Velké Kunětice: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
aktuálnost starosty
m →‎Historie: typografické úpravy
Řádek 54:
 
== Historie ==
První písemná zmínka o obci pochází z roku [[1284]] jako ''Cunati villa'', tedy "Kuňatova ves". Je pravděpodobné, že je starší a patrně pochází z rané fáze kolonizace prováděné na Jesenicku vratislavskými biskupy. Její zakladatel - [[lokátor]] - měl slovanské jméno Kuňata. Přívlastek ''Velké'' získaly Kunětice až později, aby se odlišily od stejnojmenné vesnice 9 km východně mezi [[Hlucholazy]] a [[Zlaté Hory|Zlatými Horami]], která získala přívlastek ''Suché Kunětice'' (něm. ''Dürr-Kunzendorf'', dnes [[Polsko|polský]] ''Konradów'').
 
V roce [[1305]] se ve vsi zmiňuje zákupní fojtství, 60 lánů polností (jednalo se tedy o velkou vesnici) a farní kostel. Majetkové poměry byly spletité: kolem dvou dvorů se zformovaly dva samostatné a zhruba stejně velké statky, jeden biskupský a jeden fojtský (zvaný též ''Hartenberg''). Fojtové však občas držívali i biskupskou část Kunětic a v jejich části vsi se nacházel místní kostel. Byly zde také menší svobodné statky, ještě roku [[1690]] jsou registrovány dva.
Řádek 66:
V roce [[1651]] se zmiňuje poprvé škola u farního kostela. Ten musel být po třicetileté válce a znovu po požáru roku [[1758]] opraven.
 
V roce [[1742]] bylo v důsledku [[války o dědictví rakouské]] [[Slezsko]] rozděleno a nová hranice přetnula Velké Kunětice vedví. [[Prusko|Pruská]] část získala po roce [[1945]] název ''[[Sławniowice]]''. Kolem roku 1800 vznikly u Velkých Kunětic dvě osady - parcelací biskupského dvora [[Františkov (Velké Kunětice)|Františkov]] a parcelací fojtského dvora [[Strachovičky]].
 
Od 19. století do poloviny 20. století určovala život obce těžba a zpracování žuly a mramoru, zejména v osadě [[Strachovičky]]. Mramor se zprvu rovněž používal k výrobě vápna, ta však postupně ustala a převládlo kamenické zpracování.