Otevřít hlavní menu

Změny

|align=center| 1||align="center"|[[Mojmír I.]]
|| [[Soubor:Mojmir I.jpg|60px]]
|align="center"| cca 795?<br />|| align="center" |846?<br />|| align="center" |830?–846 ||První historicky známý moravský vládce, zakladatel [[Mojmírovci|dynastie Mojmírovců]].
|- bgcolor=#fdf5e6
|align=center| 2||align="center"|[[Rostislav]]
|| [[Soubor:Rościsław.jpg|60px]]
|align="center"| ok. 813???<br />|| align="center" |po 870<br />(Bavorsko)|| align="center" |846–870 ||Synovec [[Mojmír I.|Mojmíra I.]] V&nbsp;roce 846, pravděpodobně po Mojmírově smrti, byl na velkomoravský stolec dosazen [[Ludvík II. Němec|Ludvíkem Němcem]], panovníkem [[Východofranská říše|východofranské říše]].
|- bgcolor=#fdf5e6
|align=center| 3||align="center"|[[Svatopluk I.]]
|| [[Soubor:Świętopełk Wielki.jpg|60px]]
|align="center"| ok. 830<br />|| align="center" |894<br />|| align="center" |870–871 ||Synovec [[Rostislav]]a. Třetí a nejvýznamnější panovník Velkomoravské říše (ve středověku označován za krále).
|-
|4
| align="center" | 6|| align="center" |[[Mojmír II.]]
||[[Soubor:Mojhmir2.jpg|60px]]
| align="center" | ???<brpo />871|| align="center" |906?<br />|| align="center" |894–906 ||Syn [[Svatopluk I.|Svatopluka I.]] Po roce 906 o Mojmírovi II. historické prameny mlčí, předpokládá se tedy, že zemřel právě toho roku.
|-
|7
|align=center| 1||align="center"| [[Bořivoj I.]]
|| [[Soubor:Borzywój I.jpg|60px]]
|align="center"|852/855<br />|| align="center" | 888/889?<br />|| align="center" | 872?–883?||Zakladatel [[Přemyslovci|dynastie Přemyslovců]], podle [[Kosmas]]e syn bájného [[Hostivít]]a, jeho původ nelze spolehlivě prokázat. První historicky doložený Přemyslovec.
|- bgcolor=#fdf5e6
|align=center| 2||align="center"| [[Strojmír]]
||
|align="center"|???<br />|| align="center" | po 885<br />|| align="center" | 883?–885?||Původ neznámý. Podle [[Kristiánova legenda|Kristiánovy legendy]] svrhl knížete Bořivoje, jenž uprchl na Moravu.
|- bgcolor=#fdf5e6
|align=center| 1||align="center"| [[Bořivoj I.]]
|| [[Soubor:Borzywój I.jpg|60px]]
|align="center"|852/855<br />|| align="center" | 888/889?<br />|| align="center" | 885?–889?||Podruhé na trůně.
|- bgcolor=#fdf5e6
|align=center| 3||align="center"|[[Svatopluk I.]]
|| [[Soubor:Świętopełk Wielki.jpg|60px]]
|align="center"| ok. 830<br />|| align="center" |894<br />|| align="center" |890–894 ||Mojmírovec. Po smrti svého chráněnce [[Bořivoj I.|Bořivoje I.]] na krátkou dobu opět převzal vládu (nárok na české území byl potvrzen [[Arnulf Korutanský|Arnulfem Korutanským]] v roce 890).
|- bgcolor=#fdf5e6
|align=center| 4||align="center"| [[Spytihněv I.]]
|| [[Soubor:Spitygniew I.jpg|60px]]
|align="center"|ok. 875<br />Levý Hradec|| align="center" | 915<br />|| align="center" | 894–915|| Syn Bořivoje. Vlády se ujal poté, co se Čechy po smrti Svatopluka I. vymanily z vlivu Velké Moravy a přiklonily se k Bavorsku.
|- bgcolor=#fdf5e6
|align=center| 5||align="center"| [[Vratislav I.]]
|| [[Soubor:Wratysław I.jpg|60px]]
|align="center"|ok. 888<br />Levý Hradec|| align="center" | 13. únor 921<br />Praha|| align="center" | 915–921||Syn Bořivoje I., bratr Spytihněva I.
|- bgcolor=#fdf5e6
|align=center| 6||align="center"| [[svatý Václav]]
|| [[Soubor:H13vacl.jpg|60px]]
|align="center"| ok. 907<br />|| align="center" | 28. září 935<br />[[Stará Boleslav]]||align="center"| 921–935||Syn Vratislava I., patron přemyslovské dynastie a české země, v některých seznamech bývá uveden jako kníže Václav I. Ve starší literatuře se často udává jako rok jeho smrti [[929]], většina soudobých vědců se ale již kloní k roku [[935]].
|- bgcolor=#fdf5e6
|align=center| 7||align="center"| [[Boleslav I.]]
|| [[Soubor:Boleslav-I-Bohemian.jpg|60px]]
|align="center"| ok. 915<br />|| align="center" | 972<br15. />července 972|| align="center" | 935–972<!-- Odborná literatura se shoduje na tomto datu, nemá smysl ho v tomto přehledu zpochybňovat nejistými údaji Kosmy -->||Syn Vratislava I., bratr svatého Václava. Boleslav I. je někdy považován za zakladatele české státnosti: ražba mince, [[hradská soustava]], územní expanze – severní část Moravy, Horní [[Slezsko]], [[Malopolsko|Krakovsko]] a [[Červená Rus|Červené hrady]] ([[Halič]]) – a centralizace.
|- bgcolor=#fdf5e6
|align=center| 8||align="center"| [[Boleslav II.]]
|| [[Soubor:Bolesław II Pobożny.jpg|60px]]
|align="center"|ok. 935<br />|| align="center" | 7. únor 999<br />Praha|| align="center" | 972–999||Syn Boleslava I. Ještě rozšířil území zděděná po svém otci, ale ke sklonku vlády nedokázal zabránit jejich ztrátě ve prospěch Polska. [[Vyvraždění Slavníkovců|Vyvražděni]] [[Slavníkovci]], čímž dokončeno sjednocení Čech. Po jeho smrti přichází státní úpadek a boj o trůn mezi jeho třemi syny.
|- bgcolor=#fdf5e6
|align=center| 9||align="center"| [[Boleslav III.]]
|| [[Soubor:Bolesław III Rudy.jpg|60px]]
|align="center"| mezi lety 968-971<br />Praha|| align="center" | od 1037 do 1039|| align="center" | 999–1002||Syn Boleslava II. O trůn přišel povstáním předáků a družiníků.<!-- Termín „šlechta“ je pro tuto dobu anachronický. -->
(Polsko)
| align="center" | 999–1002||Syn Boleslava II. O trůn přišel povstáním předáků a družiníků.<!-- Termín „šlechta“ je pro tuto dobu anachronický. -->
|- bgcolor=#fdf5e6
|align=center| 10||align="center"| [[Vladivoj]]
||[[Soubor:Přemyslovci erb.svg|center|40px]][[Soubor:POL Przemysł II 1295 COA.svg|center|40px]]
|align="center"|???<brok. />940|| align="center" |1003<brleden />1003|| align="center" | 1002–1003|| Snad [[Piastovci|Piastovec]], možná syn polského knížete [[Měšek I.|Měška I.]] a Přemyslovny [[Doubravka Přemyslovna|Doubravky]]. Na knížecí stolec dosazen polským knížetem [[Boleslav Chrabrý|Boleslavem Chrabrým]].
|- bgcolor=#fdf5e6
|align=center| 11||align="center"| [[Jaromír (kníže)|Jaromír]]
|| [[Soubor:Jaroměř-Jaromír.jpg|60px]]
|align="center"|předok. 975<br />|| align="center" | 4. listopad 1035<br />|| align="center" | 1003||Syn Boleslava II. Po smrti Vladivoje byl díky vojenské pomoci [[Jindřich II.|Jindřicha II.]] krátce dosazen na český knížecí stolec
|- bgcolor=#fdf5e6
|align=center| 9||align="center"| [[Boleslav III.]]
|| [[Soubor:Bolesław III Rudy.jpg|60px]]
|align="center"|mezi lety 968-971<br />Praha|| align="center" |od 1037-1039<br />(Polsko)|| align="center" | 1003||Podruhé na trůně, roku 1003 Boleslavem Chrabrým znovu dosazen. Nařídil vraždění [[Vršovci|Vršovců]]; to vyvolalo povstání. [[Boleslav Chrabrý]] povolal svého chráněnce do Polska, oslepil jej a uvěznil.
|- bgcolor=#fdf5e6
|align=center| 12||align="center"| [[Boleslav Chrabrý]]
|| [[Soubor:Boleslaus I.jpg|65px]]
|align="center"| 966/967||align="center"|17. června 1025<br />|| align="center" | 1003–1004||[[Piastovci|Piastovec]], polský kníže. Syn polského knížete [[Měšek I.|Měška I.]] a Přemyslovny [[Doubravka Přemyslovna|Doubravky]], dcery Boleslava I. Na jaře 1003 vpadl do Čech, které ovládal do podzimu 1004.
|- bgcolor=#fdf5e6
|align=center| 11||align="center"| [[Jaromír (kníže)|Jaromír]]
|| [[Soubor:Jaroměř-Jaromír.jpg|70px]]
|align="center"| před 975<brok. />973|| align="center" | 4. listopad 1035<br />|| align="center" | 1004–1012||Podruhé na trůně. Na podzim 1004 s podporou Jindřicha II. byli z Čech vypuzeni Poláci.
|- bgcolor=#fdf5e6
|align=center| 13||align="center"| [[Oldřich (kníže)|Oldřich]]
|| [[Soubor:Oldrzych.jpg|60px]]
|align="center"|minok. 975 max. 990<br />|| align="center" | 9. listopadu 1034<br />Praha|| align="center" |1012–1033||Nejmladší syn Boleslava II. Na jaře 1012 se zmocnil vlády v Čechách, Jaromír uprchl. V letech [[1019]]/[[1029]] (datace je nejistá) postupně dobyl na Polácích Moravu, která od té doby byla trvalou součástí českého státu.
|- bgcolor=#fdf5e6
|align=center| 11||align="center"| [[Jaromír (kníže)|Jaromír]]
|| [[Soubor:Jaroměř-Jaromír.jpg|70px]]
|align="center"|před 975<brok. />973|| align="center" | 4. listopad 1035<br />|| align="center" | 1033–1034||Potřetí na trůně. Když byl Oldřich roku 1033 obviněn císařem [[Konrád II. Sálský|Konrádem II.]] z úkladů proti své osobě a sesazen, ustavilo říšské vojsko na podzim 1033 znovu Jaromíra českým knížetem.
|- bgcolor=#fdf5e6
|align=center| 13||align="center"| [[Oldřich (kníže)|Oldřich]]
|| [[Soubor:Oldrzych.jpg|60px]]
|align="center"| minok. 975
| align="center" | 9. listopadu 1034<br />Praha|| align="center" |1034||Podruhé na trůně. Na jaře 1034 [[Konrád II. Sálský|Konrád II.]] Oldřicha propustil a vrátil mu vládu v knížectví. Jaromíra dal jeho bratr zajmout a oslepit.
max. 990
| align="center" | 9. listopadu 1034<br />||align="center"|1034||Podruhé na trůně. Na jaře 1034 [[Konrád II. Sálský|Konrád II.]] Oldřicha propustil a vrátil mu vládu v knížectví. Jaromíra dal jeho bratr zajmout a oslepit.
|- bgcolor=#fdf5e6
|align=center| 14||align="center"| [[Břetislav I.]]
|align=center| 15||align="center"| [[Spytihněv II.]]
|| [[Soubor:Spitygniew II.jpg|60px]]
|align="center"| 1031
|align="center"| 1031||align="center"|28. ledna 1061<br />||align="center"|1055–1061||Syn knížete Břetislava. Své bratry zbavil držav a podřídil tak Moravu své přímé vládě.
Olomouc
| align="center" |28. ledna 1061<br />Hradec nad Moravicí|| align="center" |1055–1061||Syn knížete Břetislava. Své bratry zbavil držav a podřídil tak Moravu své přímé vládě.
|}
 
|align=center| 16||align="center"| [[Vratislav II.]]
|| [[Soubor:VratislavII.JPG|70px]]
|align=center| 1031|| align="center" | 14. leden 1092<br />|| align="center" | 1061–1092||Syn Břetislava I. Od roku [[1085]] byl prvním českým králem. Nedědičný titul ad personam mu propůjčil císař [[Jindřich IV.]] V&nbsp;letech 1085–1092 byl také titulárním polským králem.
|}
 
|align=center| 17||align="center"| [[Konrád I. Brněnský]]
|| [[Soubor:Konrad I.jpg|60px]]
|align=center| ok. 1035<br />Praha|| align="center" | 6. září 1092<br />Praha||align="center"| 1092|| Syn Břetislava I. Na knížecí stolec usedl 20. ledna [[1092]]. Stihl se pouze pokusit opět spojit pražské a olomoucké biskupství.
|- bgcolor=#fdf5e6
|align=center| 18||align="center"| [[Břetislav II.]]
|| [[Soubor:Brzetysław II.jpg|60px]]
|align=center| ok. 1060
|align=center| ok. 1060<br />||align="center"| 22. prosinec 1100<br />[[Zbečno]]||align="center"| 1092–1100||Syn Vratislava II. Roku [[1099]] Břetislav II. vojensky obsadil Moravu a svěřil ji do správy svého bratra Bořivoje II., kterého rovněž určil jako svého nástupce.
Praha
| align="center" | 22. prosinec 1100<br />[[Zbečno]]||align="center"| 1092–1100||Syn Vratislava II. Roku [[1099]] Břetislav II. vojensky obsadil Moravu a svěřil ji do správy svého bratra Bořivoje II., kterého rovněž určil jako svého nástupce.
|- bgcolor=#fdf5e6
|align=center| 19||align="center"| [[Bořivoj II.]]
|| [[Soubor:Borzywój II.jpg|60px]]
|align=center| ok. 1064<br />Praha|| align="center" | 2. únor 1124<br />(Uhry)|| align="center" | 1100–1107||Syn Vratislava II. Jeho nástup na trůn znamenal porušení zásad stařešinského řádu a počátek dlouhotrvajících rozbrojů mezi Přemyslovci.
|- bgcolor=#fdf5e6
|align=center| 20||align="center"| [[Svatopluk Olomoucký]]
|| [[Soubor:Świętopełk Ołomuniecki.jpg|60px]]
|align=center| ???ok.1075<br />Olomouc|| align="center" | 21. září 1109<br />Kladruby u Stříbra|| align="center" | 1107–1109|| Syn [[Ota I. Olomoucký|Oty Olomouckého]]. V roce [[1107]] poslal k Bořivoji II. vyslance, který pomluvil u knížete jeho spojence, Bořivoj ztratil oporu své moci a byl nucen uprchnout do Německa. Svatopluk se tak stal knížetem.
|- bgcolor=#fdf5e6
|align=center| 21||align="center"| [[Vladislav I.]]
|| [[Soubor:VladislavI.JPG|60px]]
|align=center| ok. 1070<br />|| align="center" | 12. duben 1125<br />Praha|| align="center" | 1109–1117||Syn Vratislava II. Jeho moc byla ohrožena ze strany příbuzných, císař Jindřich V. ho ovšem coby knížete potvrdil a Vladislav se tvrdě vypořádal se svými odpůrci.
|- bgcolor=#fdf5e6
|align=center| 19||align="center"| [[Bořivoj II.]]
|| [[Soubor:Borzywój II.jpg|60px]]
|align=center| ok. 1064<br />Praha|| align="center" | 2. únor 1124<br />(Uhry)|| align="center" | 1117–1120||Podruhé na trůně. Roku [[1117]] postoupil Vladislav I. svému bratru Bořivojovi II. vládu, ale již za tři roky se z nejasných příčin opět vystřídali.
|- bgcolor=#fdf5e6
|align=center| 21||align="center"| [[Vladislav I.]]
|| [[Soubor:VladislavI.JPG|60px]]
|align=center| 1070<brok. />1070|| align="center" | 12. duben 1125<br />Praha|| align="center" | 1120–1125|| Podruhé na trůně.
|- bgcolor=#fdf5e6
|align=center| 22||align="center"| [[Soběslav I.]]
|| [[Soubor:Sobiesław I.jpg|60px]]
|align=center| ok. 1090?<br />Praha|| align="center" | 14. únor 1140<br />HostinnéDebrné|| align="center" | 1125–1140|| Syn Vratislava II. Vládu si nárokoval i [[Ota II. Olomoucký]] a získal si podporu německého krále Lothara III. Říšská vojenská výprava skončila porážkou v [[bitva u Chlumce (1126)|bitvě u Chlumce]] v únoru [[1126]].
|}
 
|align=center| 23||align="center"| [[Vladislav II.]]
|| [[Soubor:Wappen Königreich Böhmen.png|60px]]
|align=center| asi 1110
|align=center| 1110||align="center"| 18. leden 1174 ||align="center"| 1140–1172|| Syn Vladislava I. a druhý český král. Zřejmě nedědičný královský titul mu propůjčil císař [[Fridrich I. Barbarossa]] v roce [[1158]].
Praha
| align="center" | 18. leden 1174
Meerane
| align="center" | 1140–1172|| Syn Vladislava I. a druhý český král. Zřejmě nedědičný královský titul mu propůjčil císař [[Fridrich I. Barbarossa]] v roce [[1158]].
|}
 
|align=center| 24||align="center"| [[Bedřich (kníže)|Bedřich]]
|| [[Soubor:PecetknizeteBedricha.jpg|70px]]
|align=center| ok. 1142<br />Praha|| align="center" | 25. březen 1189<br />Praha|| align="center" | 1172–1173||Syn Vladislava II., který mu roku [[1172]] předal vládu podle principu [[primogenitura|primogenitury]]. Dosud ovšem platilo právo [[seniorát]]u. O knížecí hodnost se tak hlásili synové Soběslava I.
|- bgcolor=#fdf5e6
|align=center| 25||align="center"| [[Soběslav II.]]
|| [[Soubor:Soběslav II..jpg|70px]]
|align=center| asi 1128<br />Praha|| align="center" | 29. leden 1180<br />|| align="center" | 1173–1178||Syn Soběslava I. Získal podporu císaře [[Fridrich I. Barbarossa|Barbarossy]], který za knížete určil Soběslavova bratra [[Oldřich (syn Soběslava I.)|Oldřicha]]. Oldřich však neměl podporu české šlechty a brzy předal vládu Soběslavovi.
|- bgcolor=#fdf5e6
|align=center| 24||align="center"| [[Bedřich (kníže)|Bedřich]]
|| [[Soubor:PecetknizeteBedricha.jpg|70px]]
|align=center|ok. 1142<br />Praha|| align="center" | 25. březen 1189<br />Praha|| align="center" | 1178–1189||Syn Vladislava II. V létě [[1178]] ztratil Soběslav II. podporu Fridricha Barbarossy, čehož využil Bedřich, uplatil císaře a obdržel od něj Čechy v&nbsp;léno.
|- bgcolor=#fdf5e6
|align=center| 26||align="center"| [[Konrád II. Ota]]
|| [[Soubor:PecetKonradaIIOty.jpg|70px]]
|align=center| 1135<brasi />1135|| align="center" | 9. září 1191<br />[[Neapol]]||align="center"| 1189–1191|| Syn [[Konrád II. Znojemský|Konráda II. Znojemského]]. Po smrti Bedřicha nastoupil na knížecí stolec, Čechy a Morava se tak spojily do jednoho státního celku, protože kníže rezignoval na titul markraběte moravského.
|- bgcolor=#fdf5e6
|align=center| 27||align="center"| [[Václav II. (kníže)|Václav (II.)]]
|| [[Soubor:Přemyslovci erb.svg|60px]]
|align=center| 1137
|align=center| 1137<br />||align="center"| 1192<br />||align="center"| 1191–1192||Syn Soběslava I. Po smrti Konráda Oty se zmocnil Čech. Proti němu ale vystoupil biskup [[Jindřich Břetislav]] a vymohl u císaře [[Jindřich VI. Štaufský|Jindřicha VI.]], aby udělil Čechy v léno Přemyslu Otakarovi I. V některých seznamech je uváděn jako Václav II.
Praha
| align="center" | po 1192
Míšeň
| align="center" | 1191–1192||Syn Soběslava I. Po smrti Konráda Oty se zmocnil Čech. Proti němu ale vystoupil biskup [[Jindřich Břetislav]] a vymohl u císaře [[Jindřich VI. Štaufský|Jindřicha VI.]], aby udělil Čechy v léno Přemyslu Otakarovi I. V některých seznamech je uváděn jako Václav II.
|- bgcolor=#fdf5e6
|align=center| 28||align="center"| [[Přemysl Otakar I.]]
|align=center| 29||align="center"| [[Jindřich Břetislav]]
|| [[Soubor:Jindřich Břetislav.jpg|70px]]
|align=center| asi 1162<br />1137|| align="center" | 15. červen 1197<br />[[Cheb]]||align="center"| 1193–1197||Roku [[1193]] mu císař propůjčil hodnost českého knížete. Přemysl I. proti němu táhl s vojskem, v&nbsp;rozhodující chvíli se však od něho odvrátila šlechta.
|- bgcolor=#fdf5e6
|align=center| 30||align="center"| [[Vladislav Jindřich]]
|align=center| 31||align="center"| [[Václav I.]]
|| [[Soubor:VaclavI.jpg|70px]]
|align=center|ok. 1205<br />||align="center"| 23. září 1253<br />Počaply|| align="center" | 1230–1253||Syn Přemysla I., čtvrtý český král. Korunován byl už v roce [[1228]]. Přispěl k odražení mongolského vpádu do Evropy a společně se synem Přemyslem získal Rakousko.
|- bgcolor=#fdf5e6
|align=center| 32||align="center"| [[Přemysl Otakar II.]]
|align=center| 35||align="center"| [[Jindřich Korutanský]]
|| [[Soubor:JindrichKorutansky pecet1303.jpg|70px]]
|align=center| ok. 1265|| align="center" | 2. duben 1335
|align=center| ok. 1265<br />||align="center"| 2. květen 1335||align="center"| 1306||[[Menhardovci|Menhardovec]]. Manžel Anny Přemyslovny. Měsíc po jeho volbě za krále se objevila vojska Rudolfa, syna římského krále Albrechta I., a&nbsp;Jindřich s&nbsp;Annou uprchli.
Tyrol
| align="center" | 1306||[[Menhardovci|Menhardovec]]. Manžel Anny Přemyslovny. Měsíc po jeho volbě za krále se objevila vojska Rudolfa, syna římského krále Albrechta I., a&nbsp;Jindřich s&nbsp;Annou uprchli.
|- bgcolor=#fdf5e6
|align=center| 36||align="center"| [[Rudolf Habsburský|Rudolf I. Habsburský]]
|align=center| 35||align="center"| [[Jindřich Korutanský]]
|| [[Soubor:JindrichKorutansky pecet1303.jpg|70px]]
|align=center| ok. 1265|| align="center" | 2. duben 1335
|align=center| ok. 1265<br />||align="center"| 2. květen 1335||align="center"| 1307–1310|| Podruhé na trůně. Jindřich nebyl schopný panovník a část panstva požádala o pomoc římského krále [[Jindřich VII. Lucemburský|Jindřicha VII.]], jehož syn [[Jan Lucemburský]] se měl oženit s&nbsp;princeznou [[Eliška Přemyslovna|Eliškou Přemyslovnou]].
Tyrol
| align="center" | 1307–1310|| Podruhé na trůně. Jindřich nebyl schopný panovník a část panstva požádala o pomoc římského krále [[Jindřich VII. Lucemburský|Jindřicha VII.]], jehož syn [[Jan Lucemburský]] se měl oženit s&nbsp;princeznou [[Eliška Přemyslovna|Eliškou Přemyslovnou]].
|}
 
|align=center| 37||align="center"| [[Jan Lucemburský]]
|| [[Soubor:Honzik retus.jpg|70px]]
|align=center|10. srpen 1296
|align=center|10. srpen 1296<br />||align="center"| 26. srpen 1346<br />[[Kresčak]]||align="center"| 1310–1346|| Syn [[Jindřich VII. Lucemburský|Jindřicha VII.]] V Janovi se protnuly tři nástupnické principy: Uznala ho česká šlechta. Císař mu udělil Čechy v léno. Oženil se s&nbsp;Eliškou Přemyslovnou.
Lucemburk
| align="center" | 26. srpen 1346<br />[[Kresčak]]||align="center"| 1310–1346|| Syn [[Jindřich VII. Lucemburský|Jindřicha VII.]] V Janovi se protnuly tři nástupnické principy: Uznala ho česká šlechta. Císař mu udělil Čechy v léno. Oženil se s&nbsp;Eliškou Přemyslovnou.
|- bgcolor=#fdf5e6
|align=center| 38||align="center"| [[Karel IV.]]<br />(Karel I.)
|| [[Soubor:Charles IV-John Ocko votive picture-fragment.jpg|70px]]
|align=center| 14. květen 1316<br />Praha||align="center"| 2829. listopad 1378<br />Praha|| align="center" | 1346–1378||Syn Jana Lucemburského. Také římský císař. S jeho jménem je spojen největší politický i&nbsp;kulturní rozkvět českých zemí.
|- bgcolor=#fdf5e6
|align=center| 39||align="center"| [[Václav IV.]]
|align=center| 40||align="center"| [[Zikmund Lucemburský|Zikmund]]
|| [[Soubor:Albrecht Dürer 082.jpg|70px]]
|align=center|14. únor 1368
|align=center|14. únor 1368||align="center"| 9. prosinec 1437<br />[[Znojmo]]||align="center"| 1419–1437||Syn Karla IV. Také římský císař a uherský král. Roku [[1421]] ho český zemský sněm jako krále odmítl; plně respektovaným králem byl až poslední dva roky života.
Norimberk
| align="center" | 9. prosinec 1437<br />[[Znojmo]]||align="center"| 1419–1437||Syn Karla IV. Také římský císař a uherský král. Roku [[1421]] ho český zemský sněm jako krále odmítl; plně respektovaným králem byl až poslední dva roky života.
|}
 
(Albrecht I.)
|| [[Soubor:Albrecht II. von Habsburg.jpg|center|70px]]
|align=center| 10. srpen 1397
|align=center| 10. srpen 1397<br />||align="center"| 28. říjen 1439||align="center"| 1437–1439||Zikmundův zeť a dědic. Také římský a uherský král. Svých dědických práv se domáhal obtížně, české koruny dosáhl i přes odpor husitů.
Vídeň<br />
| align="center" | 27. říjen 1439
Nesmily
| align="center" | 1437–1439||Zikmundův zeť a dědic. Také římský a uherský král. Svých dědických práv se domáhal obtížně, české koruny dosáhl i přes odpor husitů.
|-
|- bgcolor=#fdf5e6
|align=center| 42||align="center"| [[Ladislav Pohrobek|Ladislav<br />Pohrobek]]
|| [[Soubor:Ladislas_the_Posthumous_001.jpg|center|70px]]
|align=center|22. únor 1440
|align=center|12. únor 1440||align="center"|23. listopad 1457<br />Praha||align="center"| 1453–1457|| Syn Albrechta II., narozen až po jeho smrti (= pohrobek). Také uherský král. V Čechách sídlil v&nbsp;letech [[1453]]–[[1454]] a potom už jen dva měsíce před svou smrtí.
Komárno
| align="center" |23. listopad 1457<br />Praha||align="center"| 1453–1457|| Syn Albrechta II., narozen až po jeho smrti (= pohrobek). Také uherský král. V Čechách sídlil v&nbsp;letech [[1453]]–[[1454]] a potom už jen dva měsíce před svou smrtí.
|}
 
|align=center| 44||align="center"| ''[[Matyáš Korvín]]''
|| [[Soubor:Matei Corvin Johannes de Thurocz f137.jpg|80px]]
|align=center| 23. únor 1443
|align=center| 23. únor 1443||align="center"| 6. duben 1490||align="center"| 1469–1490|| [[Protikrál]]. Vládce Uher vojensky usiloval i&nbsp;o&nbsp;český trůn; v průběhu konfrontace se nechal opoziční českou šlechtou zvolit za krále, ačkoliv Jiřímu, který byl jeho tchánem, jen krátce předtím slíbil přátelství.
Kluž
| align="center" | 6. duben 1490
Vídeň
| align="center" | 1469–1490|| [[Protikrál]]. Vládce Uher vojensky usiloval i&nbsp;o&nbsp;český trůn; v průběhu konfrontace se nechal opoziční českou šlechtou zvolit za krále, ačkoliv Jiřímu, který byl jeho tchánem, jen krátce předtím slíbil přátelství.
|}
 
|align=center| 45||align="center"| [[Vladislav Jagellonský]]<br />(Vladislav II.)
|| [[Soubor:Vladislaus II of Bohemia and Hungary.jpg|70px]]
|align=center| 1. březen 1456<br />Krakov||align="center"| 13. březen 1516<br />BudaBudín|| align="center" | 1471–1516|| Syn [[Kazimír IV. Jagellonský|Kazimíra IV.]] Zvolen českým králem byl podle přání Jiřího z Poděbrad, musel ale až do r. 1478 bojovat s Matyášem Korvínem – vládu v&nbsp;zemích Koruny si nakonec rozdělili. Od roku [[1490]] také král uherský. V roce 1500 vydal Vladislavské zřízení zemské.
|- bgcolor=#fdf5e6
|align=center| 46||align="center"| [[Ludvík Jagellonský]]
|| [[Soubor:Louis2.jpg|70px]]
|align=center| 1. červenec 1506
|align=center| 1. červenec 1506||align="center"| 29. srpen 1526<br />[[Moháč]]||align="center"| 1516–1526||Syn Vladislava Jagellonského. Otec ho nechal korunovat již roku [[1508]] za uherského krále a&nbsp;o&nbsp;rok později za krále českého. Zemřel v&nbsp;[[bitva u Moháče|bitvě u Moháče]], čímž vymřela česko-uherská větev rodu.
Budín
| align="center" | 29. srpen 1526<br />[[Moháč]]||align="center"| 1516–1526||Syn Vladislava Jagellonského. Otec ho nechal korunovat již roku [[1508]] za uherského krále a&nbsp;o&nbsp;rok později za krále českého. Zemřel v&nbsp;[[bitva u Moháče|bitvě u Moháče]], čímž vymřela česko-uherská větev rodu.
|}
 
|align=center| 47||align="center"|[[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinand I.]]
|| [[Soubor:The Emperor Ferdinand.jpg|70px]]
|align=center|10. březen 1503
|align=center|10. březen 1503||align="center"| 25. červenec 1564||align="center"| 1526–1564|| Vnuk císaře [[Maxmilián I. Habsburský|Maxmiliána I.]], manžel Anny Jagellonské. Také římskoněmecký císař a&nbsp;uherský král.
Alcalá de Henares
| align="center" | 25. červenec 1564
Vídeň
| align="center" | 1526–1564|| Vnuk císaře [[Maxmilián I. Habsburský|Maxmiliána I.]], manžel Anny Jagellonské. Také římskoněmecký císař a&nbsp;uherský král.
|-
|- bgcolor=#fdf5e6
|align=center| 48||align="center"| [[Maxmilián II. Habsburský|Maxmilián II.]]<br />(Maxmilián I.)
|| [[Soubor:Nicolas Neufchâtel 002.jpg|70px]]
|align=center|31. července 1527
|align=center|31. července 1527||align="center"| 12. října 1576||align="center"| 1564–1576||Syn Ferdinanda I. Také římskoněmecký císař a&nbsp;uherský král.
Vídeň
| align="center" | 12. října 1576
Řezno
| align="center" | 1564–1576||Syn Ferdinanda I. Také římskoněmecký císař a&nbsp;uherský král.
|- bgcolor=#fdf5e6
|align=center| 49||align="center"| [[Rudolf II.]]
|| [[Soubor:Hans_von_Aachen_003.jpg|70px]]
|align=center|18. července 1552
|align=center|18. července 1552||align="center"| 20. ledna 1612<br />Praha||align="center"| 1576–1611||Syn Maxmiliána II. Také římskoněmecký císař a&nbsp;uherský král. Jako jediný Habsburk si zvolil za sídelní město Prahu.
Vídeň
| align="center" | 20. ledna 1612<br />Praha||align="center"| 1576–1611||Syn Maxmiliána II. Také římskoněmecký císař a&nbsp;uherský král. Jako jediný Habsburk si zvolil za sídelní město Prahu.
|- bgcolor=#fdf5e6
|align=center| 50||align="center"| [[Matyáš Habsburský|Matyáš II.]]
|| [[Soubor:Matthias - Holy Roman Emperor (Hans von Aachen, 1625).jpg|70px]]
|align=center|24. únor 1557
|align=center|24. únor 1557||align="center"| 20. březen 1619||align="center"| 1611–1619|| Syn Maxmiliána II. Také římskoněmecký císař a&nbsp;uherský král. Ještě za života bratra Rudolfa začal přebírat jeho moc.
Vídeň
| align="center" | 20. březen 1619
Vídeň
| align="center" | 1611–1619|| Syn Maxmiliána II. Také římskoněmecký císař a&nbsp;uherský král. Ještě za života bratra Rudolfa začal přebírat jeho moc.
|- bgcolor=#fdf5e6
|align=center| 51||align="center"| [[Ferdinand II. Štýrský|Ferdinand II.]]
|| [[Soubor:Kaiser Ferdinand II. 1614.jpg|70px]]
|align=center| 9. července 1578
|align=center| 9. července 1578||align="center"| 15. února 1637|| align="center" | 1619||Matyášův bratranec. Jeho bratranec neměl potomky, a tak byl Ferdinand ještě za jeho života v roce [[1617]] korunován českým králem.
Štýrský Hradec
| align="center" | 15. února 1637
Vídeň
| align="center" | 1619||Matyášův bratranec. Jeho bratranec neměl potomky, a tak byl Ferdinand ještě za jeho života v roce [[1617]] korunován českým králem.
|- bgcolor=#fdf5e6
|align=center| 52|| align="center" | [[Fridrich Falcký]]
|| [[Soubor:Friedrich V. von der Pfalz.jpg|75px]]
|align=center|26. srpna 1596
|align=center|26. srpna 1596||align="center"| 29. listopadu 1632||align="center"| 1619–1620|| Wittelsbach. Falcký kurfiřt, který projevoval sympatie k českým protestanstským stavům. Zvolen králem byl ale až v době, kdy bylo stavovské povstání v defenzivě.
Mohuč
| align="center" | 29. listopadu 1632
Mohuč
| align="center" | 1619–1620|| Wittelsbach. Falcký kurfiřt, který projevoval sympatie k českým protestanstským stavům. Zvolen králem byl ale až v době, kdy bylo stavovské povstání v defenzivě.
|- bgcolor=#fdf5e6
|align=center| 51||align="center"| [[Ferdinand II. Štýrský|Ferdinand II.]]
|| [[Soubor:Kaiser Ferdinand II. 1614.jpg|70px]]
|align=center| 9. července 1578||align="center"| 15. února 1637|| align="center" | 1620–1637||Potlačil české stavovské povstání.
Štýrský Hradec
| align="center" | 15. února 1637
Vídeň
| align="center" | 1620–1637||Potlačil české stavovské povstání.
|- bgcolor=#fdf5e6
|align=center| 53||align="center"| [[Ferdinand III. Habsburský|Ferdinand III.]]
|| [[Soubor:Frans_Luycx_002.jpg|75px]]
|align=center| 13. července 1608
|align=center| 13. července 1608||align="center"| 2. dubna 1657 ||align="center"| 1637–1657||Syn Ferdinanda II. Také císař římský a král uherský. Pokračoval v českých zemích v rekatolizaci a posilování absolutistické moci, ovšem už mírnějšími prostředky.
Štýrský Hradec
| align="center" | 2. dubna 1657
Vídeň
| align="center" | 1637–1657||Syn Ferdinanda II. Také císař římský a král uherský. Pokračoval v českých zemích v rekatolizaci a posilování absolutistické moci, ovšem už mírnějšími prostředky.
|- bgcolor=#fdf5e6
|align=center| 54||align="center"| [[Leopold I.]]
|| [[Soubor:Kaiser-Leopold1.jpg|75px]]
|align=center| 9. června 1640
|align=center| 9. června 1640|| align="center" | 5. květen 1705||align="center"| 1657–1705|| Syn Ferdinanda III. Také římskoněmecký císař a uherský král.
Vídeň
| align="center" | 5. květen 1705
Vídeň
| align="center" | 1657–1705|| Syn Ferdinanda III. Také římskoněmecký císař a uherský král.
|- bgcolor=#fdf5e6
|align=center| 55||align="center"| [[Josef I. Habsburský|Josef I.]]
|| [[Soubor:Joseph I, Holy Roman Emperor.jpg|75px]]
|align=center| 26. červenec 1678
|align=center| 26. červenec 1678||align="center"| 17. duben 1711||align="center"| 1705–1711|| Syn Leopolda I. Již v dětských letech byl korunován uherským (v roce 1687) a římskoněmeckým králem (r. 1690). Českým králem Josef ovšem korunován nebyl.
Vídeň
| align="center" | 17. duben 1711
Vídeň
| align="center" | 1705–1711|| Syn Leopolda I. Již v dětských letech byl korunován uherským (v roce 1687) a římskoněmeckým králem (r. 1690). Českým králem Josef ovšem korunován nebyl.
|- bgcolor=#fdf5e6
|align=center| 56||align="center"| [[Karel VI.]]<br />(Karel II.)
|| [[Soubor:Charles VI.jpg|75px]]
|align=center|1. října 1685
|align=center|1. října 1685||align="center"| 20. října 1740||align="center"| 1711–1740||Syn Leopolda I. Také římský císař a uherský král. Snažil se [[Pragmatická sankce|pragmatickou sankcí]] zajistit dědictví nejstarší dceři Marii Terezii.
Vídeň
| align="center" | 20. října 1740
Vídeň
| align="center" | 1711–1740||Syn Leopolda I. Také římský císař a uherský král. Snažil se [[Pragmatická sankce|pragmatickou sankcí]] zajistit dědictví nejstarší dceři Marii Terezii.
|- bgcolor=#fdf5e6
|align=center| 57||align="center"| [[Marie Terezie]]
|| [[Soubor:Maria Theresia11.jpg|70px]]
|align=center| 13. května 1717
|align=center| 13. května 1717||align="center"| 29. listopadu 1780||align="center"| 1740–1780||Dcera Karla VI. Jediná vládnoucí česká královna. Také královna uherská. O dědictví musela bojovat s Karlem VII. (kurfiřtem bavorským), roku 1743 se nechala korunovat českou královnou.
Vídeň
| align="center" | 29. listopadu 1780
Vídeň
| align="center" | 1740–1780||Dcera Karla VI. Jediná vládnoucí česká královna. Také královna uherská. O dědictví musela bojovat s Karlem VII. (kurfiřtem bavorským), roku 1743 se nechala korunovat českou královnou.
|- bgcolor=#fdf5e6
|align=center| 58||align="center"| ''[[Karel VII. Bavorský|Karel Albrecht Bavorský]]''
|| [[Soubor:Portrait_of_Charles_VII,_Holy_Roman_Emperor_(by_George_Desmarées).jpg|70px]]
|align=center| 6. srpen 1697
|align=center| 6. srpen 1697||align="center"| 20. leden 1745||align="center"| 1741–1743||Protikrál, římský císař. Po smrti [[Karel VI.|Karla VI.]] neuznal [[Pragmatická sankce|Pragmatickou sankci]], [[9. prosinec|9. prosince]] [[1741]] se nechal provolat českými stavy králem jako Karel III.
Brusel
| align="center" | 20. leden 1745
Mnichov
| align="center" | 1741–1743||Protikrál, římský císař. Po smrti [[Karel VI.|Karla VI.]] neuznal [[Pragmatická sankce|Pragmatickou sankci]], [[9. prosinec|9. prosince]] [[1741]] se nechal provolat českými stavy králem jako Karel III.
|}
 
|align=center| 59||align="center"| [[Josef II.]]
|| [[Soubor:Georg Decker Joseph II.jpg|70px]]
|align=center| 13. březen 1741
|align=center| 13. březen 1741||align="center"| 20. únor 1790||align="center"| 1780–1790||Syn Marie Terezie. Také římský císař a uherský král, reformátor.
Vídeň
| align="center" | 20. únor 1790
Vídeň
| align="center" | 1780–1790||Syn Marie Terezie. Také římský císař a uherský král, reformátor.
|- bgcolor=#fdf5e6
|align=center| 60||align="center"| [[Leopold II.]]
|| [[Soubor:Leopold II.jpg|70px]]
|align=center| 5. květen 1747
|align=center| 5. květen 1747|| align="center"|1. březen 1792||align="center"| 1790–1792|| Syn Marie Terezie. Také římský císař a uherský král. Na rozdíl od bratra se nechal českým králem korunovat.
Vídeň
| align="center" |1. březen 1792
Vídeň
| align="center" | 1790–1792|| Syn Marie Terezie. Také římský císař a uherský král. Na rozdíl od bratra se nechal českým králem korunovat.
|- bgcolor=#fdf5e6
|align=center| 61||align="center"| [[František I. Rakouský]]
|| [[Soubor:Axmann-Kupferstich.jpg|70px]]
|align=center| 12. únor 1768
|align=center| 12. únor 1768||align="center"| 2. březen 1835||align="center"| 1792–1835|| Syn Leopolda II. Také uherský král, římský císař (do [[1806]]), poté rakouský císař (od [[1804]]).
Florencie
| align="center" | 2. březen 1835
Vídeň
| align="center" | 1792–1835|| Syn Leopolda II. Také uherský král, římský císař (do [[1806]]), poté rakouský císař (od [[1804]]).
|- bgcolor=#fdf5e6
|align=center| 62||align="center"| [[Ferdinand I. Dobrotivý]] (Ferdinand V.)
|| [[Soubor:Francesco Hayez 047.jpg|70px]]
|align=center| 19. duben 1793
|align=center| 19. duben 1793||align="center"| 29. červen 1875<br />Praha||align="center"| 1835–1848||Syn Františka I. Také rakouský císař a uherský král. V roce 1848 byl odstaven od českého trůnu a abdikoval ve prospěch synovce Františka Josefa I.
Vídeň
| align="center" | 29. červen 1875<br />Praha||align="center"| 1835–1848||Syn Františka I. Také rakouský císař a uherský král. V roce 1848 byl odstaven od českého trůnu a abdikoval ve prospěch synovce Františka Josefa I.
Poslední korunovaný český král.
|- bgcolor=#fdf5e6
|align=center| 63||align="center"| [[František Josef I.]]
|| [[Soubor:Franz-Joseph-Österreich-1885.jpg|70px]]
|align=center| 18. srpen 1830
|align=center| 18. srpen 1830||align="center"| 21. listopad 1916||align="center"| 1848–1916||Synovec Ferdinanda V. Také rakouský císař a uherský král. Českým zemím vládl více jak 60 let, z&nbsp;vnitropolitických důvodů se však nedal korunovat českým králem. (Ztroskotaly i myšlenky na trialistickou monarchii).
Vídeň
| align="center" | 21. listopad 1916
Vídeň
| align="center" | 1848–1916||Synovec Ferdinanda V. Také rakouský císař a uherský král. Českým zemím vládl více jak 60 let, z&nbsp;vnitropolitických důvodů se však nedal korunovat českým králem. (Ztroskotaly i myšlenky na trialistickou monarchii).
|- bgcolor=#fdf5e6
|align=center| 64||align="center"| [[Karel I.]]<br /> (Karel III.)
|| [[Soubor:JCKV Karel I.JPG|70px]]
|align=center| 17. srpen 1887
|align=center| 17. srpen 1887||align="center"| 1. duben 1922||align="center"| 1916–1918|| Rakouský císař Karel I., král uherský jako Karel IV. a král český Karel III. (Z&nbsp;časových a politických důvodů nebyl korunován českým králem). Rakousko-Uhersko se mu už zachránit nepodařilo, ačkoliv nabídl [[Federace|federaci]].
Persenbeug
| align="center" | 1. duben 1922
Funchal
| align="center" | 1916–1918|| Rakouský císař Karel I., král uherský jako Karel IV. a král český Karel III. (Z&nbsp;časových a politických důvodů nebyl korunován českým králem). Rakousko-Uhersko se mu už zachránit nepodařilo, ačkoliv nabídl [[Federace|federaci]].
|}
 
Anonymní uživatel