Ižorové: Porovnání verzí

Historie Ižorů je úzce spjata s historií [[Ingrie]]. Předpokládá se, že se Ižorové asi okolo roku 1000 přestěhovali z Karélie směrem na západ a jihozápad. V roce [[1478]] byla [[Novgorodská republika]], kde se Ižorové usídlili, připojena k [[Moskevské knížectví|Moskevskému knížectví]] a někteří Ižorové byli přestěhováni na východ. Založení [[Petrohrad]]u v roce [[1703]] mělo velký vliv na ižorskou kulturu. V novém rozvíjejícím se městě našli Ižorové zaměstnání a brzy byli známí jako [[kupec|kupci]] a [[drožkář]]i. Počátkem 30. let 20. století byla sestavena psaná podoba ižorštiny a začaly se v ní vydávat knížky. [[Kolektivizace|Kolektivizací]] v letech 1929-1931 byl však majetek některých Ižorů zabaven a sami byli deportováni na [[Sibiř]] nebo do střední Asie. Během druhé světové války byli spolu s [[Votové|Voty]] evakuováni do [[Finsko|Finska]]. Po válce si je jako všechny ostatní emigranty vyžádal Sovětský svaz a po návratu je úřady rozmístily mimo Ingrii.{{Fakt|20190728000500}} Všechny tyto přesuny měly značný vliv na počet Ižorů. Podle sčítání lidu z roku [[1926]] žilo v Rusku celkem 26&nbsp;137 Ižorů, po jejich návratu zpět do vlasti se tento počet snížil na 1&nbsp;062.<ref>[http://www.eki.ee/books/redbook/izhorians.shtml Červená kniha národů Ruska – Ižorové]</ref>