Verze z 19. 12. 2017, 09:13 editovat Pavel Fric (diskuse \| příspěvky) 14 424 editací m typo ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 30. 7. 2019, 10:06 editovat zrušit editaci DraceaBot (diskuse \| příspěvky) Roboti 27 866 editací m typografické úpravy Přejít na další porovnání →
Řádek 7: Během staletí vývoje vzniklo mnoho konstrukcí vodních mlýnů. K jejich základnímu dělení však slouží místo přívodu vody na mlýnské kolo: * '''Horní náhon''' -– voda dopadá na mlýnské kolo shora tak, aby "namočila" jen 1/2 kola. Jednotlivé lopatky kola mají tvar jakési "vaničky"; jejich funkcí je držet vodu během rotace co nejdéle. Jakmile se však kolo začne otáčet, jednotlivé vaničky poklesnou, a voda se z nich začne vylévat. V praxi tedy si lze představit horní náhon jako kolo, jehož jedna polovina je zatížena tíhou vody, zatímco druhá polovina je prázdná, což způsobuje jeho rotaci. * '''Dolní a střední náhon''' -– proud vody teče pod osou kola, kde pohání lopatky (velmi zjednodušeně řečeno) na principu "obráceného vesla". <center><gallery> Řádek 20: Teoreticky maximální výkon P kterékoliv stroje poháněného tekoucí vodou je dán součinem dvou veličin: * '''Průtok''' Q[m<sup>3</sup>/s] -– množství vody za jednotku času. Čím vyšší průtok, tím vyšší výkon. (Např. více semletého obilí) * '''Převýšení''' [m] -– Čím vyšší je rozdíl výšek hladin mezi dodávkou vody a odtokem, tím vyšší je výkon stroje. V případě vodního mlýna bývá tento rozdíl zpravidla využit k vybudování většího kola s horním náhonem. Lze tedy přibližně říci, že výkon mlýna, kterým protéká 0,5m<sup>3</sup> vody za jednu sekundu a převýšení hladin je 4m(P=0.54=2), bude podobný výkonu mlýna, kterým protéká 5m<sup>3</sup> při převýšení hladin 40cm.(P=50.4=2) Řádek 28: === Lodní mlýn === [[Soubor:Plavajoci mlin na Muri.jpg\|náhled\|vpravo\|Lodní mlýn]] V některých případech se lze setkat s tzv. "lodními mlýny", které ke své činnosti zdánlivě nepotřebují žádné převýšení. Tyto mlýny však není možno provozovat na libovolném říčním toku -– vyžadují rychlý dravý proud. Avšak dravý proud nemůže vzniknout na klidném úseku řeky. Dravý proud se vyskytuje v místech, kde řeka sama překonává na relativně krátkém úseku značně převýšení, nebo na úsecích, které taková místa následují. Tedy ani lodní mlýn se bez převýšení neobejde. Tento typ je ve využívání energie vody nejméně efektivní, je však také nejméně investičně náročný. V Čechách se prakticky nevyskytoval. Řádek 44: '''Vodní mlýn tedy nelze chápat jako pouhý "dům s kolem", nýbrž jako celistvou a často velmi rozlehlou technickou soustavu.''' Budovatelé a provozovatelé vodních mlýnů tedy ovlivňovali i tvářnost krajiny a provoz na řece. V kronikách a literatuře můžeme najít zmínky o sporech mezi mlynáři a ostatními „uživateli“ řeky -– především s rybáři a voraři. Mlynáři bývali kritizováni za bezohledné „zadržování vody“ (v retenčních nádržích resp. jezech) v dobách sucha. == Další využití vodního kola == Vodní kola byla používaná k pohonu mnoha různých zařízení, nejčastěji: * [[Hamr]] -– Hamr je v podstatě středověká strojní kovárna, kde vodní kolo přes soustavu převodů zdvihalo obrovské kladivo (hamr), kovající rozměrné výkovky * '''Pila'''. Vodní kolo se často používalo k pohonu pil, zejména k podélnému řezání klád na prkna. * '''Čerpání vody z dolů'''. Vodní kolo se často používalo ve středověkém hornictví k čerpání vody z dolů či k zdvihání rudy. Tyto stroje jsou poměrně detailně znázorněny v díle [[Georgius Agricola\|Georgia Agricoly]], který dlouhou dobu působil v Čechách. V Čechách je dodnes zachována [[Dlouhá stoka]], která sloužila k pohonu podobných zařízení v dolech v [[krásno\|Krásnu]] a [[Horní Slavkov\|Horním Slavkově]].

Vodní mlýn: Porovnání verzí