Globalizace: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Editace uživatele 81.19.12.182 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Jvs
značka: rychlé vrácení zpět
ShadowRobot (diskuse | příspěvky)
m WPCleaner v2.01b - Fixed using WP:WCW (Řídicí znaky Unicode - Opravy pravopisu a typografie)
Řádek 4:
# migraci osob a
# šíření znalostí.<ref>International Monetary Fund (2000). "Globalization: Threats or Opportunity." [http://www.imf.org/external/np/exr/ib/2000/041200to.htm 12 April 2000: IMF Publications.]</ref>
Globalizace navázala na předchozí dálkový obchod, na koloniální expanzi evropských zemí a na působení křesťanských misionářů mimo Evropu. Vynálezy železnice, parních lodí a telegrafu kolem poloviny 19. století proces silně urychlily, takže už v období 1850-19131850–1913 vznikaly světové trhy, z Evropy emigrovalo přes 50 milionů lidí a objem mezinárodního obchodu rostl až o 4 % ročně. Nový impulz dostala globalizace po roce 1945, kdy vznikl [[Mezinárodní měnový fond]], [[Světová banka]] a mezinárodní organizace pro obchod [[GATT]]/[[WTO]]. Rozvoj letecké i námořní dopravy, zdokonalení komunikací a vznik internetu se podílely na další vlně integrace, provázené globální kulturou a životním stylem. Přesto se velké části lidstva na těchto vymoženostech nemohly podílet, takže nerovnosti mezi bohatými a chudými společnostmi dále rostou. Díky těmto rozdílům mohou mít podobné procesy v různých částech světa velmi rozdílné důsledky (např. zavádění [[volný trh|volného trhu]]).
[[Soubor:1 singapore city skyline dusk panorama 2011.jpg|náhled|upright=1.4|Singapur, nejglobalizovanější město světa]]
 
Řádek 24:
Období raného novověku se vyznačuje vzestupem expansionismu, přesunem mocenských center do západní Evropy a rozsáhlými vojenskými konflikty mezi velmocemi, jako byla Třicetiletá válka. Významný byl takzvaný [[trojúhelníkový obchod]], který probíhal mezi Evropou, Afrikou a Amerikou. Schéma vypadalo následovně – Evropané (zejména Britové) připluli do Afriky s levným zbožím – jmenovitě alkoholem, textilem, zbraněmi a bižuterií, které s africkými králi vyměnili za otroky. Tyto otroky se značným ziskem prodali plantážníkům v Americe, zejména ve Střední Americe na karibských ostrovech. Za utržené peníze nakoupili cukr, tabák, bavlnu a cenné kovy, které v Evropě opět prodávali a trojúhelník se tímto uzavřel.
 
[[Soubor:Globalization-5.png|náhled|upright=1.0|HDP na osobu podle kupní síly v období 1860-20111860–2011, očištěný od inflace (v USD). Disk odpovídá počtu obyvatel. Žlutá = USA, oranžová - Británie, červená = Japonsko, Čína, modrá = Indie]]
[[Soubor:Global Competitiveness Index 2008-2009.svg|náhled|upright=1.4|Index globální soutěživosti (GCI). Zelené státy jsou lepší než červené, šedé nebyly hodnoceny]]
[[Soubor:Gini Coefficient World CIA Report 2009-1.png|náhled|upright=1.4| Míra nerovnosti příjmů (Giniho koeficient, 2009)]]
Řádek 77:
Některé demografické změny v rozvíjejícím se světě po aktivní liberalizaci a mezinárodní integraci měly za následek zvýšení veřejného blaha a také redukovaly nerovnost. Podle [[Martin Wolf|Martina Wolfa]] (britský žurnalista), v rozvíjejících zemích se od roku 1970 zvyšovala střední délka života o 4 měsíce každým rokem a úmrtnost dětí klesla ze 107 na tisíc narozených v roce 1970 na stávajících 58, což je pokles téměř o polovinu.
== Globalizace v kultuře ==
[[Soubor:Coke-nepal.jpg|náhled|upright=1.3|Znak [[Coca-Cola|Coca-Coly]] na fasádě [[nepál]]ského venkovského obydlí.]]Globalizace v kultuře má svůj specifický a zvláštní projev, totiž [[synkretismus]], tzn., splývání jednotlivých kulturních prvků v jeden. Tento projev se obecně označuje také jako [[akulturace]], čili průnik jednotlivých [[kultura|kultur]]. Příkladem pro dnešní dobu může být vstup euro-americké kultury do tradičních společností. Přestože to nelze označit jako jasné vytlačování tradiční kultury, neboť akulturace je vždy oboustranný proces mající vliv na obě kultury, tak kultura tradiční je vždy postižena více než euro-americká. Jako příklad můžeme uvést vliv propagace euro-americké kultury na sociální vztahy v kultuře tradiční - jsou zde určité náznaky toho, že v nedaleké budoucnosti bude původní kulturní [[diverzita]], která byla na vysoké úrovni, vytlačena a nahrazena moderní, jednotnou globální kulturou<ref>J.Činčera. (2011, Pro). Kulturní globalizace. Czech Free Press [Online]. Available: http://www.czechfreepress.cz/zona-kultura/jan-cincera-kulturni-globalizace.html</ref>. Kulturní globalizace vede ke zintenzivnění kontaktu mezi kulturami, šíření kulturních jevů a kulturní výměně. Kultury nebyly nikdy izolovány, vždy se navzájem ovlivňovaly a přizpůsobovaly se jedna druhé. [[Náboženství]] bylo jedním z prvních kulturních elementů, které se šířily globálně. Náboženské myšlenky byly šířeny násilím, migrací, evangelisty a obchodníky. Křesťanství, islám a buddhismus se staly součástí kultur na míle vzdálených od míst, kde se formovaly.[19] Posun oproti minulosti ale spočívá v tom, že nyní jsou jednotlivé kultury vystavovány intenzivním globálním vlivům. Dnes je to vidět zvláště v Evropě díky [[Evropská unie|Evropské unii]]. Tento proces integrace, nastartovaný po druhé světové válce, zásadním způsobem přispěl ke zmenšení rozdílů mezi jednotlivými evropskými kulturami. Tento proces se následně z Evropy přenesl na další kontinenty celého světa prostřednictvím jednotlivých organizací, jako např. [[Organizace spojených národů|OSN]], [[Severoatlantická aliance|NATO]], [[WHO]], [[FIFA]], [[Mezinárodní federace ledního hokeje|IIHF]] apod. Na druhou stranu je globalizace někdy odmítána, výjimečně i násilně, především se jedná o utváření a posilování jednotlivých národních, ale i etnických identit, či sklon k utváření partikulárních komunit<ref>T. Chlebeček, M. Konečný, R. Stojanov a A. Volfová. (2008). Globalizace. Rozvojovka [Online]. Availabe: http://www.rozvojovka.cz/globalizace</ref>. Kritici tvrdí, že globalizace poškozuje různorodost kultur. Kultury dominantních zemí se stávají hrozbou pro lokální kultury menších států. V [[rozvojové země|rozvojových zemích]] je globalizace většinou pozitivně, jako nástroj, který může pomoci zbavit se chudoby.[20]
Ve všech zemích ovlivněných globalizací vystupují do popředí stejné společenské trendy.<ref name=":2">Conversi,
D. (2010). The Limits of Cultural Globalisation. In D. Conversi, Journal of
Řádek 83:
=== Rysy globalizace ===
Existuje teorie o pěti dimenzích globálních kulturních toků. Jedná se o hluboké perspektivní konstrukty, které jsou zároveň základem tzv. představovaných světů (z angl. imagined worlds ). Těchto pět dimenzí tvoří zároveň základní rysy globalizace.<ref>SOUKUPOVÁ, Blanka, ed. et al. Úvod do urbánní antropologie [CD-ROM]. 1. vyd. Praha: Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze, 2012. Požadavky na systém: Adobe Acrobat Reader. ISBN 978-80-87398-35-7</ref>
Prvním rysem jsou tzv. „Ethnoscapes”, což jsou lidé, kteří vytvářejí svět („pohyblivost světa“), ve kterém žijeme (turisté, imigranti, zahraniční dělníci, aj.).
Dalším rysem jsou tzv. „Technoscapes”, čímž je myšlena globální konfigurace technologií a skutečnost, že technologie rychle překonává dříve nemyslitelné hranice.
Řádek 94:
 
=== Internet ===
Významnou roli při společensko-kulturní globalizaci hrají média a informační technologie. V posledních letech se rapidně urychlil jejich rozvoj a ještě více se posílil jejich dopad jako šiřitelů informací a nových možností. Internet jako nástroj globalizace spojuje uživatele počítačů v rámci celého světa. Od roku 2000 do roku 2009, vzrostl celosvětově počet internetových uživatelů z 394 milionů na 1, 858 miliard.<ref>Internet users graphs, Market Information and Statistics, International Telecommunications Union</ref> V roce 2010, mělo přístup k počítači 22% světové populace spolu s 1 miliardou [[Google]] vyhledávaní každý den a 2 miliardami videí viděných denně na [[YouTube]].<ref>"[http://www.antaranews.com/en/news/71940/google-earth-demonstrates-how-technology-benefits-ris-civil-society-govt Google Earth demonstrates how technology benefits RI`s civil society, govt]". Antara News. 26. 5. 2011</ref> Pod tyto výrazně sociologické změny v chování lidí se podepsaly rozrůstající se internetové sociální sítě, které každoročně nabírají na popularitě. Jen mezi lety 2012–2013 se počet uživatelů [[Facebook]]u zvýšil o 22 %.<ref>http://www.statisticbrain.com/facebook-statistics/</ref> V posledních letech už nárůst není tak rapidní, ale vzhledem k takřka všudypřítomnému wi-fi připojení nebo dokonce internetu v mobilu se komunikace i chování lidí značně mění. K 30. červnu 2016 se odhaduje počet uživatelů internetu na 50,1 % světové populace, což představuje nárůst 918,3 % proti údajům z roku 2000. Největší nárůst byl zaznamenán v Asii (1,515.2 %), kde nyní internet používá 45,6 % obyvatelstva.<ref>http://www.internetworldstats.com/stats.htm</ref> V letech 2010-20162010–2016 byl také zaznamenán strmý nárůst počtu uživatelů Facebooku. Zde se k 30. červnu 2016 odhaduje počet uživatelů na 22,9 % světové populace s nárůstem 224,4 % oproti roku 2010. Největší nárůst je evidován v Africe (732,8 %), kde nyní tuto sociální síť používá 12,4 % populace. Největší zastoupení Facebooku mezi obyvatelstvem se nachází v Severní Americe (62,1 %) a Jižní Americe (52,2 %). V Evropě používá Facebook 39,5 % všech obyvatel.<ref>http://www.internetworldstats.com/facebook.htm</ref> V České republice již není osobní počítač v každé domácnosti výjimkou, v loňském roce jej mělo 3,1 milionu tuzemských domácností. Oproti předešlým rokům tak vzrostl počet vybavených domácností osobním počítačem o více než čtvrtinu. Trendem posledních let již nejsou klasické stolní počítače, ale uživatelé naopak více upřednostňují počítače přenosné, které v roce 2015 využívala více než polovina Čechů. Plošné neustálé využívání připojení k internetu je umocněno rozmachem chytrých telefonů a jiných přenosných zařízení, která jsou pro svoji přenositelnost stále více upřednostňovaná. V roce 2015 používalo mobilní telefon k internetovému připojení 37 % dospělé populace (3,2 miliónu osob). Mezi uživateli internetu v mobilu převládají mladí lidé mezi 16–24 lety.<ref>https://www.czso.cz/csu/czso/informacni-spolecnost-v-cislech-2016</ref>
 
=== Sport ===
Kulturní globalizace se projevuje i ve sportu. Většina moderních sportů se rozšířila ze západního světa do ostatních zemí Afriky, Asie či jižníJižní Ameriky. Dokonalým příkladem toho jevu může být fotbal, sport, který vznikl v Anglii v 16. století, a postupem času se rozšířil prakticky do celého světa, odhady napovídají, že fotbal pravidelně sleduje více jak 4 miliardy lidí.<ref name=":3">{{Citace periodika
| titul = ​WhatWhat Are The Most Popular Sports In The World?
| periodikum = WorldAtlas
| jazyk = en