Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 5 867 bajtů ,  před 2 měsíci
Rozšíření úvodního oddílu, korekce některých údajů, doplnění dvou fotografií.
| commonscat = Iran
}}
'''Írán''', úředně '''Íránská islámská republika''' ([[Perština|persky]] ایران, původně ''Árjan'', neboli země ''[[Árjové|Árjů]]'') je [[stát]] v&nbsp;[[Přední Asie|Přední Asii]],. dříveDřívější nazývanýnázev '''Persie'''. Na západě sousedí s&nbsp;[[Irák]]em, naužívaný severozápaděpředevším s&nbsp;[[Turecko|Tureckem]],v [[Arménie|Arménií]]západním a [[Ázerbájdžán]]emsvětě, nase severuoficiálně s&nbsp;[[Turkmenistán]]em,přestal napoužívat východěod s&nbsp;[[Afghánistán]]emroku a1935<ref>{{Citace [[Pákistán]]em. Na jihozápadě je omýván vodami [[Perský záliv|Perského zálivu]] a [[Arabské moře|Arabského moře]], na severu je to moře [[Kaspické moře|Kaspické]]. Počtem 82 milionů obyvatel a rozlohou cca 1,6 milionu km² náleží Írán mezi 20 nejlidnatějších a nejrozlehlejších zemí světa.monografie
| příjmení = Axworthy
| jméno = Michael
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Dějiny Íránu
| vydání = 1
| vydavatel = NLN
| místo = Praha
| rok vydání = 2009
| počet stran =
| strany =
| isbn = 978-80-7422-352-5
}}</ref>. Na západě Írán sousedí s&nbsp;[[Irák]]em, na severozápadě s&nbsp;[[Turecko|Tureckem]], [[Arménie|Arménií]] a [[Ázerbájdžán]]em, na severu s&nbsp;[[Turkmenistán]]em, na východě s&nbsp;[[Afghánistán]]em a [[Pákistán]]em. Na jihozápadě je omýván vodami [[Perský záliv|Perského zálivu,]] Ománského zálivu a [[Arabské moře|Arabského moře]], na severu je to moře [[Kaspické moře|Kaspické]]. Počtem asi 82 milionů obyvatel a rozlohou zhruba 1,65 milionu km² náleží Írán mezi 20 nejlidnatějších a nejrozlehlejších zemí světa. Státní útvar je administrativně rozdělen na 31 provincií, ty se dělí na okresy a ty dále na menší jednotky okrsky. Hlavním městem je [[Teherán]] s populací zhruba 9 mil obyvatel, s aglomerací zahrnující obyvatelstvo prakticky celé provincie pak více než 13 mil. obyvatel.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Statistical Center of Iran > Population and Housing Censuses
| url = https://www.amar.org.ir/english/Population-and-Housing-Censuses
| periodikum = www.amar.org.ir
| datum přístupu = 2019-07-28
}}</ref> Dalšími významnými metropolemi jsou [[Mašhad]], [[Isfahán]], [[Tabríz]], [[Ahváz]], [[Šíráz]], [[Karadž]], [[Qom (město)|Qom]] a další.
[[Soubor:Severní Teherán.jpg|vlevo|náhled|360x360pixelů|Pohled na severní část Teheránu z věže Míládí]]
Írán je multikulturní zemí s mnoha etnickými a jazykovými skupinami. Základní rozdělení lze učinit do tří větších skupin - skupina perská, což jsou především [[Peršané]] (kolem 50-60 %), [[Kurdové]] (7 %), [[Lúrové]], [[Balúčové]], [[Arméni]], [[Gílán|Gílánci]], [[Mázandarán|Mazandaránci]], a další etnika. Dále skupina turkická - íránští Ázerbájdžánci ([[Ázeři]]) zastoupení až 24 %, [[Turkméni|Turkmeni]], Turci, Kaškájové a konecně semitská skupina zastoupná především Araby a Židy.
 
Státním náboženstvím Íránu je šíitský islám, který vyznává přes 90 % obyvatel, cca 8 % tvoří sunnité a zbývající 1 % tvoří další náboženské komunity hlavně [[Křesťanství|křesťanů]] (především Arméni), [[Zoroastrismus|zoroastriánů]], [[Judaismus|židů]] a [[Bahá’í|bahá´istů]] (víra [[Bahá’í|bahá´í]] je oficiálně zakázána).
Írán je multikulturní zemí s mnoha etnickými a jazykovými skupinami. Největší z nich je [[Peršané]] (61%), [[Azerové]] (16%), [[Kurdové]] (10%) a [[Lúrové]] (6%). <ref>https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/ir.html</ref>
 
Státním zřízením je islámská [[republika]], a to na základě [[Ústava|ústavy]], pro níž hlasovalo v roce 1979 přes 98 % voličů. Moc nad zemí je rozdělena na [[Zákonodárná moc|zákonodárnou]], [[Výkonná moc|výkonnou]] a [[Soudní moc|soudní]]. Nejvyšší autoritou země je duchovní vůdce revoluce (persky رهبر انقلاب اسلامی), který fakticky ovládá klíčové oblasti politického systému země - je nejvyšším velitelem íránské [[Armáda|armády]], Revolučních gard. Kromě bezpečnostních složek kontroluje také státní televizi a rozhlas a justici. Určuje 6 členů dvanáctičlenného orgánu Rada dohlížitelů (persky شورای نگهبان ), jmenuje členy Rady pro určování zájmů režimu (persky مجمع تشخیص مصلحت نظام). Současným nejvyšším duchovním vůdcem je Sajid [[Sajjid Alí Chameneí|Alí Chamene´í]]. Prezident republiky, jako druhá nejvyšší autorita země, je představitelem výkonné moci. Volen je přímou volbou občanů na 4 roky a může být zvolen na maximálně jedno další funkční období v řadě. Prezident sestavuje svou vládu, jednotlivé členy vlády (ministry) schvaluje [[parlament]]. Vláda je pověřena řízením státní správy a vykonává zahraniční politiku v souladu s principy islámské [[Republika|republiky]]. Prezident rovněž předsedá Nejvyšší radě národní bezpečnosti (persky شورای عالی امنیت ملی). Současným prezidentem Íránu je [[Hasan Rúhání|Hasan Rouhání]]. Legislativní moc reprezentuje 290 členný parlament (persky مجلس شورای اسلامی), jehož členové jsou voleni ve všeobecných volbách na 4 roky. Zákony schválené parlamentem vstupují v platnost až po schválení Radou dohlížitelů. V případě sporu mezi těmito dvěma institucemi rozhoduje Rada pro určování zájmů režimu. Další významnou institucí v rámci politického systému Íránu je tzv. Shromáždění znalců (persky مجلس خبرگان), 88 členný sbor náboženských učenců (modžtahedů), kteří rozhodují o volbě nebo odvolání duchovního vůdce.
[[Soubor:Isfahán v noci.jpg|vlevo|náhled|350x350pixelů|Osvětlený most Chádžů v nočním Isfahánu]]
[[Hrubý domácí produkt|HDP]] Íránu je téměř z poloviny tvořen službami, více než čtvrtinově průmyslem a téměř čtvrtinu tvoří zemědělství. Hospodářský růst, inflace, nezaměstnanost a další sociálně ekonomické ukazatele kolísají s ohledem na mezinárodní situaci. Situace se opětovně zhoršuje od té doby, co [[Spojené státy americké|Spojené státy]] jednostranně vypověděly multilaterální dohodu o íránském jádru (anglicky [[Joint Comprehensive Plan of Action]]) a obnovily sankce (květen [[2018]]). Íránský průmysl se zabývá zejména těžbou [[Ropa|ropy]], [[Zemní plyn|zemního plynu]] (jedny z největších zásob na světě)<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Írán chystá dvojnásobné zvýšení těžby zemního plynu - EnviWeb.czEnviWeb.cz
| url = http://www.enviweb.cz/107162
| periodikum = EnviWeb.cz
| datum přístupu = 2019-07-28
| jazyk = cs
| jméno = EnviWeb cz-zpravodajství o životním
| příjmení = prostředí
}}</ref> a [[Kovy|kovů]] (železná ruda, chrom, olovo, měď, zinek, aj.), textilním průmyslem (výroba a vývoz koberců) a chemickým průmyslem (vývoz chemikálií). Zemědělství je založeno chovu dobytka a pěstování tradičních zemědělských plodin jako je [[pšenice]], [[ječmen]], [[Rýže setá|rýže]], [[Lilek brambor|brambory]], cukrová třtina nebo [[Čajovníkovité|čaj]] a také plodin, které jsou hojně exportovány do zahraničí - citrusové plody, ořechy ([[Řečík pistáciový|pistácie]], vlašské a lískové ořechy) a sušené ovoce ([[Rozinka|rozinky]], [[datle]], [[Fík|fíky]])
 
== Dějiny ==
{{Podrobně|Dějiny Íránu}}
[[Soubor:Persepolis 24.11.2009 11-49-59.jpg|vlevo|náhled|200px|Ruiny města [[Persepolis]]]]
Dnešní Írán se rozkládá na území, v&nbsp;[[čeština|českém]] prostředí dříve označovaném termínem '''Persie''', odvozeného podle [[Peršané|dominantníhonázvu etnika Peršanů, pocházejících z jedné z provincií na jihozápadě země ([[Fárs]]). Geografická poloha země, vymezená [[Kavkaz]]em na severu, [[Arabský poloostrov|Arabským poloostrovem]] na jihu, [[Indie|Indií]] a [[Čína|Čínou]] na východě a [[Mezopotámie|Mezopotámií]] a [[Sýrie|Sýrií]] na západě, byla od nepaměti natolik exponovaná, že z&nbsp;oblasti učinila dějiště významných historických zvratů a událostí.
 
Ve [[starověk]]u zde vznikly rozlehlé říše [[Médie|Médů]] a [[Peršané|perských]] [[Achaimenovci|Achaimenovců]], o nichž často píší klasičtí [[Starověké Řecko|řečtí]] spisovatelé, poté si teritorium podmanil [[Alexandr Veliký]], [[Makedonie (království)|makedonští]] [[Seleukovci]], [[Parthové|parthští]] [[Arsakovci]] a perští [[Sásánovci]], až nakonec Persii obsadili a [[Islám|islamizovali]] kočovní [[Arabové]], politicky sjednocení vystoupením [[Mohamed]]ovým.
[[Soubor:Damavand3.jpg|vlevo|náhled|Hora [[Damávand]] – nejvyšší bod v Íránu]]
[[Soubor:Iran topo en.jpg|náhled|Topografická mapa Íránu]]
Írán je [[Seznam států světa podle rozlohy|šestnáctou největší zemí světa]] po [[Súdán]]u a před [[Libye|Libyí]]. Sdílí hranice s&nbsp;[[Ázerbájdžán]]em (432&nbsp;767 km) a [[Arménie|Arménií]] (3538&nbsp;km) na severozápadě, s&nbsp;[[Turkmenistán]]em (9921206&nbsp;km) na severovýchodě, s&nbsp;[[Pákistán]]em (909978&nbsp;km) a [[Afghánistán]]em (936945&nbsp;km) na východě a s&nbsp;[[Turecko|Tureckem]] (499486&nbsp;km) a [[Irák]]em (14581609&nbsp;km) na západě. Jeho hranice dále vymezuje [[Kaspické moře]] na severu a [[Perský záliv|Perský]] a [[Ománský záliv]] na jihu.
 
Nejsevernější bod Íránu leží na 39°47' severní šířky a nachází se tak zhruba na stejné úrovni jako [[Palma de Mallorca]] ve [[Španělsko|Španělsku]]. Nejjižnější bod je na 25° severní šířky, což odpovídá poloze města [[Dauhá|Dohá]] v&nbsp;[[Katar]]u.
9

editací