Verze z 15. 5. 2019, 22:29 editovat DvorapaBot (diskuse \| příspěvky) Roboti 424 265 editací m Robot: již v nižší kategorii dle žádosti ze dne 15. 5. 2019; kosmetické úpravy ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 30. 7. 2019, 12:49 editovat zrušit editaci DraceaBot (diskuse \| příspěvky) Roboti 27 876 editací m typografické úpravy Přejít na další porovnání →
Řádek 24: Jednotlivé díly vyšly v letech 1900, 1903, 1909 a 1932. V pauze mezi třetím a čtvrtým dílem vyšly ještě kratší statě o dějinách bratrské enklávy v Polsku (psané česky i německy): * 1903, Bratr Jan Rokyta u cara [[Ivan IV.\|Ivana Hrozného]] (teologická disputace) * 1917, Vzájemný poměr české a polské větve jednoty bratrské v době od r. 1587 -– 1609 * 1930, Jednota bratrská za mezivládí po smrti Štěpána Bathoryho (Německy psané články jsou o poměru Jednoty bratrské k luteránství a o školství.) Při studiu archivních pramenů Bidlo dospěl k vydávání edice ''Akty jednoty bratrské'' (dva svazky z let 1915 a 1923, pokryl léta 1437 -– 1524). === Studium dějin východní Evropy === Řádek 39: Co se týká Bidlova didaktického působení, je nutné zmínit jeho spoluautorství na učebnici obecných dějin ''Dějepis pro vyšší třídy středních škol'' z let 1911 a 1913, které napsal spolu s [[Josef Šusta\|Josefem Šustou]]. Když byl roku 1917 sestaven tzv. [[Manifest českých spisovatelů\|májový manifest]] a podepsán 223 osobnostmi, Bidlo nepodepsal. Vedle spisovatelů zde najdeme téměř kompletní Gollovu školu, ale chybí podpisy Josefa Šusty a právě Bidla. Zatímco Šustu k odmítnutí podepsat vedla patrně funkce -– byl tehdy děkanem [[Filozofická fakulta Univerzity Karlovy\|filosofické fakulty]] a nechtěl ji kompromitovat, Jaroslav Bidlo svůj podpis nijak nezdůvodnil. Karel Kazbunda se domnívá, že tak učinil pro rakouské smýšlení. Ve vztahu k ostatním příslušníkům Gollovy školy se choval Bidlo odmítavě a z pozice soupeře. Zejména jde-li o skupiny [[Josef Pekař\|Pekař]] -– [[Josef Šusta\|Šusta]] vs. [[Václav Novotný (historik)\|Novotný]] -– Friedrich. Výjimkou byl Josef Šusta, s nímž Bidla spojoval zejména profesní postup: V roce 1900 se stali oba docenty, 1905 mimořádnými profesory a 1910 řádnými profesory na filosofické fakultě pražské univerzity. Od roku 1903/04 vede Goll spolu s Šustou a Pekařem historické semináře, od roku 1908/9 pak Golla, který seminář nevypsal, nahrazuje Bidlo. Jaroslav Bidlo se stal rovněž děkanem filosofické fakulty české univerzity, a to v roce 1915/16. Řádek 54: * 1911, Dějepis pro vyšší třídy středních škol (druhý díl 1913, napsal spolu s Josefem Šustou) * 1917, Kultura byzantská * 1917, Vzájemný poměr české a polské větve jednoty bratrské v době od r. 1587 -– 1609 * 1927, Dějiny Slovanstva * 1930, Jednota bratrská za mezivládí po smrti Štěpána Bathoryho Řádek 84: }} * [[František Kavka\|KAVKA, František]]; [[Josef Petráň\|PETRÁŇ, Josef]] (edd.). ''Dějiny Univerzity Karlovy 1348–1990''. III 1802–1918, Praha 1997. * KAZBUNDA, Karel: Stolice dějin na české univerzitě v Praze 1914–1918 IV -– Jaroslav Goll a Josef Pekař ve víru války světové, Praha 2000. * {{Citace monografie \| příjmení = Kudělka \| jméno = Milan \| spoluautoři = a kol. \| titul = Česká slavistika od počátku 60. let do roku 1918 \| vydavatel = Historický ústav \| místo = Praha \| rok = 1997 \| vydání = 1 \| počet stran = 477 \| isbn = 80-85268-69-8 \| strany = 79–81, 374–376}} * {{Citace monografie \| příjmení = Kudělka \| jméno = Milan \| příjmení2 = Šimeček \| jméno2 = Zdeněk \| spoluautoři = a kol. \| titul = Československé práce o jazyce, dějinách a kultuře slovanských národů od r. 1760 \| vydavatel = Státní pedagogické nakladatelství \| místo = Praha \| rok = 1972 \| vydání = 1 \| počet stran = 560 \| isbn = \| strany = 49–51}}

Jaroslav Bidlo: Porovnání verzí