Proteosyntéza: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu
m →‎top: typografické úpravy
Řádek 1:
'''Proteosyntéza''' je proces, ve kterém se tvoří [[Bílkovina|bílkoviny]]. Proteosyntéza se skládá ze dvou kroků. V prvním dochází k přepisu ([[transkripce (proteosyntéza)|transkripci]]) genetického kódu [[DNA]] do [[mRNA]]. V druhém dochází k překladu ([[translace (biologie)|translaci]]) kódu z mRNA a k tvorbě bílkovin. V lidských buňkách probíhá transkripce v [[buněčné jádro|buněčném jádru]] a translace na [[ribozomy|ribozomech]].
 
Translace je zahájena iniciační tRNA, to jest tou, která nese [[methionin]]. Ta se naváže na malou ribozomální podjednotku a začne pomalu projíždět molekulu [[mRNA]] od 5' konce. Jakmile objeví iniciační sekvenci AUG - naváže se a translace začíná. Na další sekvence ([[Genetický kód#kodón|kodóny]]) nasedají další [[tRNA]] podle komplementarity bází (systém kodon na mRNA - antikodon na tRNA). Mezi přinesenými aminokyselinami vznikají peptidové vazby. Za tuto část translace - elongaci - je zodpovědná zejména velká ribozomální podjednotka. Jakmile zbývá již jen kodon beze smyslu (terminační), je proteosyntéza ukončena a vzniklé polypeptidové vlákno může být dále v buňce upravováno na požadovanou bílkovinu zejména pomocí [[Posttranslační modifikace|posttranslačních modifikací]].
 
Drsné [[endoplazmatické retikulum]] (s ribozomy) je specializováno pro tvorbu mimobuněčných nebo [[Transmembránový protein|transmembránových proteinů]] (různé iontové kanály či receptory), které se zabudují do vnitřku membrán ([[sekreční granula]], [[lysozomy]]). Naopak volné ribozomy se podílejí především na tvorbě cytosolických proteinů. K proteosyntéze však dochází i v [[Semiautonomní organela|semiautonomních organelách]] ([[mitochondrie]]).