Otevřít hlavní menu

Změny

Velikost nezměněna, před 1 měsícem
typos, bez px
[[Soubor:Speciation experiment.png|náhled|upright=1.2|Experiment Diany Dodd demonstrující [[Speciace|speciaci]] octomilek. Populace octomilek byla rozdělena na dvě, jedna byla krmena potravou na bázi škrobu, druhá sladovým cukrem. Po osmi generacích se octomilky pářilipářily pouze se členy své skupiny.]]
'''Reprodukční bariéry '''jsou jakékoliv vlivy znemožňující křížení dvou rozdílných [[druh]]ů, ať už jde o rozdíly ve [[Fyziologie|fyziologii]], [[Etologie|chování]] nebo rozdílné [[Pohlavní výběr|volbě samic]], případně neumožňují produkování plodných potomků. Vzhledem k tomu, že na základě reprodukčních bariér je definován [[druh]], jsou reprodukční bariéry (zmírňováním [[Genový tok|genového toku]]) zodpovědny za vznik a udržování biologických skupin s rozdílnou charakteristikou, tedy za [[Speciace|speciaci]]. Pokud je mezi dvěma druhy reprodukční bariéra, nacházejí se v '''reprodukční izolaci'''.<ref name="T.Baker">{{Cite journal|last1=Baker|first1=H G|year=1959|title=Reproductive methods as factors in speciation in flowering plants|url=|journal=Cold Spring Harb Symp quant Biol|volume=24|issue=|pages=177–191|doi=10.1101/sqb.1959.024.01.019|pmid=13796002}}</ref><ref name="Barton">{{Citation|doi=10.1038/hdy.1986.135|author=Barton N., Bengtsson B. O.|year=1986|title=The barrier to genetic exchange between hybridising populations|url=|journal=Heredity|volume=57|issue=3|pages=357–376|pmid=3804765|postscript=.}}</ref><ref name="Strickberger">Strickberger, M. 1978. </ref><ref name="FUTUYMA">FUTUYMA, D. 1998. </ref><ref name=":0">{{Citace monografie|příjmení=Flegr|jméno=Jaroslav|příjmení2=|jméno2=|titul=Zamrzlá evoluce|vydání=|vydavatel=Academia|místo=|rok=2008|počet stran=|strany=|isbn=}}</ref> Tendence druhů se reprodukčně izolovat je někdy také nazývána ''Wallaceův efekt''.
 
Příkladem ekologických rozdílností mohou být ''[[Gasterosteidae]]'' (koljuškovití). Jeden druh žije celý rok v čisté [[Voda|vodě]], většinou ve slabých proudech. Jiný druh žije během zimy v moři, ale na jaře migruje k reprodukci na sever do řek. Toto rozdělení je produktem evoluce různých [[ekologická nika|nik]], kdy se každá skupina přizpůsobila na prostředí s určitou [[Salinita|salinitou]].<ref name="Levine">Levine, L. 1979. </ref>
 
U rozdílné doby paření se setkáváme se speciací například u ropuchy ''[[Ropucha americká|ropuchy americké]] ('' aBufo americanus''b) a [[Buforopucha fowleriFowlerova|uforopuchy fowleriFowlerovy]] (''Bufo fowleri''). V laboratoři mohou tyto dva druhy bez problému plodit plodné potomky. Území výskytu těchto druhů se sice překrývá, nicméně '' bufoBufo americanus'' se páří v brzkém létě, zatímco ''bufoBufo fowleri'' až v pozdním.<ref name="Levine">Levine, L. 1979. </ref> Některé rostliny jako ''[[Tradescantia canaliculata]]'' a ''T. subaspera ''se s konkurencí vypořádalivypořádaly rozdílnou dobou kvetení, kromě toho si rozdělily slunné a stinné oblasti.<ref name="Strickberger">Strickberger, M. 1978. </ref><ref name="Wiens">{{Cite journal|last1=Wiens|first1=J|year=2004|title=SPECIATION AND ECOLOGY REVISITED: PHYLOGENETIC NICHE CONSERVATISM AND THE ORIGIN OF SPECIES|url=|journal=Evolution|volume=58|issue=|pages=193–197|doi=10.1111/j.0014-3820.2004.tb01586.x}}</ref>
 
=== Izolace rozdílným chováním ===
 
=== Mechanická izolace ===
[[Soubor:Flores.gif|right|thumb|170x170pxupright=1|[[Květ]]y mnoha [[Krytosemenné|krytosemenných]] druhů jsou přizpůsobeny na přitahování opylovačů (hmyzu, ptáků i savců).'' ''Jejich obrovská diverzita tvarů, barev a vůní je výsledkem [[koevoluce]] s jejich opylovači. Tato symbióza také mezi rostlinami tvoří reprodukční bariéru.]]
Páření nemusí být úspěšné, pokud je obtížné pohlavní orgány mechanicky spojit. Spojitost mezi reprodukční izolací a tvarutvarem genitáliigenitálií bylobyla zkoumána roku 1844 francouzským [[Entomologie|entomologem]] [[Léon Jean Marie Dufour|Léonem Dufourem]]. Pokud jsou samčí a samičí pohlavní orgány vzájemné komplementární, nazýváme je podle Dufoura ''ko-specifickými.''
 
Evoluce vedla často k vývoji orgánu s čím dál tím komplexnějším a rozmanitějším vzhledem. Nicméně částečně jde také o izolaci behaviorální, neboť velká část na první pohled zcela odlišných orgánů jsou bezproblémově slučitelné.<ref name="patc">{{Citace elektronického periodika |titul=Costa, F. 1996. |url=http://www.cienciahoy.org.ar/hoy32/gemelas.htm |datum přístupu=2016-03-12 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110531183034/http://www.cienciahoy.org.ar/hoy32/gemelas.htm |datum archivace=2011-05-31 |nedostupné=ano }}</ref>
 
Některé rostlinné pylové váčky mohou zaklíčit a vyrůstat v [[Gyneceum (botanika)|gyneceu]] jiného druhu. Nicméně růst pylových tyčinek může být později zdržen ještě před (primárním) oplodněním. Mechanismus takové reprodukční izolace je typický zejméno pro [[krytosemenné]] a nazývá se ''křížová inkompatibilita''.<ref name="Sala">{{Cite journal|last1=Sala|first1=C.A.|year=1993|title=Incompatibilidad cruzada entre cinco especies tuberosas de ''Solanum'' (Solanaceae)|url=|journal=Darwiniana|volume=32|issue=|pages=15–25}}</ref><ref name="Hogenboom1975">{{Citation|last1=Hogenboom|first1=N.G.|last2=Mather|first2=K.|year=1975|title=Incompatibility and Incongruity: Two Different Mechanisms for the Non-Functioning of Intimate Partner Relationships|journal=Proceedings of the Royal Society Series B, Biological Sciences (1934-1990)|volume=188|issue=1092|pages=361–375|doi=10.1098/rspb.1975.0025|url=http://journals.royalsociety.org/index/J34304U409014847.pdf|bibcode=1975RSPSB.188..361H}}{{Nedostupný zdroj}}</ref><ref name="Hadley">Hadley, H.H. & Openshaw, S.J. 1980. </ref>
[[Soubor:Reef0484.jpg|right|thumb|283x283pxupright=1|G''ametická inkompatibilita ''je jednou z příčin velké diverzity [[korál]]ů.]]
 
== Postzygotická izolace ==
 
=== Sterilita hybridů ===
[[Soubor:Maultier_grau.jpg|left|thumb|[[Mula|Mulové]] jsou příkladem hybrida s &nbsp;mezidruhovou sterilitou.]]
[[Soubor:Polarbrown-1.jpg|thumb|231x231pxupright=1|Hybrid polárního a hnědého medvěda.]]
Hybridní jedinci mají většinou stejnou životaschopnost jako čistokrevní, ale bývá často postižena jejich schopnost reprodukce. Ve všech případech je sterilita důsledkem interakce mezi geny těchto dvou druhů. Buďto mají jiný počet chromosomů nebo je sterilita zajištěna nepříznivými interakcemi jádra a cytoplasmy.<ref name="Strickberger">Strickberger, M. 1978. </ref>