První nálezy této kultury na Moravě (v 80. letech [[19. století]]) a na Slovensku ([[1922]]) byly díky podobnosti hmotného projevu přisouzeny kultuře únětické nebo [[kultura se šňůrovou keramikou|kultuře se šňůrovou keramikou]]. V poválečných letech ([[1956]]) byla teprve tato kultura [[Anton Točík|Antonem Točíkem]] vyčleněna, nejprve jako "[[typ (archeologie)|typ]]" a "[[skupina (archeologie)|skupina]]", na základě zpracování nálezů z nalezišť [[Výčapy-Opatovce]], [[VeĺkýVeľký Grob]] a jiných. Další bádání v sedmdesátých letech potvrdilo příbuznost kultury s tak zvaným [[epišňůrový komplex|epišňůrovým komplexem]] kultur ve východní [[Evropa|Evropě]].<ref name="Furmánek - Slovensko v dobe bronzovej" /><ref name="SDB 52" /> V sedmdesátých letech bylo odkryto také velké pohřebiště na Moravě v [[Holešov]]ě, které dokumentuje vývoj od kultury Chlopice-Veselé až po zánik vlivem kultury únětické.<ref name="Pravěké dějiny Moravy 1993">{{Citace monografie | příjmení = Podborský | jméno = Vladimír | odkaz na autora = Vladimír Podborský (archeolog) | příjmení2 = a kolektiv | titul = Pravěké dějiny Moravy | redaktoři = Jaromír Kubíček | vydavatel = Muzejní a vlastivědná společnost V Brně | místo = Brno | rok = 1993 | počet stran = 543 | přílohy = 102 | kapitola = | strany = }}</ref> Byla odkryta i další velká pohřebiště dokumentující nepřetržitý vývoj kultury, na Slovensku [[Jeľšovce]], [[Nová Ves]], [[Ivanka pri Dunaji]] a na Moravě [[Slatinice]].
