Wikipedie

Vzorkování populace (epidemiologie): Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
1. pád, odkazy, velká písmena
Bez shrnutí editace
Řádek 1:
{{Sloučit|Výběr (statistika)|tam}}
{{Neověřeno}}
{{Upravit|zredukovat neenc. styl, vložit odkazy}}
 
'''Vzorkování populace''' ({{vjazyce2|en|population sampling}}) je [[epidemiologická]] metoda, kdy se hledá nemoc v populaci, stanovuje [[promoření]] (jaká je [[prevalence]]). [[Kontrolní program]] {{cizojazyčně|en|(control program)}}, stanovuje přesný postup na odběr vzorku pro depistáž konkrétní nemoci v populaci. Kontrolní programy bývají stanoveny jen na nemoci, které se celostátně sledují či ozdravují. U ostatních nemocí se provádějí [[Depistáž|depistáže]] nemoci v populaci, respektive epidemiologické studie na výskyt nemoci. <br>O kvalitě studie vypovídá její přesnost (precision=1-α) a síla (power=1-β) viz [[Chyby typu I a II]].
 
Řádek 8 ⟶ 4:
'''''Celková populace''''' jsou všechny druhy vnímavé k dané nemoci na konkrétním území. Například u [[Paratuberkulóza|paratuberkulózy]] jsou to všichni savci. Pokud se jedná o větší území jako je například stát či kontinent, pak se celková populace nikdy netestuje. Pokud se jedná jen o kravín či malý uzavřený region, bývá celková populace jediný druh s přesným počtem jedinců. U celkové populace stanoví člověk region, popíše v něm výskyt vnímavých druhů, spočítá jedince.
 
'''''Studovaná populace''''' (Study population) je ta část celkové populace, u které lze danými testy efektivně nemoc objevit. Na rozlišení studované populace od zbytku populace se provádějí epidemiologické studie, výsledek se vypočítá. Například u nemoci [[paratuberkulóza]] je studovaná populace zvířata nad 2 roky stáří. Tato nemoc má totiž inkubační dobu 3-6 rokylet, pokud budeme testovat mladá zvířata, vyjdou výsledky vždy negativně (výjimka je souběh více nemocí u jedince). Je to obdobné, jako by se stařecká senilita testovala u dětí ve školce a následně jsme stát vyhlásili za prostý nemoci.
Velikost studované populace se může změnit objevením nových testů, které dokáží prokázat nemoc dříve či přesněji.<br>Kdo patří do studované populace, je dáno objektivními zákonitostmi, které umí odhalit jen epidemiologická studie. (Není možné, aby tostudovanou populaci stanovil úředník či epidemiolog na základě úvahy.)
'''''Cílová populace''''' (Target population) je ta část populace, která je v riziku. Týká se jednoho druhu a jen těch jedinců, u kterých by se nemoc mohla vyskytnout. U paratuberkulózy je cílová populace například mléčný skot. Nebo jiná cílová populace je masný skot. Další jsou například ovce (ty s mléčnou užitkovostí i produkcí vlny společně). Další kozy (všechny plemena společně). Celková populace se dělí na mnoho cílových populací.<br>Cílová populace má rizika nemoci stejná, má společný kontrolní program, společnou metodu ozdravování.
Řádek 33 ⟶ 29:
V populaci, kde se předpokládá [[normální rozdělení]] dat ([[Gaussova distribuce]]), se vzorky vybírají dvojím způsobem: náhodný výběr vzorků (probability sampling) a cílený výběr vzorků (non probability sampling).
 
''Cíleně se hledá nemoc, ale náhodně se určuje její výskyt v populaci.''<br>
 
Populaci je třeba vnímat jako celistvou. Pokud existují rozdíly v populaci či metodice výzkumu, je vhodné populaci rozdělit dle smysluplných hledisek. Základní dělení je podle dvou kritérií: '''Skupiny (Cluster)''' a '''vrstvy (Strata)'''. Skupiny dělí populaci dle regionů (např. kraje, okresy, územně celistvá hospodářství), vrstvy podle pohlaví, stáří, plemene či užitkovosti. <br>
 
Dělit lze podle mnoha dalších kritérií, ale vždy to musí mít pro zkoumání nemoci nějaký předem definovaný význam. Přiřadit ke každému testovanému jedinci množství deskriptivních dat a uložit je, umožňuje hodnotit populaci i dodatečně. Mnoho let po provedení prvotní studie lze provádět srovnávací studie s ohledem na pohlaví, věk, sociální postavení, zaměstnání, zdravotní predispozice. U zvířat lze zkoumat ještě více ukazatelů spojených s dědičností, plemenem, užitkovostí, způsobem chovu. <br>
 
Dělení má za úkol chyby zmenšit. Pokud se dělením chyby zvětší, je nutno výsledky přepočítat nebo dělení anulovat.<br>
 
 
Populace je rozdělena do skupin (Cluster) a vrstev (Strata). Skupiny dělí populaci dle regionů, vrstvy podle pohlaví, stáří či rasy. Dělení může chyby vzorkování zvětšit či zmenšit. Existuje mnoho druhů a způsobů výběru vzorku populace, pro každý účel se hodí jiné. V praxi je třeba způsob výběru přesně popsat, aby ho šlo nezávisle posoudit, dále s ním statisticky pracovat.
 
=== A: Náhodné výběry ===
#[[Soubor:Jednoduchý náhodný výběr.png|náhled|Jednoduchý náhodný výběr z populace]]
1.'''''Jednoduchý náhodný výběr vzorků''''' (Simple Random Sampling). Každý jedinec v populaci má stejnou šanci, že bude vybrán, stejně tak každá kombinace jedinců má stejnou šanci výběru. Tento způsob výběru je nejčastější, nejpoužívanější, často jediný správný.<br>
 
#'''''Systematický náhodný výběr''''' (Systematic Random Sampling). Náhodný výběr prvního jedince, každý další pak v určitém intervalu. Díky tomu má sice každý jedinec v populaci stejnou šanci být vybrán, ale kombinace jedinců mají různé šance. Některé skupiny jsou díky systému odběru vzorků více testovány, jiné méně či dokonce vůbec. (Pokud bychom prvního jedince nevybrali náhodně, je celý odběr cílený.) Tomuto způsobu odběru se vždy snažíme vyhnout!▼
 
#'''''Vrstevnatý náhodný výběr vzorku''''' (Stratified Random Sampling). Test se snaží odstranit chybu jednoduchého náhodného výběru vzorků, pokud se populace skládá z odlišných skupin. Cílem je testovat všechny skupiny, žádnou neminout. Testy rozpočítáme tak, aby v každé skupině bylo odebráno stejné množství vzorků (v každé skupině se vybírají například dva testy, ať je její velikost jakákoli). Vhodné pro zkoumání zamoření velkých členitých území.▼
 
#'''''Náhodný skupinový výběr vzorku''''' (Cluster Random Sampling). Populace je rozdělena do skupin (například dle regionů), náhodně je vybrána jedna skupina a otestována. Pokud jsou skupiny srovnatelné, získají se data na úrovni testu celé populace. Pokud jsou skupiny odlišné, je toto testování nevhodné. Vhodné pro zkoumání zamoření malých homogenních území.▼
 
#'''''Vrstevnatý skupinový výběr vzorku''''' (Cluster Stratified Sampling). Snahou je zmenšit chybu testování pouze jedné skupiny tak, že se populace rozdělí na vrstvy, ty se testují odděleně. Z každé skupiny (regionu) se vybere jedna vrstva (například z jednoho regionu pouze mladí muži, z druhého staří, ze třetího mladé ženy, ze čtvrtého staré), testují se všechny regiony i vrstvy náhodně. Výsledek je zatížen menší chybou, než kdyby se testovala celá jedna skupina (jeden region), ale ostatní vůbec ne.▼
 
#'''''Komplex vícečetných náhodných výběrů vzorků''''' (Multi Stage Sampling). Jsou stanoveny geografické skupiny (Clusters), jsou vytyčeny vrstvy (Strata). Skupiny jsou vybírány náhodně pro jednotlivé vrstvy a to ve více stupních testování. Existuje více variant tohoto testování. Snad nejznámější je průzkum veřejného mínění, kdy se náhodnými telefonáty či rozesíláním dotazníků získávají validní statistická data.▼
 
 
 
 
 
 
 
 
 
[[Soubor:Systematický náhodný výběr.png|náhled|Systematický náhodný výběr]]
▲#2. '''''Systematický náhodný výběr''''' (Systematic Random Sampling). Náhodný výběr prvního jedince, každý další pak v určitém intervalu. Díky tomu má sice každý jedinec v populaci stejnou šanci být vybrán, ale kombinace jedinců mají různé šance. Některé skupiny jsou díky systému odběru vzorků více testovány, jiné méně či dokonce vůbec. (Pokud bychom prvního jedince nevybrali náhodně, je celý odběr cílený.) Tomuto způsobu odběru se vždy snažíme vyhnout!<br>
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
[[Soubor:Vrstevnatý náhodný výběr.png|náhled|Vrstevnatý náhodný výběr]]
▲#3.'''''Vrstevnatý náhodný výběr vzorku''''' (Stratified Random Sampling). Test se snaží odstranit chybu jednoduchého náhodného výběru vzorků, pokud se populace skládá z odlišných skupin. Cílem je testovat všechny skupiny, žádnou neminout. Testy rozpočítáme tak, aby v každé skupině bylo odebráno stejné množství vzorků (v každé skupině se vybírají například dva testy, ať je její velikost jakákoli). Vhodné pro zkoumání zamoření velkých členitých území.<br>
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
[[Soubor:Náhodný skupinový výběr.png|náhled|Náhodný skupinový výběr]]
▲#4.'''''Náhodný skupinový výběr vzorku''''' (Cluster Random Sampling). Populace je rozdělena do skupin (například dle regionů), náhodně je vybrána jedna skupina a otestována. Pokud jsou skupiny srovnatelné, získají se data na úrovni testu celé populace. Pokud jsou skupiny odlišné, je toto testování nevhodné. Vhodné pro zkoumání zamoření malých homogenních území.<br>
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
[[Soubor:Vrstevnatý skupinový výběr.png|náhled|Vrstevnatý skupinový výběr]]
▲#5.'''''Vrstevnatý skupinový výběr vzorku''''' (Cluster Stratified Sampling). Snahou je zmenšit chybu testování pouze jedné skupiny tak, že se populace rozdělí na vrstvy, ty se testují odděleně. Z každé skupiny (regionu) se vybere jedna vrstva (například z jednoho regionu pouze mladí muži, z druhého staří, ze třetího mladé ženy, ze čtvrtého staré), testují se všechny regiony i vrstvy náhodně. Výsledek je zatížen menší chybou, než kdyby se testovala celá jedna skupina (jeden region), ale ostatní vůbec ne.<br>
 
 
 
 
 
 
 
 
 
▲#6.'''''Komplex vícečetných náhodných výběrů vzorků''''' (Multi Stage Sampling). Jsou stanoveny geografické skupiny (Clusters), jsou vytyčeny vrstvy (Strata). Skupiny jsou vybírány náhodně pro jednotlivé vrstvy a to ve více stupních testování. Existuje více variant tohoto testování. Snad nejznámější je průzkum veřejného mínění, kdy se náhodnými telefonáty či rozesíláním dotazníků získávají validní statistická data.<br>
 
 
=== B: Cílené výběry ===
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Vzorkování_populace_(epidemiologie)“