Šiška: Porovnání verzí

'''Šiška''' (odborně '''šištice''', latinsky ''strobilus'', plurál ''strobili'') je [[orgán]] [[Nahosemenné|nahosemenných]] rostlin, který jim slouží k [[rozmnožování]]. ŠiškySamičí protošištice vytvářívytvářejí [[vajíčko|vajíčka]], (samičísamčí šišky) avytvářejí [[pyl]] (samčí šišky). EvolučněJedná se jedná o staršíevolučně původnější orgán útvarsloužící k rozmnožování než [[květ]]. RostlinDruhů rostlin tvořících šiškyšištice je méněmenší množství než rostlindruhů krytosemenných (kvetoucích) arostlin. vrchol svého vývojeŠištice mají již za sebou, ale stále se s nimi setkáváme zejména umnohé mnohýchběžné [[dřevina|dřevindřeviny]] ([[jehličnany]],) či [[cykasy]]).

Šištice u nahosemenných rostlinjehličnanů jsou jednopohlavné, a tedy dvojíː samčí (mikrostrobily) a samičí (megastrobily). Jsou tvořeny vřetenem, kolem něhož spirálovitě vyrůstají sterilní (podpůrné) a výtrusné (plodné)semenné šupiny. Samčí šištice obsahují samčí výtrusné listy – tyčinky ([[Mikrosporofyl|mikrosporofyly]]), se dvěma prašnými pouzdry, které produkují pylová zrna. Po jejich vyprášení zasychají a opadávají. Samičí šištice obsahují ploché samičísemenné výtrusné listy (též plodolisty – [[Megasporofyl|makrosporofyly]])šupiny, které vyrůstají v úžlabí podpůrných šupin a nesou dvě vajíčka. Ta se po opylení dále vyvíjejí v [[Semeno|semena]], zatímco šištice zrají a dřevnatějí v známé šišky. Po dozrání semen se šupiny šišek hygroskopickydíky vysychání rozevírají a semena vypadávají ven. Prázdné šišky pak ze stromů opadávají (většina dřevin), rozpadají se už na stromě ([[jedle]]) nebo vytrvávají několik dalších let na větvích ([[modřín]]).

U některých jehličnanů nejsou zralé šupiny dřevnaté, ale zdužnatělé, např. u [[Jalovec|jalovce]] (''Juniperus''), [[Tis|tisu]] (''Taxus'') nebo [[Zeravec východní|zeravce]] (''Platycladus'') z čeledi [[Cypřišovité|cypřišovitých]].