Zaháň: Porovnání verzí

V roce [[1786]] koupil Zaháň [[Petr Biron]], poslední [[Kuronské a zemgalské vévodství|vévoda kuronský]]. Jeho dědičkou byla nejstarší dcera [[Kateřina Vilemína Zaháňská|Kateřina Vilemína]] -– paní kněžna z Babičky Boženy Němcové, která Zaháň vlastnila v letech 1800-1839. Po smrti Kateřiiny Vilemíny zámek vlastnila mladší sestra Paulina a od roku 1845 nejmladší a nevlastní sestra Dorotea, která zámek zakoupila od Paulinina syna. [[Dorothea von Biron|Dorotea]] byla provdána za Edmonda de Talleyrand-Périgord. Po rozchodu s ním začala vést domácnost jeho strýci [[Charles Maurice de Talleyrand-Périgord|vévodovi Talleyrandovi]], známému politikovi a státníkovi [[Velká francouzská revoluce|Francouzské revoluce]]; později se stala jeho milenkou a po jeho smrti v roce [[1838]] jeho univerzální dědičkou. Toto období je v Zaháni považováno za „zlatý věk“, neboť majitelé značně investovali do architektury a výzdoby zámku. Zaháň navštěvovali přední evropští umělci, mezi nimi [[Ferenc Liszt]]. [[Dorothea von Biron|Dorotea]] na Zaháni žila až do své smrti roku [[1862]]. Dorotea zámek rekonstruovala, na kraji parku postavila nemocnici, která funguje dodnes, a část parku nechala jako památku na nejstarší sestru upravit pod názvem "Vilemínina louka". Jméno Sagan si zvolila jako pseudonym francouzská spisovatelka [[Françoise Saganová]]. Šlo o odkaz na osobnost z rodu Petra Birona, která se objevila v románu od Marcela Prousta. Jedna z verzí má za to, že se jedná o Kateřinu Vilemínu.