Saul Bellow: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m typografické úpravy
Řádek 8:
 
== Život ==
Saul Bellow se narodil v Lachine, místní části [[Montréal]]u, krátce poté, co jeho rodiče emigrovali z [[Petrohrad]]u. Dětství strávil na předměstí [[Chicago|Chicaga]], kam se rodina přestěhovala. Vyrůstal v ghettu a naučil se mnoha jazykům; uměl anglicky, francouzsky, hebrejsky. Rodiče pocházeli z Ruska - byl ovlivněn ruskou literaturou 19. století, ale od mládí na něj působila také četba [[bible]] a dramat [[William Shakespeare|Williama Shakespeara]]. Začal studovat na Chicagské univerzitě, ale později přešel na Northwestern University. Původně chtěl studovat literaturu, ale kvůli antisemitským náladám, které údajně vládly na katedře Chicagské univerzity, si zvolil studium sociologie a antropologie. V roce [[1941]] získal americké občanství a v době vojenské služby během 2. světové války (na zásobovací lodi) napsal svůj první román ''Rozkolísaný člověk''. Později pracoval jako profesor antropologie, působil zejména na Chicagské univerzitě, ale po obrovském literárním úspěchu svých románů přednášel na řadě univerzit ve Spojených státech i zahraničí.
 
Ačkoli byly jeho první romány kladně přijaty literární kritikou, příliš se neprodávaly. Teprve román ''Herzog'', vydaný v roce [[1964]], se i přesto, že jde o závažné dílo, dostal na seznam bestsellerů a zajistil mu, společně s dalšími romány 60. a 70. let, světový věhlas. Za svoje románové dílo získal řadu literárních cen, včetně těch nejvýznamnějších: v roce [[1975]] dostal [[Pulitzerova cena|Pulitzerovu cenu]] za román ''Humboldtův dar''; v roce [[1976]] obdržel [[Nobelova cena za literaturu|Nobelovu ceny za literaturu]] - za pochopení situace člověka a jemnou analýzu současné kultury, která se projevuje v jeho díle. Byl také prvním romanopiscem, který obdržel třikrát [[Národní knižní cena|Národní knižní cenu]] (National Book Award).
 
Saul Bellow byl pětkrát ženat; jeho čtvrtou ženou byla matematička rumunského původu [[Alexandra Ionescu Tulcea]], s níž navštívil Rumunsko. Zážitek z této cesty jej inspiroval k napsání románu ''Děkanův prosinec'', kde barvitě vylíčil situaci lidí v komunistické zemi.
Řádek 16:
== Dílo ==
 
V bohatém románovém díle Saula Bellowa je patrný vliv ruské literatury, zvláště románů [[Lev Nikolajevič Tolstoj|Lva Nikolajeviče Tolstého]], [[Fjodor Michajlovič Dostojevskij|Fjodora Michajloviče Dostojevského]] a [[Ivan Alexejevič Gončarov|Ivana Alexejeviče Gončarova]], ke svým inspiračním zdrojům však řadil i židovskou literaturu, anglické renesanční drama a moderní americkou prózu (např. romány [[Vladimir Nabokov|Vladimira Nabokova]]). V řadě jeho románů a povídek se rovněž promítají jeho vlastní životní zážitky a zkušenosti. Hrdinové jeho próz jsou buď lidé z okraje společnosti, anebo intelektuálové, kteří se dostávají do mezní situace; nezřídka jde o introvertní postavy s výrazně silnou osobností, které se zdráhají podřídit se zaběhlým pravidlům. Hana Ulmanová shrnuje rysy „bellowovského antihrdiny“ do tří bodů: 1) jeho hrdinové jsou osamoceni, zdůrazňují však hodnotu přátelství, 2) jsou odcizeni od společnosti, a přesto sní o ideální komunitě, 3) chtějí být svobodní, a přesto touží po jasné identitě.){{chybí zdroj}} Páteř Bellowova románového díla tvoří trojice románů: ''Henderson, král deště'' - ''Herzog'' - ''Humboldtův dar''.
 
=== Romány a novely ===
* ''Rozkolísaný člověk'' (Dangling Man, 1944)
* ''Oběť'' (The Victim, 1947; č. 1971, překlad Eva Masnerová)
* ''Dobrodružství Augieho Marche'' (The Adventures of Augie March, 1953; č. 1984, překlad František Fröhlich) - rozsáhlý román, v němž navazuje na tradici [[pikareskní román|pikareskního románu]].
* ''Ani den!'' (Seize the Day, 1956; č. 1966, překlad Eva Masnerová)
* ''Henderson, král deště'' (Henderson the Rain King, 1959, č. 1999, překlad Jiří Hanuš)
* ''Herzog'' (1964; č. 1968, 1993, 2006 - překlad Heda Kovályová) - tento román je v kontextu Bellowovy tvorby přelomový. Jednak tím, že mu zajistil světovou proslulost, jednak díky hlavní postavě, která je typickým bellowovským antihrdinou: Moses E. Herzog je intelektuál, který se možná pomátl (možná však pouze vnímá svět daleko senzitivněji než jeho okolí), odjel na své venkovské sídlo, kde píše dopisy, které nikdy neodešle - a to jak svým přátelům a slavným lidem své doby, tak i již mrtvým filozofům, ba dokonce samotnému Bohu. Nervové vyčerpání z hrozícího rozvodu a život na pokraji šílenství Herzoga ovšem nezlomí, nýbrž mu na konci přináší prozření v podobě přijetí svého údělu. Román patří k základním dílům americké prózy 20. století.
* ''Planeta pana Sammlera'' (Mr. Sammler's Planet, 1970; č 1998 - překlad Eva Kondrysová)
* ''Humboldtův dar'' (Humboldt's Gift, 1975; č. 1992 - překlad Soňa Nová) - [[Pulitzerova cena]]
* ''Děkanův prosinec'' (The Dean's December, 1982; č. 1998 - překlad Eva Kondrysová)
* ''Oběti zlomeného srdce'' (More Die of Heartbreak, 1987; č. 2011 - překlad [[Pavla Horáková]])
* ''Krádež'' (A Theft, 1989; č. 1998 - překlad Eva Kondrysová)
* ''Spojka Bellarosa'' (The Bellarosa Connection, 1989; č. 2002 - překlad Lenka Fárová a Jiří Hrubý)
* ''The Actual'' (1997)
* ''Ravelstein'' (2000; č. 2002 - překlad Eva Kondrysová)
 
=== Sbírky povídek ===
* ''Realista'' (č. 2002) - český výbor povídek
* ''Sebrané povídky'' (č. 2007-2008) - český soubor povídek
 
== Význam ==