Postupný rozmach města nastal ke konci [[18. století]] v souvislosti s rozvojem průmyslové, hlavně [[textilní výroba|textilní výroby]] (plátenictví), kdy se navázaly nové obchodní vazby na opačnou světovou stranu – s Moravou a [[Dolní Rakousy|Dolními Rakousy]]. Okolo roku [[1850]] byl již Bruntál nejvýznamnějším střediskem [[lnářský průmysl|lnářského průmyslu]] v [[České Slezsko|českém Slezsku]]. Největší textilní firma Gustav Marburg & Söhne zaměstnávala již roku 1913 kolem 1400 pracovníků. Stavební rozvoj města nastal v letech [[1918]]–[[1938]], za [[1. ČSR]].
[[Vznik Československa]] převážněbyl německokazyčnýpochopen Bruntáljako odmítlnásilné arozhodnutí, o jehož přihlásilvzniku se kmnoží provinciiobčané [[Sudetenlanddozvěděli se (provinciespouštěním, bez možnosti se z příslušnosti k nové vzniklému státu vyřadit. Většina obyvatel se v roce 1918)|Sudetenland]],jejížpokládala odporza muselRakušany. Odpor proti státnímu zřízení býtbyl zlomen vojensky. Vzájemná nevraživost mezi Němci a nověnevstřícnosti přicházejícími Čechy (úředníci, policisté,politiky vojáci)Prahy však stále doutnala a zesílila ve 30. letech [[20. století]], kdy se projevil u většiny německých obyvatel [[nacionalismus]], umocněný těžkými dopady [[Světová hospodářská krize|světové hospodářské krize]]. V říjnu [[1938]], po [[Mnichovská krize|mnichovské krizi]], byl Bruntál obsazen německou armádou, jejíž příchod tu byl nadšeně uvítán. Téhož roku navštívil město [[Adolf Hitler]]. Během [[Druhá světová válka|války]] tu vzniklo několik zajateckých a pracovních táborů; dokonce tu na přelomu let [[1944]]/[[1945|45]] byl jeden z [[Pobočné tábory KL Auschwitz-Birkenau|pobočných táborů Osvětimi]]. Město bylo osvobozeno [[Rudá armáda|Rudou armádou]] [[7. květen|7. května]] [[1945]].
