Verze z 25. 6. 2019, 14:02 editovat DvorapaBot (diskuse \| příspěvky) Roboti 424 265 editací m Robot: -prázdný nepojmenovaný parametr citační šablony; kosmetické úpravy ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 30. 7. 2019, 09:37 editovat zrušit editaci DraceaBot (diskuse \| příspěvky) Roboti 27 876 editací m typografické úpravy Přejít na další porovnání →
Řádek 152: == Masové vraždy obyvatel Varšavy == [[Soubor:Polish civilians murdered by German-SS-troops in Warsaw Uprising Warsaw August 1944.jpg\|náhled\| Zavraždění varšavští civilisté]] * Masové popravy v "Policejní čtvrti" -– prvním místem masových poprav zajatců a obyčejných obyvatel centrální čtvrti (Śródmieście) města bylo hlavní sídlo německé [[Sicherheitspolizei]] u Aleje Szucha. Němci a ukrajinské kolaborantské policejní složky zde povraždili 5 000 až 10 000 lidí (včetně žen a dětí).<ref name="Antoni" /> * [[Masakry ve varšavské čtvrti Wola\|Vyvraždění čtvrti Wola]] -– největší německou masovou vraždou bylo, hlavně ve dnech 5.-7. srpna 1944, vyvraždění všech obyvatel varšavské čtvrti Wola. Vraždění 40 000 polských civilistů bylo doprovázeno znásilňováním a rabováním (podle některých odhadů až 65 000 obětí).<ref name="piotr" /> * Vyvraždění čtvrti Ochota -– vyvražďování obyvatel čtvrti Ochota probíhalo ve dnech 4.-25. srpna 1944. Němci zde zavraždili 8 000 polských civilistů.<ref name="GP-HP-476">{{Citace monografie \| příjmení = Davies \| jméno = Norman Řádek 168: \| jazyk = angličtina }}</ref> Na vraždění se zde podílely kolaborantské ruské oddíly [[29. granátnická divize SS (1. ruská)\|RONA]], které ve Varšavě měly na svědomí obzvlášť brutální masové znásilňování a vraždění.<ref name="Lidia" /> * Ostřelování obydlených čtvrtí těžkým dělostřelectvem -– během povstání Němci ostřelovali civilní čtvrtě těžkým dělostřelectvem: např. [[Karl-Gerät]] (600 mm), [[35.5 cm Haubitze M1]] (355 mm), [[Sturmtiger]] (380 mm) a dalšími těžkými zbraněmi. Jeden zásah z těchto zbraní (zvláště dvě tuny vážící střela [[moždíř]]e Karl-Gerät) okamžitě ničil celé mnohopatrové činžovní domy, při čemž umíraly stovky civilistů ukrývajících se ve sklepech.<ref name="Marcin" /> == Kapitulace == Řádek 207: Během bojů bylo zničeno asi 25 % městské zástavby a po skončení povstání na zvláštní rozkaz bylo zničeno dalších 35 %. Během obranných bojů v září 1939 bylo zbořeno asi 10 % zástavby a 15 % při [[povstání ve varšavském ghettu]]. Na konci války tak bylo v troskách asi 85 % města. Porážka povstání a likvidace Varšavy znamenala kritické oslabení podzemního státu v tu nejnevhodnější dobu, což logicky vyústilo v jeho neschopnost účinně vzdorovat nástupu komunistické diktatury. Ačkoliv se to komunističtí a sovětští historici snažili popírat, povstání mělo nepřehlédnutelný dopad na operace na východní frontě. Němci v bitvě utrpěli nemalé ztráty -– podle propočtů [[Erich von dem Bach-Zelewski\|Ericha von dem Bacha]] asi 26 tisíc lidí (17 tisíc zabitých a 9 tisíc zraněných) -– likvidací povstání byly 63 dnů vázány jejich nemalé síly, ztratili možnost využívat přes Varšavu vedoucí logistické trasy a nemohli ji využít jako pevnost, o niž by se jejich vojska opírala. Statečnost, vytrvalost a houževnatost povstalců udělala na německou stranu velký dojem, [[Heinrich Himmler]] neváhal srovnat boje o Varšavu s [[Bitva u Stalingradu\|boji o Stalingrad]]. ;Trvání povstání

Varšavské povstání: Porovnání verzí