Lateránská bazilika: Porovnání verzí

'''Bazilika sv. Jana v Lateráně'''<ref>[http://www.radynacestu.cz/magazin/bazilika-sv-jana-v-laterane-rim/]</ref><ref>[http://www.katyd.cz/clanky/s-ceskymi-poutniky-po-rimskych-chramech.html]</ref> ([[italština|italsky]] ''Basilica di San Giovanni in Laterano'', [[latina|latinsky]] ''Basilica Sancti Ioannis in Laterano''), plným názvem '''Bazilika Nejsvětějšího Spasitele a sv. Jana Křtitele a Jana Evangelisty''', je biskupský kostel ([[katedrála]]) města [[Řím]]a s titulem [[basilica maior]]. Založena císařem [[Konstantin I. Veliký|Konstantinem]] roku 313 a později mnohokrát přestavována, stojí asi 1,2&nbsp;km jihovýchodně od [[Koloseum|Kolosea]], u stanice metra A ''San Giovanni''. Je součástí stavebního [[Lateránský palác|komplexu Laterán]], který byl až do 14. století sídlem papežů a kde sídlí také Lateránská univerzita.

Pětilodní bazilika s [[Atrium|atriem]] byla postavena při starším [[Baptisterium|baptisteriu]] v letech 313-324 za císaře [[Konstantin I. Veliký|Konstantina Velikého]], který pro ni vybral strategické místo za Aureliánskými hradbami a mezi dvěma branami. Císařova matka [[svatá Helena]] při ní měla svou rezidenci. Konstantin je také vyobrazen na mozaice v apsidě jako donátor s modelem baziliky v rukou. Byl to první veliký křesťanský kostel vůbec a byl zasvěcen svatým Janu Křtiteli a Janu Evangelistovi. Tuto baziliku několikrát vyplenili barbaři, například v letech [[410]] a [[455]] [[Vandalové]]; roku [[896]] ji poškodilo zemětřesení. Byla poté přestavěna v románském slohu, vyzdobena mozaikami a obložena barevnými mramory. Při gotické přestavbě z iniciativy papeže [[Klement V.|Klementa V.]] přibyli ke světcům na mozaikách sv. František a sv. Antonín Paduánský; roku [[1308]] bazilika vyhořela. V době [[Avignonské zajetí|avignonského zajetí]] papežů chrám dále pustl a 21. srpna roku [[1361]] jej zachvátil katastrofální požár, při němž se zřítily čtyři jaspisové sloupy střední lodi, shořela střecha a ciboriový baldachýn nad hlavním oltářem. Tehdy se propadl strop hlavní lodi baziliky a objekt začal zarůstat trávou. Papeže Inocence VI. o tom informoval básník [[Francesco Petrarca]]. Podle jednoho dobového svědectví se v bazilice prý pásly ovce. Následovala stavba dodnes dochovaného monumentálního gotického [[ciborium|ciboria]] na čtyřech sloupech, které dal roku 1367 nad hlavním oltářem vztyčit papež [[Urban V.]], aby v něm byly uchovávány relikviáře s lebkami svatých apoštolů Petra a Pavla. Po návratu papežů do Říma roku 1378 začala zásadní obnova Lateránské baziliky i baptisteria, která byla ukončena roku [[1384]], jak dokládá nápis v pásu mezi mozaikami apsidy. Ve středověku se v [[Lateránský palác|Lateránském paláci]] a v bazilice konalo pět významných [[koncil]]ů.