Krzysztof Penderecki: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→První skladby (1958–1970): Urbain Grandier wikilink |
|||
Řádek 11:
Po absolvování Akademie v roce 1958 zůstal na škole jako pedagog. Jeho první práce vykazují vliv [[Igor Fjodorovič Stravinskij|Igora Stravinského]], [[Anton Webern|Antona Weberna]] a [[Pierre Boulez|Pierra Bouleze]]. Mezinárodně začal být znám, když byly v roce 1959 na festivalu soudobé hudby [[Varšavský podzim]] uvedeny jeho skladby ''Strofy'', ''Psalmy Dawida'' (Davidovy žalmy) a ''Emanacje''. Světový úspěch mu však přinesla skladba ''Ofiarom Hiroszimy – tren na 52 instrumenty smyczkowe'' (Obětem Hirošimy – nářek pro 52 smyčcových nástrojů). V ní použil i neobvyklé instrumentální techniky (např. hra za [[kobylka (hudba)|kobylkou]], klepání na dno nástroje) a textury (např. hojně využíval tónových [[Klastr (hudba)|klastrů]]). Skladba měla pracovní název ''8' 37"'', teprve později se rozhodl ji věnovat obětem [[Hrošima|Hirošimy]].
V následujícím roce uvedl na festivalu současné hudby v [[Donaueschingen]] skladbu ''Fluorescence'', ve které ještě zvýšil orchestrální hustotu použitím mnoha dechových a bicích nástrojů. Ve skladbě zní 32 bicích, často neobvyklých nástrojů, jako psací stroje, gongy, mexické güiro a další. Zavedl rovněž zcela revoluční notaci. Její provedení bylo považováno za provokativní a
V letech 1958–1962 se zabýval také elektronickou hudbou. Propagátor elektronické hudby a muzikolog [[Józef Patkowski]] mu umožnil přístup do ''Experimentálního studia Polského rozhlasu'' ve [[Varšava|Varšavě]], ve kterém pořádal semináře s účastí zahraničních skladatelů.
Řádek 17:
V roce 1966 se stal profesorem na ''Folkwang-Hochschule für Musik'' v [[Essen]]u. V té době napsal na objednávku Opery v Hamburku svou první operu ''Diabły z Loudun'' (založenou na příběhu o [[Urbain Grandier|Urbainu Grandierovi]]) kde také měla v Hamburku v roce 1969 svou premiéru. Od té doby byla mnohorát provedena na světových operních scénách a vydána na zvukových nosičích.
V roce 1968 byl skladatel vyznamenán Státní cenou 1. stupně<ref>''Dziennik Polski'', rok XXIV, nr 172 (7599), p. 6.</ref>. Ke státním výročím v roce 1964 a 1974 pak obdržel [[Řád znovuzrozeného Polska]]
=== Pašije sv. Lukáše ===
Řádek 26:
=== Po roce 1970 ===
V roce 1972 zahájil Penderecki rovněž kariéru dirigenta. V letech 1972–1978 byl profesorem na Yale University School of Music ve Spojených státech. V roce 1973 dokončil svou první symfonii<ref>{{cite web | last = | first = | title = Biography on Krakow 2000 | url = http://www.biurofestiwalowe.pl/wydarzenia/kpenderecki_98/penderecki_a.html | accessdate = 2007-04-30 }}</ref>
V polovině sedmdesátých let Penderecki radikálně změnil svůj kompoziční styl. Odstoupil od avantgardních postupů a obrátil se k baroku a neoklasicismu. Tato změna započal 1. houslovým koncertem a výrazně se projevila zejména ve 2. symfonii (''Vánoční''), kde mimo jiné zaznívá citace z oblíbené vánoční písně [[Tichá noc]].
Řádek 80:
=== Opery ===
* ''Najdzielniejszy z rycerzy'' (Nejodvážnější rytíři, dětská rozhlasová opera, libreto Ewa Szelburg-Zarembina, 1965)
* ''Diabły z Loudun'' (Ďáblové z Loudunu, libreto autor na motivy knihy „The Devils of Loudun” [[Aldousa Huxley|Aldous Huxley]],
* ''Raj utracony'' (Ztracený ráj, na motivy básně [[John Milton|Johna Miltona]],
* ''Czarna maska'' (Černá maska, text Harry Kupfera a Krzysztof Penderecki podle dramatu Die schwarze Maske [[Gerhart Hauptmann|Gerharta Hauptmanna]],
* ''Ubu Rex'' (Král Ubu, libreto Jerzy Jarocki podle dramatu „Ubu Roi” [[Alfred Jarry|Alfreda Jarryho]],
=== Orchestrální skladby ===
* ''Anaklasis'' pro 42 smyčcových nástrojů a perkuse (
* ''Fluorescence'' (
* ''De natura sonoris'' č. 1 (1966)
* Preludium pro dechové nástroje, bicí a kontrabasy (1971)
* ''De natura sonoris'' č. 2 (1971)
* 1. symfonie (
* „Przebudzenie Jakuba” (1974)
* Adagietto z „Raju utraconego” (1979)
* 2. symfonie (Wigilijna) (
* 3. symfonie (
* Adagio – 4. symfonie (1989)
* 5. symfonie (
* ''Fanfarria Real'' (2003)
* ''Chaconne – in memoria Giovanni Paolo II.'' (fragment Polského requiem) (2005)
Řádek 103:
=== Skladby pro smyčcový orchestr ===
* ''Emanace'' pro dva smyčcové orchestry (1959)
* ''Obětem Hirošimy'' – nářek pro 52 smyčcových nástrojů (
* ''Polymorphia'' pro 48 smyčcových nástrojů (1961)
* ''
* ''Intermezzo'' pro 24 smyčcových nástrojů (1973)
* Sinfonietta per archi (1992)
Řádek 120:
* ''Capriccio'' pro hoboj a 11 smyčců (1964)
* Sonata per violoncello ed orchestra (1964)
* Concerto per violoncello ed orchestra (
* Capriccio per violino ed orchestra (1967)
* Partita pro klávesy, elektrickou basovou kytaru, harfu, kontrabas a orchestr (1971, revize 1991)
* Concerto per violino ed orchestra (
* Capriccio per tuba, Scherzo alla polacca (1980)
* Concerto per violoncello ed orchestra no. 2 (1982)
* Concerto per viola (violoncello/clarinetto) ed orchestra (1983)
* Concerto per flauto (clarinetto) ed orchestra da camera (1992)
* Concerto per violino ed orchestra no. 2 – Metamorfozy (
* Sinfonietta No. 2 per clarinetto ed archi (1994)
* Hudba pro flétnu, marimbu a smyčce (1995)
* Concerto Grosso per tre violoncelli ed orchestra (
* Concerto per pianoforte ed orchestra – Resurection (
* Adagio pro violoncello a orchestr (
* Concerto grosso no. 2 per 5 clarinetti ed orchestra (2004)
* Concerto per corno e orchestra – Winterreise (2008)
Řádek 145:
* Quartetto per archi No. 2 (2. smyčcový kvartet, 1968)
* Cadenza per viola sola (1984;)
* Per Slava (
* Preludium pro klarinet solo in B (1987)
* Der unterbrochene Gedanke pro smyčcový kvartet (1988)
* Smyčcové trio (
* Kvartet pro klarinet, housle, violu a violoncello (1993)
* Divertimento per violoncello solo (1994)
Řádek 207:
* ''Strofy'' pro soprán, recitátora a 10 nástrojů na texty [[Menandros|Menandra]], [[Sofokles|Sofokla]] a dalších (1959)
* ''Davidovy žalmy'' pro smíšený sbor, strunné a bicí nástroje (Žalm XXVIII., Žalm Psalm XXX., Žalm XLIII. a Žalm CXLIII.. 1958)
* ''Rozměry času a ticha'' pro čtyřicetihlasý smíšený sbor, bicí nástroje a smyčce (
* ''Cantata in honorem Almae Matris Universitatis Iagellonicae sescentos abhinc annos fundatae'' pro dva smíšené sbory a orchestr (1964)
* ''Canticum Canticorum Salomonis'' pro šestnáctihlasý smíšený sbor, komorní orchestr a taneční pár ad lib., 1970–1973)
Řádek 219:
* ''Magnificat'' pro sólový bas, vokální soubor na bas solo, dva smíšené sbory, chlapecký sbor a orchestr (I. Magnificat, II. Fuga, III. Et misericordia eius…, IV. fecit potentiam, V. passacaglia, IV. sicut locutus est, VII. gloria, 1973–1974)
* ''Te Deum'' pro sóla, dva smíšené sbory a orchestr (1979–1980)
* ''Polskie Requiem'' pro sóla, smíšený sbor a orchestr (
* ''Agnus Dei'' pro sóla, smíšený sbor a orchestr (1995)
* ''Siedem bram Jerozolimy'' pro pět sólistů (SSATB), recitátora, tři smíšené sbory a orchestr (I. Magnus Dominus et laudabilis nimis; II. Si oblitus fuero tui, Jerusalem; III. De profundis; IV. Si oblitus fuero tui, Jerusalem; V. Lauda, Jerusalem, Dominum (Žalm 147); VI. Facta es super me manus Domini (Ezechiel 37, 1-10); VII. Haec dicit Dominus; 1996)
Řádek 245:
* [http://www.krzysztofpenderecki.eu/ Oficiální stránky]
* [https://is.jamu.cz/th/16306/hf_m_b1/Piotr_Zimnik_-_Krzysztof_Penderecki.pdf Piotr Zimnik* Krzysztof Penderecki a jeho tvorba od devadesátých let. Diplomová práce. Janáčkova Akademie múzických umění v Brně 2016.]
* [http://www.ceskatelevize.cz/ct24/kultura/1076098-krzysztof-penderecki-k-me-hudbe-se-musite-propracovat Krzysztof Penderecki v Praze
* [http://culture.pl/pl/tworca/krzysztof-penderecki Život a dílo] {{pl}}
*[https://operaplus.cz/exkluzivni-rozhovor-krzystof-penderecki-a-dirigent-jan-bubak-video/ Rozhovor s Krzysztofem Pendereckim 20. září 2018 v Olomouci u příležitosti provedení jeho Creda] na [https://operaplus.cz/ Opeře plus]
|