Evžen Erban (politik): Porovnání verzí

Počátkem 30. let 20. století vystudoval [[Právnická fakulta Univerzity Karlovy|Právnickou fakultu Univerzity Karlovy]]. Politicky se již tehdy angažoval v sociálně demokratické straně. V letech [[1936]] – [[1940]] byl tajemníkem několika sociálně demokratických odborových svazů a studentských spolků. Za [[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátu]] byl v letech [[1940]] – [[1945]] tajemníkem [[Národní odborová ústředna zaměstnanecká|Národní odborové ústředny zaměstnanecké]]. V jejím rámci po osvobození přešel do [[Ústřední rada odborů|Ústřední rady odborů]] (ÚRO), v níž působil jako tajemník v letech [[1945]] – [[1950]]. V dubnu 1945 byl členem České národní rady jako revolučního orgánu během [[Pražské povstání|Pražského povstání]]. Zde spolupracoval s dalšími levicovými politiky ([[Josef Smrkovský]], [[Václav David]]).<ref>{{Citace monografie

Po roce [[1945]] zastával významné funkce v odborech (1945-19501945–1950 generální tajemník [[Ústřední rada odborů|ÚRO]]) a sociální demokracii. Byl členem představenstva ústředního výboru ČSSD<ref name="funkce KSČ"/> a patřil k levicovému křídlu, nakloněnému spolupráci s KSČ. Během [[únor 1948|únorového převratu v roce 1948]] náležel k frakci loajální vůči KSČ, která v sociálně demokratické straně převzala moc. V červnu 1948 byl hlavním organizátorem sloučení sociální demokracie s KSČ.<ref name="rfr1">''Kdo byl kdo''. 103-104</ref> Při sloučení ČSSD s komunisty byl kooptován do [[Ústřední výbor Komunistické strany Československa|Ústředního výboru Komunistické strany Československa]] a ve funkci člena ÚV KSČ ho potvrdil [[IX. sjezd KSČ]]. Na členství rezignoval v prosinci 1952. V období červen 1948 - únor 1952 rovněž zasedal v předsednictvu ÚV KSČ.<ref name="funkce KSČ">{{Citace elektronické monografie

Stal se [[Seznam ministrů práce a sociálních věcí Československa|ministrem sociální péče]] v poúnorové [[Druhá vláda Klementa Gottwalda|druhé vládě Klementa Gottwalda]], které již dominovali komunisté. Post ministra si udržel i ve [[Vláda Antonína Zápotockého|vládě Antonína Zápotockého]] do roku [[1951]]. Po vplynutí ČSSD do KSČ byl až do roku [[1951]] členem předsednictva Ústředního výboru KSČ. V letech [[1952]] – [[1963]] držel post předsedy [[Státní úřad sociálního zabezpečení|Státního úřadu sociálního zabezpečení]] a v letech [[1963]] – [[1968]] předsedal [[Státní správa hmotných rezerv|Státní správě hmotných rezerv]]. V 50. a 60. letech 20. století byl místopředsedou [[Mezinárodní konfederace práce]] a předsedou [[Mezinárodní asociace sociálního zabezpečení]].<ref name="rfr1" />

Po několik desítek let zasedal v nejvyšších zákonodárných sborech Československa. V letech [[1945]] – [[1946]] byl poslancem Prozatímního Národního shromáždění za ČSSD (respektive jako reprezentant Ústřední rady odborů). Poslancem byl do [[Československé parlamentní volby 1946|parlamentních voleb v roce 1946]]. Po nich se stal poslancem Ústavodárného Národního shromáždění, opět za sociální demokraty. Ve [[Volby do Národního shromáždění 1948|volbách do Národního shromáždění roku 1948]] se stal poslancem Národního shromáždění za sociální demokraty zvoleným ve volebním kraji Pardubice. V červnu 1948 po splynutí ČSSD a KSČ přešel do poslaneckého klubu komunistů. V Národním shromáždění setrval do [[Volby do Národního shromáždění 1954|voleb v roce 1954]].<ref>{{Citace elektronické monografie

Zároveň se nadlouho vrátil koncem 60. let 20. století do zákonodárných sborů. Po federalizaci Československa usedl roku [[1969]] do Sněmovny národů Federálního shromáždění a mandát obhájil ve [[Volby do Sněmovny národů Federálního shromáždění 1971|volbách v roce 1971]], [[Volby do Sněmovny národů Federálního shromáždění 1976|volbách v roce 1976]], [[Volby do Sněmovny národů Federálního shromáždění 1981|volbách v roce 1981]] a [[Volby do Sněmovny národů Federálního shromáždění 1986|volbách v roce 1986]]. Jeho mandát zanikl až po rezignaci v lednu [[1990]] v rámci výměny složení zastupitelských sborů po [[Sametová revoluce|sametové revoluci]] (takzvaná [[Kooptace do Federálního shromáždění 1989–1990|kooptace]]). V letech [[1969]] – [[1986]] byl navíc poslancem České národní rady (v letech [[1969]] – [[1981]] působil jako její předseda).<ref>{{Citace elektronické monografie

| datum přístupu = 2011-12-20}}</ref> V období let [[1975]] – [[1985]] předsedal ''Československé společnosti pro mezinárodní styky''.<ref name="rfr1" /> Jako vrcholný a dlouholetý exponent komunistického režimu byl mnohokrát vyznamenán u nás i v zahraničí.<ref name=":0">{{Citace monografie

* [[Soubor: Order_25_February_1_st_Rib.png ‎ |60px|Řád 25. února]] [[Řád 25. února]], 1949