Smazaný obsah Přidaný obsah
Robot: Opravuji 1 zdrojů a označuji 0 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta15)
ShadowRobot (diskuse | příspěvky)
m WPCleaner v2.01b - Fixed using WP:WCW (Pomlčky jako entity - Opravy pravopisu a typografie)
Řádek 6:
== Umělci ==
Mnoho umělců spojených s Bamboccianti bylo členy [[Bentvueghels]], neformálního sdružení hlavně nizozemských a vlámských umělců pracujících v Římě. Pro členy spolku Bentvueghels bylo obvyklé přijmout přiléhavou přezdívku, tzv. "Ohnuté jméno". Přezdívkou malíře [[Pieter van Laer|Pietera van Laera]] bylo ''Il Bamboccio'', což znamená ''Ošklivá panenka'' nebo ''Loutka''. Byla to narážka na klátivé a nemotorné proporce Van Laera.<ref name=569i/> Ten je považován za iniciátora stylu [[Žánrová malba|žánrového malířství]] Bamboccianti a jeho přezdívka dala celému žánru a skupině umělců jejich společný název. Stali se inspirací a středobodem, kolem kterého se podobní umělci shromáždili během svého pobytu v Itálii (1625-16391625–1639).<ref>Levine, str. 569-570.</ref> Počáteční Bamboccianti zahrnovali takové umělce jako: [[Andries Both]], [[Jan Both]], [[Karel Dujardin]], [[Jan Miel]], [[Johannes Lingelbach]] a italský [[Michelangelo Cerquozzi]]. Během své rané kariéry byl s touto skupinou spojen také [[Sébastien Bourdon]].<ref>Brigstocke</ref> Dalšími členy Bamboccianti byli [[Michiel Sweerts]], [[Thomas Wijck]], [[Dirck Helmbreker]], [[Jan Asselyn]], [[Anton Goubau]], [[Willem Reuter]] a [[Jacob van Staverden]].<ref>Slive, str. 236–237; Briganti, ix.</ref>
 
Skupina Bamboccianti ovlivnila i umělce [[Rokoko|rokoka]], jako jsou [[Domenico Olivieri]], [[Antonio Cifrondi]], [[Pietro Longhi]], [[Giuseppe Maria Crespi]], [[Giacomo Ceruti]] nebo [[Alessandro Magnasco]]. Zobrazování každodenního římského života pokračovalo v devatenáctém století skrze díla [[Bartolomeo Pinelli|Bartolomeo]] a [[Achille Pinelli]], [[Andrea Locatelli]] a [[Paolo Monaldi]].<ref>Briganti, 36.</ref>
Řádek 19:
Ačkoli Bamboccianti byli se svými malbami úspěšní, teoretičtí umělci a akademičtí vědci v Římě byli k nim často nelítostní, protože obrazy každodenního života nižších tříd byly obecně považovány za spodní stupně v hierarchii žánrů.<ref>Haskell, str. 131–145.</ref> The artists themselves were often admired: van Laer was known as an artist whose works could command a high price and Michelangelo Cerquozzi was able to gain access to aristocratic circles and befriend artists such as [[Pietro da Cortona]].<ref>Haskell, str. 135–136.</ref> Samotní umělci však byli často obdivováni: Van Laer byl znám jako umělec, jehož díla mohla dosáhnout vysoké ceny, a Michelangelo Cerquozzi získal přístup do aristokratických kruhů a spřátelil se s umělci jako je [[Pietro da Cortona]].
Mezi sběratele a patrony Bamboccianti patřil kardinál a diplomat [[Francesco Maria del Monte]], italský bankéř [[Marchese Vincenzo Giustiniani]], členové papežských rodin [[Barberiniové|Barberiniů]] a [[Pamphiliové|Pamphiliů]], manželky římských aristokratů nebo také [[Kristýna I. Švédská|švédská královna Kristýna]]. Úspěch tohoto žánru se neomezil jen na Řím, ale rozšířil se i do [[Florencie]] a do [[Francie]], jak je vidět v zobrazených patronátních postavách jako byli kardinál [[Medicejové|Leopoldo de Medici]] nebo kardinál [[Jules Mazarin|Jules Raymond Mazarin]].<ref name=bea>[http://share.pdfonline.com/cef105f8f3114fd7a871c49116460811/00_Titlepage_acknowledgement_content_list%20of%20illustrations.htm Beatrix Ackx, Bentvueghels and Bamboccianti: The Patronage and Reception of Northern Artists Working in Rome 1620-16901620–1690] {{Wayback|url=http://share.pdfonline.com/cef105f8f3114fd7a871c49116460811/00_Titlepage_acknowledgement_content_list%20of%20illustrations.htm |date=20131211000000 }}, A dissertation presented to the History Faculty of the University of Oxford in candidacy for the degree of Doctor of Philosophy History of Art, 2012</ref>
 
== Galerie ==
Řádek 47:
* {{Cite journal | last = Roworth | first = Wendy W. | title = A Date for Salvator Rosa's Satire on Painting and the Bamboccianti in Rome | journal = The Art Bulletin | volume = 63 | pages = 611–617 | date = December 1981
| doi = 10.2307/3050166 | jstor = 3050166 | issue = 4 | publisher = College Art Association | postscript = <!--None--> }}
* {{cite book | first= Seymour|last= Slive| year=1995| title= Pelican History of Art, Dutch Painting 1600&ndash;18001600–1800| chapter= Italianate and Classical Painting | editor= | others= | pages=225–245 | publisher= Penguin Books Ltd| id= | url= | authorlink= }}
* {{cite book | first= Rudolf|last= Wittkower| year=1993| title= Pelican History of Art, Art and Architecture Italy, 1600&ndash;17501600–1750| chapter= Chapter 4 | editor= | others=1980 | publisher= Penguin Books Ltd| id= | url= | authorlink= | page= 323 }}
 
{{Autoritní data}}