Spor o Rukopisy: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Vystoupení realistů proti pravosti Rukopisů: Truhlář, paralely: ref značka: editace z Vizuálního editoru |
→Spor v literatuře: úprava názvu, úpravy a doplnění odst. včetně ref, redukce tvrzení bez zdrojů značka: přepnuto z Vizuálního editoru |
||
Řádek 137:
}}</ref>
Proti Dobrovského názorům však vystoupila nová generace. Nejprve to byl [[Václav Alois Svoboda]], později [[Pavel Josef Šafařík]] a především pak [[František Palacký]], kteří tato díla považovali za pravá. Po Dobrovského smrti v roce 1840 vydali Palacký se Šafaříkem spis ''Die ältesten Denkmäler der böhmischen Sprache'', ve kterém vyvraceli námitky Dobrovského a popsali i chemický a mikroskopický rozbor [[August Corda|Augusta Cordy]], jenž měl prokazovat velké stáří RZ.<ref name=":10">{{Citace elektronického periodika
| titul = Česká společnost rukopisná
| url = http://www.rukopisy-rkz.cz/rkz/csr/
Řádek 158:
=== Reakce z ciziny ===
Rukopisy se brzy staly známými i v cizině, k čemuž přispěly četné překlady i vydání v zahraničí. Jen do roku 1850 vyšel překlad RKZ nebo aspoň nějaké písně RK německy, polsky, rusky, anglicky, francouzsky, ukrajinsky, srbsky, ilyrsky, slovinsky, italsky, hornolužicky.<ref name=":11">{{Citace kvalifikační práce
| příjmení = KONČELÍKOVÁ
| jméno = Iveta
Řádek 307:
| datum vydání = 31.12.1911
| url archivu =
}}</ref><ref name=":12">{{Citace monografie
| příjmení = Hradilová
| jméno = Lucie
Řádek 326:
Přesto ještě v roce 1913 [[Viktorin Vojtěch]] zkoumal RZ pomocí fotografií v různých oborech spektra a mj. prokázal neexistenci údajného kryprogramu.
Pak spor poněkud utichl a znovu se výrazněji objevil až po [[První světová válka|1. světové válce]]. Ve dvacátých a třicátých letech [[20. století]] byl velkým zastáncem pravosti Rukopisů [[František Mareš (rektor)|František Mareš]], který v roce 1931 vydal spis ''"Pravda o rukopisech Zelenohorském a Královédvorském"''.<ref name=":13">{{Citace monografie
| příjmení = Mareš
| jméno = František
Řádek 589:
Druhým důsledkem sporu byl často až příliš kritický pohled na památku. Na přelomu [[19. století|19.]] a [[20. století]] byla v rámci realistického proudu zpochybněna celá řada památek, jejichž pravost se později potvrdila. Toto zpochybňování ovlivnilo řadu prací a úvah o počátcích české literatury a svým způsobem se tato zkušenost neustále promítá do sporů o pravost [[Kristiánova legenda|Kristiánovy legendy]].
== Spor v odborné literatuře ==
Spor o Rukopisy vedl k sepsání velkého množství odborné i [[Popularizace vědy|populárně-naučné]] literatury
V současné době jsou už publikace týkající se RKZ (monografie či články v odborných časopisech) poměrně řídké – snad s výjimkou činností [[Česká společnost rukopisná|České společnosti rukopisné]].<ref name=":10" /> Problematika související s RKZ bývá i námětem diplomových prací.<ref name=":11" /><ref name=":5" /><ref name=":12" />
Počet různých publikací dosahuje desítek tisíc a přesný soupis už není reálný (kromě odborných monografií, článků v časopisech i novinách, zmínek v encyklopediích nebo v učebnicích nelze opomenout ani populárně-naučnou literaturu, rozhlasové a televizní relace a texty zveřejněné na internetu). Např. v roce 1931 uvedl rozsáhlý soupis František Mareš v knize „Pravda o RZK”, přičemž se pokusil rozdělit položky na publikace obránců a odpůrců.<ref name=":13" /> V roce 1968 sestavil podrobný přehled Miroslav Laiske (publikováno ve sborníku „RKZ - Dnešní stav poznání").<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Fiala
| jméno = Zdeněk
| příjmení2 = Kašpar
| jméno2 = Jaroslav
| titul = Rukopisy královédvorský a zelenohorský: Dnešní stav poznání (Sborník studií, 1. a 2. kniha)
| vydání = 1
| vydavatel = Academia
| místo = Praha
| rok vydání = 1969
| počet stran = 421
| strany =
| isbn =
| redaktoři = Mojmír Otruba
| spoluautoři = et al.
}}</ref> Obsáhlé údaje o bibliografii RKZ je možné najít na stránkách České společnosti rukopisné. Reprezentativní výběr bibliografie, zahrnující pravděpodobně všechny důležité zdroje obsahující nejpodstatnější poznatky o RKZ, je uveden v publikaci Národního muzea „Hmotný průzkum Rukopisů královédvorského a zelenohorského: Dokumentace současného stavu" z roku 2018.<ref name=":Křenek 2018" />
== Odkazy ==
|