Globalizace: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Editace uživatele 81.19.12.182 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Jvs značka: rychlé vrácení zpět |
|||
Řádek 4:
# migraci osob a
# šíření znalostí.<ref>International Monetary Fund (2000). "Globalization: Threats or Opportunity." [http://www.imf.org/external/np/exr/ib/2000/041200to.htm 12 April 2000: IMF Publications.]</ref>
Globalizace navázala na předchozí dálkový obchod, na koloniální expanzi evropských zemí a na působení křesťanských misionářů mimo Evropu. Vynálezy železnice, parních lodí a telegrafu kolem poloviny 19. století proces silně urychlily, takže už v období
[[Soubor:1 singapore city skyline dusk panorama 2011.jpg|náhled|upright=1.4|Singapur, nejglobalizovanější město světa]]
Řádek 24:
Období raného novověku se vyznačuje vzestupem expansionismu, přesunem mocenských center do západní Evropy a rozsáhlými vojenskými konflikty mezi velmocemi, jako byla Třicetiletá válka. Významný byl takzvaný [[trojúhelníkový obchod]], který probíhal mezi Evropou, Afrikou a Amerikou. Schéma vypadalo následovně – Evropané (zejména Britové) připluli do Afriky s levným zbožím – jmenovitě alkoholem, textilem, zbraněmi a bižuterií, které s africkými králi vyměnili za otroky. Tyto otroky se značným ziskem prodali plantážníkům v Americe, zejména ve Střední Americe na karibských ostrovech. Za utržené peníze nakoupili cukr, tabák, bavlnu a cenné kovy, které v Evropě opět prodávali a trojúhelník se tímto uzavřel.
[[Soubor:Globalization-5.png|náhled|upright=1.0|HDP na osobu podle kupní síly v období
[[Soubor:Global Competitiveness Index 2008-2009.svg|náhled|upright=1.4|Index globální soutěživosti (GCI). Zelené státy jsou lepší než červené, šedé nebyly hodnoceny]]
[[Soubor:Gini Coefficient World CIA Report 2009-1.png|náhled|upright=1.4| Míra nerovnosti příjmů (Giniho koeficient, 2009)]]
Řádek 77:
Některé demografické změny v rozvíjejícím se světě po aktivní liberalizaci a mezinárodní integraci měly za následek zvýšení veřejného blaha a také redukovaly nerovnost. Podle [[Martin Wolf|Martina Wolfa]] (britský žurnalista), v rozvíjejících zemích se od roku 1970 zvyšovala střední délka života o 4 měsíce každým rokem a úmrtnost dětí klesla ze 107 na tisíc narozených v roce 1970 na stávajících 58, což je pokles téměř o polovinu.
== Globalizace v kultuře ==
[[Soubor:Coke-nepal.jpg|náhled|upright=1.3|Znak [[Coca-Cola|Coca-Coly]] na fasádě [[nepál]]ského venkovského obydlí.]]Globalizace v kultuře má svůj specifický a zvláštní projev, totiž [[synkretismus]], tzn.
Ve všech zemích ovlivněných globalizací vystupují do popředí stejné společenské trendy.<ref name=":2">Conversi,
D. (2010). The Limits of Cultural Globalisation. In D. Conversi, Journal of
Řádek 83:
=== Rysy globalizace ===
Existuje teorie o pěti dimenzích globálních kulturních toků. Jedná se o hluboké perspektivní konstrukty, které jsou zároveň základem tzv. představovaných světů (z angl. imagined worlds
Prvním rysem jsou tzv. „Ethnoscapes”, což jsou lidé, kteří vytvářejí svět („pohyblivost světa“), ve kterém žijeme (turisté, imigranti, zahraniční dělníci, aj.).
Dalším rysem jsou tzv. „Technoscapes”, čímž je myšlena globální konfigurace technologií a skutečnost, že technologie rychle překonává dříve nemyslitelné hranice.
Řádek 94:
=== Internet ===
Významnou roli při společensko-kulturní globalizaci hrají média a informační technologie. V posledních letech se rapidně urychlil jejich rozvoj a ještě více se posílil jejich dopad jako šiřitelů informací a nových možností. Internet jako nástroj globalizace spojuje uživatele počítačů v rámci celého světa. Od roku 2000 do roku 2009, vzrostl celosvětově počet internetových uživatelů z 394 milionů na 1, 858 miliard.<ref>Internet users graphs, Market Information and Statistics, International Telecommunications Union</ref> V roce 2010, mělo přístup k počítači 22% světové populace spolu s 1 miliardou [[Google]] vyhledávaní každý den a 2 miliardami videí viděných denně na [[YouTube]].<ref>"[http://www.antaranews.com/en/news/71940/google-earth-demonstrates-how-technology-benefits-ris-civil-society-govt Google Earth demonstrates how technology benefits RI`s civil society, govt]". Antara News. 26. 5. 2011</ref> Pod tyto výrazně sociologické změny v chování lidí se podepsaly rozrůstající se internetové sociální sítě, které každoročně nabírají na popularitě. Jen mezi lety 2012–2013 se počet uživatelů [[Facebook]]u zvýšil o 22 %.<ref>http://www.statisticbrain.com/facebook-statistics/</ref> V posledních letech už nárůst není tak rapidní, ale vzhledem k takřka všudypřítomnému wi-fi připojení nebo dokonce internetu v mobilu se komunikace i chování lidí značně mění. K 30. červnu 2016 se odhaduje počet uživatelů internetu na 50,1 % světové populace, což představuje nárůst 918,3 % proti údajům z roku 2000. Největší nárůst byl zaznamenán v Asii (1,515.2 %), kde nyní internet používá 45,6 % obyvatelstva.<ref>http://www.internetworldstats.com/stats.htm</ref> V letech
=== Sport ===
Kulturní globalizace se projevuje i ve sportu. Většina moderních sportů se rozšířila ze západního světa do ostatních zemí Afriky, Asie či
| titul =
| periodikum = WorldAtlas
| jazyk = en
|