Unhošť: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
aktuálnost starosty |
m oprava odkazu; kosmetické úpravy |
||
Řádek 33:
== Historie ==
Území osídleno již v mladší době kamenné, archeologickými nálezy prokázáno i keltské osídlení. Poblíž dnešního kostela objeveno slovanské pohřebiště z 9.-11. stol.
Název Unhošť je odvozen patrně z osobního jména Uněhost, snad jednoho z držitelů zdejšího statku. V historii obec nazývána též Únošť.
Nejstarší písemná zpráva o Unhošti je z roku 1284, tehdy v držení malostranských měšťanů. V roce 1329 Unhošť zmiňována jako městečko náležící ke hradu Křivoklátu. V roce 1489 udělil král Vladislav II. Jagellonský městu vlastní znak s jelenem, dovolení pečetit zeleným voskem a různá městská práva. V té době měla Unhošť vlastní samosprávu, byla hospodářským a kulturním střediskem širokého okolí. Stávala zde škola, písemně poprvé uváděná v roce 1379.
Během třicetileté války Unhošť poničena Sasy (1631) a Švédy (1639), obyvatelé byli nuceni se ukrývat v křivoklátských lesích. V roce 1742 za válek o rakouské dědictví došlo severně od města na vrchu Šibenec k bitvě mezi francouzským vojskem a rakouskými pandury. Mezi lety 1783-1790 byla Unhošť povýšena na město.
Od roku 1850 byla Unhošť okresním městem, soudní okres zde byl až do roku 1949.
Ve 2. pol. 19. a na počátku 20. stol. bylo v městě a nejbližším okolí založeno několik průmyslových podniků (parní mlýn, Urbanův pivovar, olejna, likérka FASTO).
Historické jádro města je od roku 2003 [[Městská památková zóna|městskou památkovou zónou]].
3 km západně od města byl v lokalitě [[Čeperka (Unhošť)|Čeperka]] ze zřídla léčivé minerální vody stáčena voda do roku 1976, v letech 1930-1932 byl vybudován hotel s koupalištěm, později zrušen. Do roku 1989 byla zde vojenská kasárna.
Řádek 65:
=== Pamětihodnosti ===
V budově bývalé radnice (čp. 1) je umístěno Melicharovo vlastivědné muzeum.
K památkám města patří na náměstí barokní kostel sv. Petra a Pavla, před ním je socha sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého, fara (čp. 7), bývalá škola (čp. 8) s barokními štíty a bývalá lékárna (čp. 3) s renesančním portálem,
Řádek 73:
=== Územněsprávní začlenění ===
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost města v roce, kdy ke změně došlo:
* 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Smíchov, soudní okres Unhošť<ref name="ck">[
* 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Unhošť<ref name="ck" />
* 1868 země česká, politický okres Smíchov, soudní okres Unhošť<ref name="ck" />
Řádek 137:
== Významní rodáci ==
* [[Marie Calma]]-Veselá (1881–1966), česká spisovatelka a operní pěvkyně
* [[Karel Teissig]] (1925-2000), malíř a grafik
* [[František Labler]] (1805–1851), český regenschori a hudební skladatel
* [[František Plesnivý]] (1845–1918), rakousko-uherský architekt
Řádek 150:
* {{Citace monografie | příjmení = Melichar | jméno = František | titul = Monografie města Unhoště | místo = Praha | vydavatel = F. Melichar | rok = 1888 | počet stran = 242}}
* {{Citace monografie | příjmení = Melichar | jméno = František | titul = Paměti okresu Unhošťského | místo = Praha | vydavatel = F. Melichar | rok = 1890 | počet stran = 285}}
* ANDERLOVÁ, Jiřina a Miroslav SANYTRÁK. ''200 let města Unhoště: 1786-1986''. Ilustroval Jan EISENKOLB. V Unhošťi: Městské kulturní středisko, 1986.
* VEVERKA, Karel. Hudební život v Unhošti v druhé polovině 17. století a v první polovině 18. století. ''Slánský obzor''. 2016, '''24''', 21-29. <nowiki>ISBN 978-80-905169-7-7</nowiki>. ISSN 1214-3847.
* STEJSKALOVÁ, Naďa. Procházka po Unhošti: Křivoklátská ulice. ''Listy z Unhošťska''. 2010, (48), 24-29.
* STEJSKALOVÁ, Naďa. Václavské náměstí v Unhošti. ''Listy z Unhošťska''. 2006, (40), 50-55.
* STEJSKALOVÁ, Naďa. Řemesla a obchod v Unhošti ve 2. polovině 20. století. ''Listy z Unhošťska''. 2006, (40), 82-87.
* VENCLÍK, David. Národně probuzená Unhošť, aneb, Dva články o životě města v 60. letech 19. století. ''Listy z Unhošťska''. 2005, (39), 29-36.
== Externí odkazy ==
| |||