Jaroslav Bidlo: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: již v nižší kategorii dle žádosti ze dne 15. 5. 2019; kosmetické úpravy
m typografické úpravy
Řádek 24:
Jednotlivé díly vyšly v letech 1900, 1903, 1909 a 1932. V pauze mezi třetím a čtvrtým dílem vyšly ještě kratší statě o dějinách bratrské enklávy v Polsku (psané česky i německy):
* 1903, Bratr Jan Rokyta u cara [[Ivan IV.|Ivana Hrozného]] (teologická disputace)
* 1917, Vzájemný poměr české a polské větve jednoty bratrské v době od r. 1587 - 1609
* 1930, Jednota bratrská za mezivládí po smrti Štěpána Bathoryho
(Německy psané články jsou o poměru Jednoty bratrské k luteránství a o školství.)
 
Při studiu archivních pramenů Bidlo dospěl k vydávání edice ''Akty jednoty bratrské'' (dva svazky z let 1915 a 1923, pokryl léta 1437 - 1524).
 
=== Studium dějin východní Evropy ===
Řádek 39:
Co se týká Bidlova didaktického působení, je nutné zmínit jeho spoluautorství na učebnici obecných dějin ''Dějepis pro vyšší třídy středních škol'' z let 1911 a 1913, které napsal spolu s [[Josef Šusta|Josefem Šustou]].
 
Když byl roku 1917 sestaven tzv. [[Manifest českých spisovatelů|májový manifest]] a podepsán 223 osobnostmi, Bidlo nepodepsal. Vedle spisovatelů zde najdeme téměř kompletní Gollovu školu, ale chybí podpisy Josefa Šusty a právě Bidla. Zatímco Šustu k odmítnutí podepsat vedla patrně funkce - byl tehdy děkanem [[Filozofická fakulta Univerzity Karlovy|filosofické fakulty]] a nechtěl ji kompromitovat, Jaroslav Bidlo svůj podpis nijak nezdůvodnil. Karel Kazbunda se domnívá, že tak učinil pro rakouské smýšlení.
 
Ve vztahu k ostatním příslušníkům Gollovy školy se choval Bidlo odmítavě a z pozice soupeře. Zejména jde-li o skupiny [[Josef Pekař|Pekař]] - [[Josef Šusta|Šusta]] vs. [[Václav Novotný (historik)|Novotný]] - Friedrich. Výjimkou byl Josef Šusta, s nímž Bidla spojoval zejména profesní postup: V roce 1900 se stali oba docenty, 1905 mimořádnými profesory a 1910 řádnými profesory na filosofické fakultě pražské univerzity.
Od roku 1903/04 vede Goll spolu s Šustou a Pekařem historické semináře, od roku 1908/9 pak Golla, který seminář nevypsal, nahrazuje Bidlo.
Jaroslav Bidlo se stal rovněž děkanem filosofické fakulty české univerzity, a to v roce 1915/16.
Řádek 54:
* 1911, Dějepis pro vyšší třídy středních škol (druhý díl 1913, napsal spolu s Josefem Šustou)
* 1917, Kultura byzantská
* 1917, Vzájemný poměr české a polské větve jednoty bratrské v době od r. 1587 - 1609
* 1927, Dějiny Slovanstva
* 1930, Jednota bratrská za mezivládí po smrti Štěpána Bathoryho
Řádek 84:
}}
* [[František Kavka|KAVKA, František]]; [[Josef Petráň|PETRÁŇ, Josef]] (edd.). ''Dějiny Univerzity Karlovy 1348–1990''. III 1802–1918, Praha 1997.
* KAZBUNDA, Karel: Stolice dějin na české univerzitě v Praze 1914–1918 IV - Jaroslav Goll a Josef Pekař ve víru války světové, Praha 2000.
* {{Citace monografie | příjmení = Kudělka | jméno = Milan | spoluautoři = a kol. | titul = Česká slavistika od počátku 60. let do roku 1918 | vydavatel = Historický ústav | místo = Praha | rok = 1997 | vydání = 1 | počet stran = 477 | isbn = 80-85268-69-8 | strany = 79–81, 374–376}}
* {{Citace monografie | příjmení = Kudělka | jméno = Milan | příjmení2 = Šimeček | jméno2 = Zdeněk | spoluautoři = a kol. | titul = Československé práce o jazyce, dějinách a kultuře slovanských národů od r. 1760 | vydavatel = Státní pedagogické nakladatelství | místo = Praha | rok = 1972 | vydání = 1 | počet stran = 560 | isbn = | strany = 49–51}}