Petrohrad: Porovnání verzí

* Admiralita (ul. Admiralitějskaja naběrežnaja) -– původně zde byly od roku [[1704]] loděnice založené Petrem I. Velikým, ve stejné době vznikla dřevěná budova Admiralitního kolegia. Ve 20. a 30. letech 18. století byla budova vyzděna. Mezi roky [[1806]] až [[1823]] byla přestavěna Andrejem Zacharovem.

* [[Zimní palác]] (ul. Dvorcovaja naběrežnaja) -– [[baroko|barokní]] budova byla vystavěna v letech [[1754]] až [[1762]] dle návrhu architekta [[Bartolomeo Rastrelli|Bartolomea Rastrelliho]]. Palác má 1 500 místností. Do roku [[1917]] sloužil jako carská residence. Od roku [[1922]] se stal součástí musea [[Ermitáž]].

* Museum [[Ermitáž]] (Dvorcovaja ploščaď) -– se skládá z pěti budov, první je Zimní palác, další je Malá Ermitáž (postavena v letech 1764 až 1775 pro sbírku obrazů koupených Kateřinou II. Velikou v roce 1764), Stará (Velká) Ermitáž (postavena v letech 1771 až 1781), Nová Ermitáž (postavena v letech 1839 až 1851, její vstup dekoruje portikus s Atlanty z granitu) a divadlo Ermitáž (postaveno v letech 1783 až 1789 na místě zimního paláce cara Petra I. Velikého, který zde i zemřel, z tohoto paláce se zachovalo několik místností).

* Budova generálního štábu (Dvorcovaja ploščaď) -– [[klasicismus|klasicistní]] budova dle návrhu [[Carlo Rossi|Carla Rossiho]], stavba ukončena roku [[1827]], budova má 300 metrů dlouhou do oblouku formovanou fasádu, s triumfálním obloukem korunovaným triumfálním vozem vítězství, symbolem ruského vítězství nad [[Napoleon Bonaparte|Napoleonem I.]]

* [[Aničkův palác]] (Něvskij prospekt č. 39) -– palác postaven ve 40. a 50. letech 18. století pro hraběte [[Alexej Grigorjevič Razumovský|Alexeje Grigorjeviče Razumovského]]. V roce [[1794]] se stal palác sídlem carské kanceláře (kabinet). V roce [[1816]] začal palác sloužit jako rezidence velkoknížete [[Mikuláš I. Pavlovič|Mikuláše Pavloviče]] (pozdějšího cara Mikuláše I. Pavloviče). Architekt [[Carlo Rossi]] palác upravil a rekonstruoval zahradu. Podél západní strany zahrady umístil dva [[empír]]ové pavilony se sochami starých ruských válečníků.

* Beloselsky-Belozersky palác (Něvskij prospekt č. 41) -– klasicistní budova postavená na sklonku 40. let 19. století.

* [[Jusupovský palác]] (ul. Naběrežnaja reki Mojki č. 94) -– klasicistní budova postavená v 70. letech [[18. století]] pro hraběte Šuvalova, v roce [[1830]] ho získala knížata Jusopovská. Palác se stal známý svým divadlem. Dne 17. prosince 1916 zde byl zavražděn [[Grigorij Jefimovič Rasputin]].

* [[Kunstkamera]] (ul. Universitětskaja naběrežnaja č. 3) -– první ruské museum založené carem Petrem I. Velikým v 10. letech 18. století, budova postavena v letech [[1718]] až [[1734]], dnes muzeum přírodních věd. Výstava je rozdělená do částí: Indie, Afrika, Čína, Japonsko, Blízký východ a Severní Amerika. Jedna hala je také věnovaná výstavě deformovaných embryí, dětí a zvířat.

* [[Mariinský palác]] (Isaakijevskaja ploščaď) -– klasicistní budova postavená v letech [[1839]] až [[1840]] na základě návrhu architekta Andreje Stackenschneidera pro velkokněžnu Marii Nikolajevnu (dceru cara Mikuláše I.) . V 80. letech 19. století změněna na sídlo [[Duma|Státní rady]]. Dnes zde sídlí petrohradská duma.

* [[Menšikovův palác]] (ul. Universitětskaja naběrežnaja č. 15) -– první zděné stavení v Petrohradě, palác je známý svými unikátními interiéry.

* Michajlovský palác -– klasicistní budova vzniklá v letech [[1819]] až [[1825]] dle návrhu architekta [[Carlo Rossi|Carla Rossiho]] pro velkoknížete Michajla Pavloviče (mladšího syna cara Pavla I.). K budově přiléhá park. Roku [[1894]] byl palác předán [[Státní ruské muzeum|Ruskému museu]].

* Michajlovský (Inženýrský) zámek (Sadovaja ulica č. 2) -– rezidence cara [[Pavel I. Ruský|Pavla I.]] stojí na místě staršího letního paláce carevny [[Alžběta Petrovna|Alžběty Petrovny]]. Zámek byl navržen Vincencem Brennem v roce [[1796]]. Roku [[1801]] se do něj car Pavel I. s rodinou nastěhoval a byl zde zanedlouho ve své ložnici zavražděn. Roku [[1820]] byl zámek předán do užívání Inženýrské škole, kterou navštěvoval například [[Fjodor Michajlovič Dostojevskij]], [[Ivan Michajlovič Sečenov]] nebo hrabě [[Eduard Totleben]].

* [[Mramorový palác]] (Millijonnaja ulica č. 5/1) -– palác postaven na příkaz Kateřiny II. Veliké pro jejího favorita [[Grigorij Orlov|Grigorije Orlova]] dle návrhu [[Antonio Rinaldi|Antonia Rinaldiho]]. Jméno odvozeno od [[mramor]]ových fasád. Hlavní schodiště a mramorová hala zůstaly nezměněny od dob Kateřiny II.

* Palác Kikin (Stavropolskaja ulica č. 9) -– palác vystavěn v letech [[1714]] až [[1720]] pro Alexandra Kikina, v letech [[1719]] až [[1727]] zde byly sbírky a [[knihovna (místnost)|knihovna]] cara Petra I.

* [[Smolný palác]] (ul. Smolnyj projezd č. 1) -– postaven v letech 1806 až 1808, v roce 1917 zde byla rezidence Sovětu dělníků a vojáků, bydlel zde i [[Vladimir Iljič Lenin]], dnes zde sídlí petrohradská radnice.

* [[Stroganovský palác]] (Něvskij prospekt č. 17) -– postaven uprostřed 18. století dle návrhu [[Bartolomeo Rastrelli|Bartolomea Rastrelliho]] pro barona Sergeje Stroganova.

* Šeremetěvův palác (ul. Naběrežnaja reki Fontanki č. 34) -– palác vojevůdce hraběte Borise Šeremetěva.

* [[Tauridský palác]] (Špalernaja ulica č. 47) -– postavený v letech [[1782]] až [[1790]] na příkaz carevny Kateřiny II. pro jejího favorita [[Grigorij Potěmkin|Grigorije Potěmkina]], u paláce je velký park (okolo 30 hektarů).

* Alexandrino [[divadlo]] (Ploščaď Ostrovskogo) -– zbudováno za cara Mikuláše I., ve své době jedno z největších a technicky nejpropracovanějších divadel v Evropě.

* Mariinske divadlo (Těatralnaja ploščaď) -– postaveno v letech [[1859]] až [[1860]], pojmenováno po Marii Alexandrovně manželce cara Alexandra II.

* Michajlovské divadlo (Ploščaď Iskusstv) -– budova postavena v letech [[1833]] až [[1835]], v letech [[1859]] až [[1860]] přestavěna. Před rokem [[1917]] divadlo patřilo k carskému dvoru.

* [[Alexandrův sloup]] (Dvorcovaja ploščaď) -– postaven v letech [[1829]] až [[1834]] dle návrhu architekta [[Auguste de Montferrand]]a na příkaz cara [[Mikuláš I. Pavlovič|Mikuláše I.]], jako monument cara [[Alexandr I. Pavlovič|Alexandra I.]] Výška celého sloupu je 47.5 metru, samotný sloup z leštěného granitu je 25.6 metru vysoký. Sloup je ukončen 6 metrů vysokou bronzovou sochou anděla.

* Socha cara Petra I. Velikého (ul. Klenovaja Aleja) -– monument odlit v polovině 18. století dle modelu Bartolomea Rastrelliho z roku [[1716]].

* Socha cara Mikuláše I. (Isaakijevskaja ploščaď) -– navržen sochařem [[Peter Klodt|Peterem Klodtem]] a architektem [[Auguste de Montferrand|Augustem de Montferrand]], odhalen roku [[1859]].

* [[Měděný jezdec (socha)|Socha cara Petra I. Velikého]] (Měděný jezdec) (Senatskaja ploščaď) -– objednán carevnou [[Kateřina II. Veliká|Kateřinou II. Velikou]] u sochaře [[Étienne Maurice Falconet|Etienna Maurice Falconeta]], dílo vzniklo v letech [[1766]] až [[1782]].

* [[Chrám svatého Petra a Pavla (Petrohrad)|Katedrála svatého Petra a Pavla]] (Petropavlovskaja Kreposť č. 7) -– první kamenný kostel v Petrohradu byl postaven v letech [[1712]] až [[1733]] podle návrhu architekta [[Domenico Trezzini|Domenica Trezziniho]]. Věž s pozlacenou střechou se tyčí do výše 122,5&nbsp;m<ref>

* [[Katedrála svatého Izáka]] (Isaakijevskaja ploščaď) -– zasvěcena [[Svatý Izák Dalmatský|svatému Izákovi Dalmatskému]], první kostel zde nechal vystavět car [[Petr I. Veliký]] roku [[1707]]. Současný kostel vznikl dle návrhu a pod dohledem architekta [[Auguste de Montferrand]]a mezi roky 1818 a 1858. Kostel přišel na více než 23 milionů stříbrných rublů.

* [[Katedrála Panny Marie Kazaňské (Petrohrad)|Kazaňská katedrála]] (Něvskij Prospekt č. 25) -– klasicistní stavba s kopulí, uvnitř se sloupy z leštěného granitu s bronzovými hlavicemi. Původní kostel byl založen roku [[1733]] carevnou [[Anna Ivanovna|Annou Ivanovnou]] a vysvěcen roku [[1737]]. Je zde umístěna kopie ikony Matky Boží Kazaňské z 18. století. Roku [[1762]] byla na schodech tohoto kostela provolána carevnou Kateřina II. Veliká. V 90. letech 18. století byl tento kostel stržen a nahrazen kostelem dle návrhu Andreje Voronichina. Byl vysvěcen roku [[1811]]. V roce [[1813]] zde byl pohřben vojevůdce [[Michail Illarionovič Kutuzov]].

* Katedrála Vzkříšení Ježíše Krista (ul. Naběrežnaja kanala Gribojedova č. 2a) -– katedrála založena na místě, kde byl při [[atentát]]u roku [[1881]] zabit car [[Alexandr II. Nikolajevič|Alexandr II.]]. Chrám je v ruském stylu 16. a 17. století dle návrhu architekta Alfreda Parlanda. Výška katedrály je 81 metrů a katedrála je korunována devíti kopulemi, z nichž čtyři jsou pozlacené a pět je pokryto ušlechtilým smaltem. Na fasádě chrámu se nalézají majolikové destičky a mozaikové panely.

* Katedrála svatého Mikuláše (Nikolskaja ploščaď) -– založena v roce [[1753]] podle návrhu architekta Savvy Čevakinského, skládá se z horního a dolního kostela. Od roku [[1900]] přešla po námořnictvo a je jedním z hlavních kostelů petrohradských námořníků.

* Přeobraženská katedrála (Preobraženskaja ploščaď) -– katedrála vznikla v oblasti, kde Petr I. usídlil své příbuzné a ubytoval Přeobraženský gardový pluk. Carevna Alžběta Petrovna byla tímto plukem roku [[1741]] provolána carevnou a na počest této události zde roku [[1743]] založila kostel vysvěcený roku [[1754]]. V roce [[1825]] kostel vyhořel a byl rekonstruován dle návrhu Vasilije Stasova. Později byl kolem katedrály vytvořen plot z tureckých kanónů ukořistěných během [[Osmá rusko-turecké válka|Osmé rusko-turecké války]] roku [[1828]].

* Arménský kostel (Něvskij Prospekt č. 40-42) -– klasicistní stavba postavená v letech 1771 až 1779.

* Kostel Ikony Matky Boží Vladimirské (Vladimirskij Prospekt) -– klasicistní stavba postavená v letech [[1761]] až [[1769]], skládá se z horního a dolního kostela. V horním kostele [[ikonostas]] navržený Bartolomeem Rastrellim. [[Zvonice]] postavena roku [[1786]].

* [[Kostel svaté Kateřiny (Petrohrad)|Kostel svaté Kateřiny]] (Katolický) (Něvskij Prospekt č. 32-34) -– klasicistní stavba postavená v 60. letech 18. století a vysvěcena roku [[1782]].

* Kostel svatého Pantaleona (ul. Solianovy Pereulok č. 17): -– barokní, založen carem Petrem I. v roce [[1721]] na památku námořních vítězství u Gangutu a Grenhamu (1714 a 1720), přestavěn v letech [[1735]] až [[1739]].

* Kostel svatého Petra a Pavla (Luteránský) (Něvskij Prospekt č. 22-24) -– klasicistní stavba, založena roku [[1727]] a ve 30. letech 19. století rekonstruován.

* [[Klášter]] Alexandra Něvského (Ploščaď Alexandra Něvskego) -– první klášter v Petrohradě, byl založen Petrem I. Roku 1724 zde byl pohřben svatý kníže [[Alexandr Něvský]], jehož ostatky byly přeneseny z [[Vladimir]]a. Klášter navrhl [[Domenico Trezzini]]. Součástí kláštera je kostel Zvěstování z let 1717 až 1722, kde je pohřben i vojevůdce [[Alexandr Vasiljevič Suvorov]], a dále katedrála Nejsvětější Trojice z let 1776 až 1790 zřízená na místě staršího kostela dle návrhu Ivana Starova, právě v ní jsou uloženy ostatky Alexandra Něvského .

* Smolny klášter (Ploščaď Rastrelli č. 3/1) -– barokní komplex navržený architektem Bartolomeem Rastrellim, založen carevnou Alžbětou Petrovnou v roce [[1744]]. Roku [[1748]] byla dokončena katedrála Zmrtvýchstání Ježíše Krista, v 50. a 60. letech 18. století postaven klášter.

* Dům knihy (Singer) (Něvskij Prospekt č. 28) -– budova vystavěna na přelomu 19. a 20. století pro americkou společnost Singer dle návrhu architekta Pavla Suroza. Po roce [[1917]] zde bylo otevřeno největší knihkupectví ve městě.

* Gostinij dvor (Něvskij Prospekt č. 35) -– původně dřevěné prodejní krámy nahrazovány od 50. letech 18. století zděnými galeriemi, práce dokončeny roku [[1785]].

* Martovo pole -– rozlehlé náměstí vytvořené carem Petrem I. na místě bažinaté sníženiny. Po [[Únorov revoluce|Únorové revoluci]] z roku [[1917]] zde byl založen hřbitov pro oběti této revoluce (památník).

* Nové Holandsko (ul. Naběrežnaja Krjukova) -– umělý ostrov vytvořený za vlády cara Petra I. Velikého. V letech 1756 až 1780 byl přestavěn ve stylu římské architektury.

* Letní sad a Letní palác Petra I. Velikého -– první [[zahrada]] evropského typu v [[Rusko|Rusku]]. Založena roku 1704 jako část letního sídla cara Petra I. Velikého. Umístěna na ostrově o 11 hektarech. V jihozápadní rohu zahrady postaven jednopatrový letní palác v holandském stylu. Zahrada sama osazena sochami většinou italské provenience. V 70. letech 18. století ze strany od [[Něva|Něvy]] postavena zeď se 36 granitovými pilíři spojenými litinovou mříží od tulských řemeslníků. Ve 20. letech 19. století postavena čajovna a kavárna atd. Je zde řada kašen.

* Molo se sfingami (ul. Universitětskaja Naběrežnaja č. 3) -– postavena z roku [[1832]] až [[1834]] se dvěma originálními egyptskými sfingami z doby vlády faraona [[Amenhotep III.|Amenhotepa III.]]

* Strelka Vasilevského ostrova -– zde se dělí Něva na Malou a Velkou Něvu. V letech [[1805]] až [[1810]] zde byla postavena budova [[burza|burzy]] dle návrhu Jeana Francoise Thomase de Thomona. Tehdy vznikla i polokruhová oblast s přístavním molem, jejíž součástí jsou i dva Rostrální sloupy dekorované slitinovými{{kdo?}} [[rostra]]mi. U sloupů se nalézají [[alegorie]] ruských řek (Volha, Dněpr, Vlochov a Něva). Sloupy sloužily jako majáky.