Národní stát: Porovnání verzí

Po [[první světová válka|první světové válce]] se myšlenka [[právo na sebeurčení|práva národa na sebeurčení]] -– tedy vzniku státu na základě etnických hranic -– rychle šířila spolu s rozpadem evropských multinacionálních říší (například [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]] či [[Osmanská říše|Osmanské říše]]). Hlavním zastáncem této myšlenky byl [[americký prezident]] [[Woodrow Wilson]], který ji jako součást svých [[Čtrnáct bodů|Čtrnácti bodů]] prosazoval při jednáních o [[Versailleská smlouva|Versailleské smlouvě]].

Obecně docházelo k formování národních států a změnách dosavadních hranic spolu s rostoucí či jinak se měnící podobou národního uvědomění populace. Historie ukazuje, že jde o oboustranný proces. Je možné jak formování států na základě základě mocenských požadavků národa (například [[Itálie]] či [[Německo]]) tak formování národa a národního uvědomění na základě existence daného státu (Například [[Spojené státy americké]], [[Francie]] či [[Čína]]). Československo je obtížné zařadit; jeho vznik byl důsledkem rozpadu rakousko-uherské říše a národnostních požadavků etnických menšin; na druhou stranu byl jako důsledek komplikovaného etnického uspořádání v prostoru prosazován koncept čechoslovakismu -– tedy uměle vytvořené myšlenky jednoho národa.