Carl Linné: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu |
m Editace uživatele Tomàš Huvar (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je DvorapaBot značka: rychlé vrácení zpět |
||
Řádek 22:
Po prvních prázdninách se do Lundu nevrátil a přihlásil se ke studiu ve slavnější [[Uppsalská univerzita|Uppsalské univerzitě]]. V Uppsale však brzy utratil to málo peněz, co mu rodina mohla poskytnout. Pokoušel se živit [[kondice]]mi, ale žádná rodina ho nepřijala, protože v té době převládal názor, že medicínu nestudují čestní a poctiví lidé. Brzy neměl ani na obživu, ani na ošacení, nosil obnošené šaty svých spolužáků, občas ho někdo pozval na oběd a do bot s prochozenými podešvemi si vkládal tvrdý papír, aby vůbec mohl vycházet. Tak ho jednou na podzim roku [[1729]] zastihl v uppsalské botanické zahradě doktor [[Olaf Celsius]], tehdy šedesátiletý, „jediný švédský botanik“, jak o něm později Linné hovořil. V krátkém rozhovoru poznal Karlovy hluboké znalosti botaniky a vzal ho k sobě na byt a stravu. Náhoda tehdy zasáhla znovu.
Zásluhou Celsiovou mohl Linné studovat nejen v herbářích, ale dostal k dispozici celou knihovnu a brzy se seznámil se spisem francouzského botanika Sébastiena Vaillanta, pojednávajícím o pohlaví rostlin, tedy o věci tehdy značně revoluční. [[Pyl]] byl do té doby pokládán za vedlejší produkt rostlin. Tehdy Linného napadlo, že veškeré rostlinstvo by bylo možno uspořádat do přirozené soustavy právě podle pohlavních orgánů. Od té doby patřily všechny jeho pohledy výhradně květům a začal se rodit jeden z jeho hlavních objevů a přínosů vědě. Linné, ač v té době ještě nedostudovaný, začal dokonce sám vyučovat.
Vyjel na koni, později pokračoval už jen pěšky, dostal se za [[polární kruh]]. Cestoval na bárkách a vorech, které si sám postavil, a postupně pronikl až k [[Norské moře|Norskému moři]] a jen zázrakem přitom nezahynul. Jedl ryby, které si ulovil, a zapíjel je sobím mlékem. Chléb a sůl dostal jen zřídka. Nejhorší však byla mračna hmyzu, [[Komárovití|komárů]] a muchniček, pro která musel nosit přes obličej roušku, aby je nevdechoval. Jako první člověk tak prozkoumal severskou flóru a faunu a přinesl mnoho cenných etnografických informací o životě Laponců. Když výsledky své cesty přednesl uppsalské přírodozpytné společnosti, byl přijat za jejího člena.
|