověk z Mali“), kteří žili před 2000 lety západně od dnešního [[Bamako|Bamaka]], hlavního města Mali. Malinkové obývali území nazývané ''Mandingo'' a ve [[3. století]] na tomto území založili království ''Mandin'', které bylo až do [[12. století]] vazalským státem říše ''Ghana''. Ve [[13. století]] Malinkové vytvořili velký státní útvar, říši Mali, jejíž centrum tvoří Mandingo, území od Bamaka po severní Guineu, kterou obývají stejnojmenné kmeny [[Madingo]]. Djembe se tak víceméně stalo dominantním nástrojem u etnických skupin v Mali. Po rozdělení západní Afriky na novodobé státy, vlivem kolonií, můžeme potomky Malinků najít v oblasti zahrnující [[Mali]], [[Senegal]], [[Guinea|Guineu]], [[Pobřeží slonoviny]] atd. Djembe tak nezůstalo jen u Malinků, ale stalo se charakteristickým hudebním nástrojem prakticky pro celou západní Afriku. Zájem Evropy a Ameriky o djembe a způsob hry je spojený se začátky turné afrických skupin po světě. Takže okolo 50. - 60. let se mezinárodní publikum blíže seznámilo se západoafrickou hudbou. Dnes je djembe známé po celém světě.
 
== Popis ==
Řádek 13:
Djembe se řadí do skupiny [[buben|bubnů]] tzv. „pohárovitých“, a jednohlavých (kůže jen z jedné strany). Velikost djembe se většinou pohybuje 50-65 cm výšky a 30-38 cm [[Průměr (geometrie)|průměru]]. Vyrábějí se i v menších velikostech, ale ty se v Africe tolik nepoužívají, ale zato jsou oblíbeny v Evropě.
 
Jeho tělo je vyrobeno z kmene stromu - tropické dřeviny, které mají různé africké názvy: ''lenké, dugura, worojiri, dogora, guéni, caicedrat''…Pod těmito názvy jsou ukryty hlavně druhy afrického [[mahagon]]u, nejčastěji je to mahagon ''bissilon'' (''Khaya senegalensis''). V rodné oblasti djembe se dnes používají dřeviny nazvané v jazyce Malinků a Bambarů ''lenké'' a ''dogura''. Djembe vyrobené ze dřeva lenké (jde o mahagon bissilion) mají zpravidla charakteristickou tmavě-hnědou barvu, která často v nejširší části korpusu ostře přechází do světle žluté. Djembe z ''dogury'' (dřevo je o něco měkčí) jsou zbarveny červeno-hnědou.
'''Korpus''' (tělo) je nejdůležitější část djembe. Nedá se vyměnit a jeho úprava je omezená. Je ručně vytesaný a vydlabaný z jednoho kusu dřeva, který je na počátku částí celého kmene. Z něj je potom „podle oka“ vyrobený celý, skoro úplně okrouhlý a symetrický korpus djembe. Jsou přitom použity jen speciální sekery, dláta a nože. Nejzkušenější a nejzdatnější výrobce je schopen vyrobit dva až tři korpusy velkého djembe za jediný den. Na korpusu je možné vyhradit tři části: ''tělo'', ''nohu'' a ''prsten'' (límec). Tělo je horní část ve které se vytváří zvuk, směrem dolu se zužuje a přechází na nohu, která se směrem dolu mírně rozšiřuje. Střední, nejužší část bubnu, od které se noha začíná rozšiřovat se nazývá ''prsten''.
Řádek 25:
== Způsob hry ==
 
Na djembe se zpravidla hraje dlaní a prsty. Při hře rozeznáváme tři základní zvuky (používají se pro ně různě názvy) - basový, středový a výškový.
 
* '''Basový''' (''bass'') - vytváří se úderem celé uvolněné dlaně do středu bubnu. Po úderu ruka nesmí zůstat ležet na kůži (buben se nerozezní).
* '''Středový''' (''tom'') - při něm konec dlaně naráží o hranu bubnu, prsty jsou pevně nataženy a spolu. Dlaň dopadá tak, že klouby jsou, buď těsně nad nebo pod hranou (jinak se odřete)
 
* '''Výškový''' (''slap'') - se vytváří podobně jako středový. Poloha ruky se nemění, ale prsty jsou uvolněny a úhel dopadu na hranu je větší. Při úderu prsty jen šlehnou o kůži, čímž se vytvoří pronikavý vysoký tón.
U obou vnějších úderech musí být palec odtažen od dlaně, jinak si ho omlátíte o obruč. U všech úderů by mělo být předloktí s dlaní v rovině. Tyto základní údery bývají doplněny množstvím dalších úderů, poloúderů a tlumení.