Fotovoltaický článek: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Robot: Opravuji 3 zdrojů and označuji 0 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta15) |
m typografické úpravy |
||
Řádek 31:
Na těch se pak vytvoří leptáním textura (destička zmatní a lépe pohlcuje světlo). Destička se poté dopuje fosforem, čímž se vytvoří polovodivý P-N přechod, vybaví se antireflexní vrstvou nitridu (článek získá tmavě modrou barvu), a
vodivou pastou se sítotiskem vyrobí metalizace na zadní i přední straně. Poté se článek vypálí (sintruje)
propojení metalizace s křemíkem. Hotové články se spojují do série (a/nebo paralelně) pájenými plochými kovovými pásky a montují se do fotovoltaických panelů.
Řádek 48:
1367 ± 7 W·m<sup>-2</sup>. Tato energie je rozložená do elektromagnetického spektra přibližně odpovídajícího záření absolutně černého tělesa o teplotě 5700 K.
Při průchodu atmosférou se část sluneční energie ztratí. Asi 300 W·m<sup>-2</sup> se v atmosféře absorbuje, kolem 100 W·m<sup>-2</sup> se rozptýlí. Část rozptýlené energie přispívá k celkovému osvětlení jako difuzní záření oblohy. Účinnost solárních článků se měří při definovaném osvětlení AM1.5
Energie fotonu, která překračuje potřebnou hranici pro výrobu elektřiny, se mění v teplo. Ve fotovoltaickém článku tak lze na elektřinu přeměnit teoreticky maximálně padesát procent dopadajícího světla. Prakticky se dosahuje účinnosti asi patnáct procent u průmyslově vyráběných článků. U experimentálních laboratorně vyráběných článků se dosahuje účinnosti až třicet procent.
Řádek 56:
== Výkon fotovoltaického článku ==
Výkon fotovoltaických článků a panelů se udává v jednotkách Wp (watt peak
* Výkonová hustota slunečního záření 1000 W·m<sup>-2</sup>
| |||