Ernest Rutherford: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m wikifikace značka: editace z Vizuálního editoru |
doplnění životopisu, zdroje značky: možné subjektivní formulace editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 6:
'''Ernest Rutherford, 1. baron Rutherford z Nelsonu''', [[Královská společnost|FRS]] ([[30. srpen|30. srpna]] [[1871]], [[Brightwater]], [[Nový Zéland]] – [[19. říjen|19. října]] [[1937]], [[Cambridge]] [[Spojené království]]) byl [[Nový Zéland|novozélandský]] [[fyzik]]. Bývá považován za zakladatele [[jaderná fyzika|jaderné fyziky]]. Zkoumal [[radioaktivita|radioaktivní]] rozpad [[Chemický prvek|chemických prvků]], navrhl koncept [[poločas přeměny|poločasu rozpadu]] a záření vzniklá rozpadem prvků rozdělil na ''[[částice alfa|α]]'', ''[[záření beta|β]]'' a ''[[záření gama|γ]]''.
Při vývoji zařízení, které by umožňovalo detekovat záření, zjistil, že [[atom]] není homogenní koule, ale že jeho struktura odpovídá tzv. [[
| titul = The Nobel Prize in Chemistry 1908
| url = https://www.nobelprize.org/prizes/chemistry/1908/rutherford/facts/
| periodikum = NobelPrize.org
| datum přístupu = 2019-07-29
| jazyk = en-US
}}</ref>
V roce [[1919]] se mu povedlo jako prvnímu přeměnit jadernou reakcí prvek na jiný prvek ([[dusík]] na [[kyslík]]), čímž jako první provedl [[Transmutace|transmutaci]] prvku na jiný.
Řádek 12 ⟶ 18:
== Životopis ==
=== Mládí a studium (1871 - 1898) ===
Ernest Rutherford se narodil
| příjmení = Kraus
| jméno = Ivo
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Fyzika v kulturních dějinách Evropy (Atomový věk)
| vydání = 1.
| vydavatel = ČVUT
| místo = Praha
| rok vydání = 2010
| počet stran =
| strany = 92-97
| isbn = 978-80-01-04546-6
| kapitola = Splněný sen alchymistů (Ernest Rutherford)
}}</ref>
Ernest Rutherford studoval na [[Havelock School]], pokračoval na [[Nelson College]] a poté získal stipendium na [[Canterbury College]], Novozélandské univerzitě v [[Christchurch]], kde studoval matematiku a fyziku. Začal experimentovat s vysokofrekvenčními [[Elektromagnetické vlny|elektromagnetickými vlnami]] a jejich vlivem na magnetické kovy. Výsledky svých pokusů popsal v dizertační práci, kterou obhájil v r. 1893. Vysoká úroveň jeho práce mu umožnila pokračovat ve studiu ještě další rok, během kterého zkonstruoval detektor elektromagnetických vln. Získal akademické tituly BA, MA and BSc, ale na Novém Zélandě se mu nedařilo najít zaměstnání odpovídající jeho schopnostem. Pracoval jako pomocný učitel a několik měsíců pomáhal na otcově farmě.<ref name=":2">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Lacina
| jméno = Aleš
| titul = Ernest Rutherford - Newton atomové fyziky
| url = http://www.physics.muni.cz/kof/clanky/rutherford.pdf
| vydavatel = MU
| místo = Brno
| datum vydání =
| datum přístupu = 28.7.2019
}}</ref>
=== McGillova univerzita v Montrealu (1898 - 1907) ===
Přijal místo profesora na katedře fyziky McGillovy univerzity v Montrealu, což znamenalo existenční jistotu a umožnilo mu uspořádat si soukromý život. V roce [[1900]] se oženil s Mary Georginou Newtonovou (1876–1945), s níž se zasnoubil už na Novém Zélandě. Měli dceru Eileen Mary (1901–1930), která zemřela po porodu svého čtvrtého dítěte.<ref name=":1" />
Rutheford kromě pedagogických povinností pokračoval v experimentech ve špičkově vybavené laboratoři. Již v prvním roce objevil princip splehlivé detekce kouřových plynů. Jeho nejbližším spolupracovníkem byl [[Frederick Soddy]]. Společně se věnovali výzkumu radioaktivity a definovali poločas rozpadu atomového jádra. Během svého pobytu publikoval 69 prací a vydal svou první knihu s názvem ''Radioactivity'' (1904). V roce 1900 byl zvolen členem kanadské Královské společnosti (Royal society), o tři roky později členem [[Královská společnost|Royal Society]] v Londýně, která ho vyznamenala v r. 1904 Rumfordovou medailí.<ref name=":2" /><ref name=":1" /> Vědecká práce, kterou na McGillově univerzitě vykonal, mu zajistila [[Nobelova cena za chemii|Nobelovu cenu za chemii]] (1908). <ref name=":0" />
V roce 1914 byl za zásluhy povýšen do rytířského stavu a v roce 1916 obdržel Hector Memorial Medal. V roce 1919 se vrátil do Cavendishovy laboratoře již jako její ředitel. Pod jeho vedením získali Nobelovu cenu za fyziku [[James Chadwick|Chadwick]] za objevení neutronu (1932), [[Edward Victor Appleton|Appleton]] (1947) za výzkum fyziky vyšších vrstev [[Atmosféra|atmosféry]], zejména za objev tzv. [[Appletonova vrstva|Appletonovy vrstvy]] (v ionosféře) a [[John Douglas Cockcroft|Cockcroft]] a [[Ernest Thomas Sinton Walton|Walton]] (společně 1951) za výzkum transmutace atomových jader pomocí uměle urychlených atomových částic. V roce 1925 získal [[Řád Za zásluhy (Velká Británie)|Řád za zásluhy]] a v roce 1931 byl povýšen do [[šlechtic]]kého stavu jako baron Rutherford of Nelson.▼
=== Univerzita v Manchestru (1907 - 1919) ===
Rutheford se chtěl vrátit do [[Evropa|Evropy]] a v roce 1907 přijal nabídku Univerzity v [[Manchester|Manchestru]], aby vedl katedru fyziky. V roce 1911 zde provedl svůj proslulý pokus s ostřelováním tenké zlaté fólie [[Částice alfa|částicemi alfa]], jehož výsledkem byl [[Rutherfordův model atomu|planetární model atomu]]. Při provádění podobných experimentů s lehkými prvky zjistil, že dochází k jejich transmutaci. Získal podstatné informace o složení jádra a potvrdil existenci [[Proton|protonů]]. <ref name=":2" /><ref name=":1" /> Za tyto práce byl v r. 1919 navržen na Nobelovu cenu za fyziku, což však odmítl. <ref name=":2" />
V roce 1914 byl za zásluhy povýšen do rytířského stavu a v roce 1916 obdržel Hector Memorial Medal. Během 1. světové války se podílel na vývoji akustických metod lokalizace ponorek pro britské námořnictvo. <ref name=":2" />
=== Cavendishova laboratoř (1919 - 1937) ===
V roce 1919 se vrátil do Cavendishovy laboratoře již jako její ředitel. Za jeho působení prestiž této instituce ještě vzrostla. Ruthefordovými žáky byli pozdější přední světoví fyzici, jako [[Niels Bohr]], [[James Chadwick]], [[John Douglas Cockcroft|John Cockcroft]], [[Robert Andrews Millikan|Robert Millikan]], [[Arthur Eddington]],[[Pjotr Leonidovič Kapica|Pjotr Kapica]] a jiní <ref name=":3">{{Citace elektronického periodika
| titul = Ernest Rutherford {{!}} Eduportál Techmania
| url = https://edu.techmania.cz/cs/encyklopedie/vedec/1305/rutherford
| periodikum = edu.techmania.cz
| datum přístupu = 2019-07-29
▲
Zemřel nečekaně v nemocnici následkem operace pupeční [[Kýla|kýly]] (1937). Tehdejší britský protokol vyžadoval, aby byl jako [[peer]] operován pouze urozeným lékařem, který nebyl právě přítomen, tato prodleva ho patrně stála život. Byl pochován ve [[Westminsterské opatství|Westminsterském opatství]] po boku [[Joseph John Thomson|J.J. Thomsona]] a nedaleko [[Isaac Newton|Isaaca Newtona]].
Během své vědecké kariéry napsal Rutherford 180 prací a publikoval 5 knih ( Radioaktivita (1904), Radioaktívní transformace (1906), Radioaktívní látky a jejich záření (1913) a Současná alchymie (1937).) . Více než dvacet světových univerzit mu udělilo čestný doktorát, byl členem vědeckých akademií mnoha zemí.
== Vědecké objevy ==
Aby mohl popsat dva typy radiace vyzařované [[Thorium|thoriem]] a [[Uran (prvek)|uranem]], které naměřil během výzkumu radioaktivity, vytvořil pojmy [[Částice alfa|alfa]] a [[Záření beta|beta záření]] (1899). Tyto druhy záření od sebe rozlišil na základě schopnosti jejich pronikání látkami.
V roce 1898 byl jmenován vedoucím fyzikálního oddělení [[McGillova univerzita|McGillovy university]] v [[Montréal|Montrealu]].
| titul = The Nobel Prize in Chemistry 1921
| url = https://www.nobelprize.org/prizes/chemistry/1921/summary/
Vypozoroval, že se ve vzorku radioaktivního materiálu vždy za stejný čas rozpadne polovina jader, tj. určil tzv. [[Poločas přeměny|poločas rozpadu]]. Tohoto jevu lze využít např. při měření času nebo při určení [[stáří Země]]. Díky tomuto objevu došlo k značnému prodloužení jejího odhadovaného stáří.▼
| periodikum = NobelPrize.org
| datum přístupu = 2019-07-29
| jazyk = en-US
▲}}</ref> na transmutaci prvků. Rutherford dokázal existenci přirozené radioaktivity, vznikající samovolným rozpadem atomů. Vypozoroval, že se ve vzorku radioaktivního materiálu vždy za stejný čas rozpadne polovina jader, tj. určil tzv. [[Poločas přeměny|poločas rozpadu]]. Tohoto jevu lze využít např. při měření času nebo při určení [[stáří Země]]. Díky tomuto objevu došlo k značnému prodloužení jejího odhadovaného stáří.
V roce 1903 si uvědomil, že typ radiace objevený (ale nepojmenovaný) francouzským chemikem [[Paul Villard|Paulem Villardem]] při pokusech s radiem v roce 1900, nemůže být alfa či beta zářením, protože je mnohem pronikavější. Rutherford pojmenoval tento nový druh záření jako [[Záření gama|paprsky gama]].
Řádek 41 ⟶ 91:
: <sub>7</sub>N<sup>14</sup> + <sub>2</sub>He<sup>4</sup> → <sub>8</sub>O<sup>17</sup> + <sub>1</sub>p<sup>1</sup>
Roku 1921 spolupracoval s [[Niels Bohr|Nielsem Bohrem]]. V té době Rutherford teoreticky předpověděl existenci [[Neutron|neutronů]], [[Nukleon|jaderných částic]], které by měly kompenzovat odpudivé účinky kladně nabitých protonů a jadernými přitažlivými silami tak bránit rozpadu jader atomů. Existenci neutronů potvrdil až v roce 1932 [[James Chadwick]], který za tento objev dostal Nobelovu cenu v roce 1935.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = The Nobel Prize in Physics 1935
| url = https://www.nobelprize.org/prizes/physics/1935/summary/
| periodikum = NobelPrize.org
| datum přístupu = 2019-07-29
| jazyk = en-US
}}</ref>
== Čestná pojmenování ==
Řádek 55 ⟶ 111:
* Rutherford Intermediate School - střední škola ve Wanganui (Nový Zéland)
== Zajímavosti ==
* Studenti mu dali přezdívku ''krokodýl,'' protože šel za svým cílem houževnatě stále dopředu, aniž by otáčel hlavou. <ref name=":1" />
* Od roku 1933 až do své smrti stál v čele organizace, která pomáhala akademikům při jejich útěku z [[Nacismus|nacistického]] Německa. <ref name=":2" />
* Byl velkorysý, skromný a čestný. Nezištně pomáhal a podporoval své spolupracovníky i studenty, přál jim uznání i za vědecké práce, na nichž se sám podílel. <ref name=":3" />
== Reference ==
<references />
== Literatura ==
* {{Citace monografie
| příjmení = Kraus
| jméno = Ivo
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Fyzika v kulturních dějinách Evropy (Atomový věk)
| vydání = 1.
| vydavatel = ČVUT
| místo = Praha
| rok vydání = 2010
| počet stran =
| strany =
| isbn = 978-80-01-04546-6
}}
<br />
== Externí odkazy ==
* {{commonscat}}
* {{Wikicitáty|osoba=Ernest Rutherford}}
* {{Commons|Ernest Rutherford}}
*https://www.elektrina.cz/ernest-rutherford-zakladatel-jaderne-fyziky
*[https://edu.techmania.cz/cs/encyklopedie/vedec/1305/rutherford Ernest Ruitherford na portálu Techmania]
{{Nositelé Nobelovy ceny za chemii 1901-1925}}
{{Autoritní data}}{{Portály|Fyzika}}
| |||