Wikipedie

Čínská lidová osvobozenecká armáda: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
KhamulBot (diskuse | příspěvky)
6 120 editací
m →‎top: Robot: napřímení šablony za použití AWB
Kompletní přepracování a aktualizování článku, nový infobox, rozdělení na odstavce, přidání stručné historie, odstranění neozdrojovaného či nesouvisejícího textu
Řádek 1:
{{Infobox - armáda
{{Neověřeno}}
| název = Čínská lidová osvobozenecká armáda
{{Infobox - vojenská jednotka
| originální název = 中国人民解放军
| jméno = Čínská lidová osvobozenecká armáda
| obrázek = People's Liberation Army Flag of the People's RepublicLiberation of ChinaArmy.svg
| popisek = Vlajka Čínské lidové osvobozenecké armády
| velikost obrázku = 150px
| obrázek2 = China Emblem PLA.svg
| popisek = [[Vlajka]] Čínské lidové osvobozenecké armády
| popisek2 = Znak Čínské lidové osvobozenecké armády
| znak =
| datum založení = [[1. srpen|1 srpna]] [[1927]]
| země = {{flagicon|Čínská lidová republika}} [[Čínská lidová republika]]
| stát = Čínská lidová republika
| existence =
| složky = {{nowrap|[[Soubor:Ground Force Flag of the People&#039;s Republic of China.svg|22px|]] [[Pozemní síly Čínské lidové osvobozenecké armády|Pozemní síly ČLOA]]}}<br />{{nowrap|[[Soubor:Naval Ensign of China.svg|Naval Ensign of China|22px|]] [[Námořnictvo Čínské lidové republiky|Námořnictvo ČLOA]]}}<br />{{nowrap|[[Soubor:Air Force Flag of the People&#039;s Republic of China.svg|Air Force Flag of the People&#039;s Republic of China|22px|]] [[Letectvo Čínské lidové republiky|Letectvo ČLOA]]}}<br />{{nowrap|[[Soubor:Rocket Force Flag of the People&#039;s Republic of China.svg|Rocket Force Flag of the People&#039;s Republic of China|22px|]] [[Raketová vojska ČLOA]]}}<br />{{nowrap|[[File:PLASSF.svg|PLASSF|22px|]] [[Vojska strategické podpory ČLOA]]}}
| vznik =
| velitelství = [[Peking|Peking]]
| zánik =
| vrchní velitel = [[Si Ťin-pching|Si Ťin-pching]]
| typ =
| titul vrchního velitele = Předseda [[Ústřední vojenská komise|Ústřední vojenské komise]]
| funkce =
| ministr = [[Wej Feng-che|Wej Feng-che]]
| velikost = 2 333 000 (1. na světě)
| titul ministra = [[Ministr národní obrany|Ministr národní obrany]]
| posádka =
| přezdívkavěk = 18 let
| k dispozici = ~385 000 000
| motto =
| vhodných = ~320 000 000
| velitelé =
| aktivní = 2 035 000 (2018)
| podřízené jednotky = [[Pozemní síly Čínské lidové republiky|Armáda]]<br />[[Námořnictvo Čínské lidové republiky|Námořnictvo]]<br />[[Letectvo Čínské lidové republiky|Letectvo]]<br />Raketové vojsko
| rezervisté = 510 000 (2018)
| nadřazené jednotky =
| stav aktuální k =
| války = [[Čínská občanská válka]]<br />[[Korejská válka]]<br />[[Čínsko-vietnamská válka]]<br />[[Pirátství v Somálsku]]
| stav věk = 18-49
| bitvy = [[První bitva o Damanskij]]<br />[[Druhá bitva o Damanskij]]
| pořadí = 1.
| rozpočet = 177.6 miliard $ (2019)
| HDP = 1,3% (2019)
}}
[[Soubor:PLA soldiers.jpg|náhled|vlevo|Vojáci ČLOA]]
 
'''Čínská lidová osvobozenecká armáda''', zkráceně '''ČLOA''', ([[Čínština|čínsky]] [[Standardní česká transkripce čínštiny|v českém přepisu]] ''Čung-kuo Žen-min Ťie-fang-ťün'', [[Pchin-jin|pchin-jinem]] ''Zhōngguó Rénmín Jiěfàngjūn'', [[Čínské znaky|znaky]] zjednodušené 中国人民解放军) je název [[Ozbrojené síly|ozbrojených sil]] [[Čína|Čínské lidové republiky]] a její vládnoucí politické strany, [[Komunistická strana Číny|Komunistické strany Číny]]. ČLOA se sestává z pěti složek: [[Pozemní síly Čínské lidové osvobozenecké armády|pozemních sil]], [[Námořnictvo Čínské lidové republiky|námořnictva]], [[Letectvo Čínské lidové republiky|letectva]], [[Raketová vojska Čínské lidové osvobozenecké armády|raketových vojsk]] a [[Vojska strategické podpory Čínské lidové osvobozenecké armády|vojsk strategické podpory]]. Podle počtu aktivních vojáků se jedná o největší ozbrojené síly na světě, zároveň disponující druhým největším obranným rozpočtem.<ref>{{Citace monografie
'''Čínská lidová osvobozenecká armáda''', také označovaná jako Čínská lidově-osvobozenecká armáda, ve zkratce '''ČLOA'''<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = The Military Balance, 2018, Vol. 118, No. 1, February 2018
| příjmení = Šajtar
| url = https://www.worldcat.org/oclc/1029353253
| jméno = Jaroslav
| vydavatel = Routledge
| titul = Amerika hrůzou bledne, když Mao ruku zvedne: Před 65 lety vznikla Čínská lidová republika
| místo = London
| url = http://www.reflex.cz/clanek/historie/59389/amerika-hruzou-bledne-kdyz-mao-ruku-zvedne-pred-65-lety-vznikla-cinska-lidova-republika.html
| isbn = 9781857439557
| datum vydání = 2014-10-10
| isbn2 = 1857439554
| datum přístupu = 2016-06-18
| počet stran = 520 pages
| vydavatel = reflex.cz
| oclc = 1029353253
}}</ref> ([[čínština|čínsky]] ''中国人民解放军'' [[pchin-jin]] ''zhōngguó rénmín jiěfàng jūn'' v českém přepisu ''čung-kuo žen-min ťie-fang ťün'') je název vojenských sil [[Čínská lidová republika|Čínské lidové republiky]], zahrnujících pozemní armádu, [[Námořnictvo Čínské lidové republiky|vojenské námořnictvo]] i&nbsp;vojenské letectvo. ČLOA byla zřízena [[1. srpen|1. srpna]] [[1927]] jako ozbrojená složka [[Komunistická strana Číny|Komunistické strany Číny]].
| příjmení = International Institute for Strategic Studies (IISS)
| jméno =
| příjmení2 =
| jméno2 =
| vydání =
| rok vydání =
| strany = 249-259
}}</ref> ČLOA patří k nejrychleji se modernizujícím ozbrojeným silám.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = Xi Jinping wants China’s armed forces to be “world-class” by 2050
| periodikum = The Economist
| vydavatel =
| url = https://www.economist.com/china/2019/06/27/xi-jinping-wants-chinas-armed-forces-to-be-world-class-by-2050
| datum vydání = 27. 6. 2019
| url archivu =
| datum přístupu = 25. 7. 2019
}}</ref><ref name=":0">{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = Modernisation of China’s military is no cause for alarm
| periodikum = South China Morning Post
| vydavatel =
| url = https://www.scmp.com/comment/insight-opinion/article/2183839/modernisation-chinas-military-no-cause-alarm
| datum vydání = 27. 1. 2019
| url archivu =
| datum přístupu = 25. 7. 2019
}}</ref> ČLOA má ve své výzbroji i [[Jaderná zbraň|jaderné zbraně]].
 
V ČLOA sloužípodléhá přibližněvelení tři[[Ústřední milionyvojenská osobkomise aKomunistické jdestrany oČíny|Ústřední největšívojenské armádukomise světaKomunistické costrany doČíny]] počtua aktivníchs vojákůní (jdesplývající o[[Ústřední přibližněvojenská 2,25&nbsp;milionukomise osob).Čínské ČLOAlidové márepubliky|Ústřední vevojenské svékomisi výzbrojiČínské ilidové [[Jaderná zbraň|jaderné zbraněrepubliky]]. Velením ČLOA je oficiálně pověřenaPředsedou Ústřední vojenskávojenské komise ČLR,je která[[Si personálněŤin-pching]], splývá[[Generální stajemník Ústředníústředního vojenskou komisívýboru Komunistické strany Číny. Komise je zpravidla tvořena generály, v jejím čele ale vždy stojí |generální tajemník Ústředního výboru Komunistické strany Číny.]] Vrchním velitelem je tedy v současnostia [[prezidentPrezident Čínské lidové republiky]]|prezident [[Si Ťin-pchingČLR]].
 
== Historie ==
Čínské vojenské investice rok od roku stoupají, za rok 2010 země na modernizaci své armády oficiálně vyčlenila 70&nbsp;miliard dolarů. Podle analytiků ale může být skutečné číslo mnohem vyšší. Například USA totiž ročně do armády nalijí přes 500&nbsp;miliard dolarů.{{Fakt/dne|20160611122106|}} Čínské investice jsou odhadovány na 100–150&nbsp;miliard dolarů.{{Fakt/dne|20160611122106|}}
Vznik Čínské osvobozenecké lidové armády se datuje k [[1. srpen|1. srpnu]] [[1927]], kdy byla během [[Nan-čchangské povstání|Nan-čchangského povstání]] jako ozbrojené křídlo [[Komunistická strana Číny|Komunistické strany Číny]] založena Rudá armáda ({{Čínsky|zjednodušené=红军|český přepis=Chung-ťün}}). Během [[Druhá čínsko-japonská válka|druhé čínsko-japonské války]], resp. druhé světové války, bojovaly síly komunistů po boku vojáků [[Kuomintang|Kuomintangu]] proti Japonsku. Japonskou kapitulaci roku 1945 následovalo obnovení bojů mezi komunisty a nacionalisty, a pokračování [[Čínská občanská válka|čínské občanské války]]. Rudá armáda byla postupně přejmenována na Lidovou osvobozeneckou armádu a poté na Čínskou lidovou osvobozeneckou armádu.
<gallery>
File:Young girl dressed in soldier attire at the arrival of the press plane in Peking, China - NARA - 194411.tif|Příslušnice armádních složek (1972).
|J-20
File:Fleet Hangchow Bay Bridge-1-.jpg|Torpédoborec ''Lan-čou'' [[Torpédoborec typu 052C|typu 052C]]
File:Type 99 MBT front left.jpg|[[ZTZ-99]]
File:Changhe Z-10.jpg|Changhe Z-10
</gallery>
 
Po vítězství komunistů v občanské válce, a následném vyhlášení Čínské lidové republiky, došlo v roce 1949 k rozsáhlé reorganizaci stávajících sil a založení [[Letectvo Čínské lidové republiky|letectva]]. Následně bylo roku 1950 založeno [[Námořnictvo Čínské lidové republiky|námořnictvo]].
Čína má dlouhou a slavnou vojenskou tradici sahající hluboko do historie. Od 20. století je armáda řízena čínskou komunistickou stranou a dohlíží na naplňování představ komunistické vlády. Čínská lidová armáda čítá přibližně 2 333 000 aktivních vojáků. V rámci lidských zdrojů disponuje Čína největším počtem vojáků na světě. Námořnictvo disponuje letadlovou lodí a 67 ponorkami, což řadí zemi mezi světové námořní velmoci.{{Fakt/dne|20160606192523|}}
 
V 50. letech se jednotky ČLOA neformálně účastnily [[Korejská válka|Korejské války]] na straně [[Severní Korea|Severokorejců]]. Roku 1959 potlačila ČLOA [[Tibetské národní povstání]].
Čína se vždy snažila dominovat především pozemní vojenskou silou, avšak v posledních letech se značně zaměřuje na námořnictví a letectví.{{Fakt/dne|20160606193134|}} První letadlovou loď [[Liao-ning (2012)|Liao-ning]] (ex-sovětský [[letadlový křižník]] ''Varjag''), získala v roce 2012 a druhá je výstavbě.{{Fakt/dne|20160609154531|}} Na rozvoj námořnictví má také vliv situace v [[Jihočínské moře|Jihočínském moři]], kde si Čína nárokuje území bohaté na zemní plyn a ropu. Čínská lidová republika disponuje od 60. let 20. století jadernými zbraněmi. Dle instituce SIPRI má dnes Čína 250 jaderných hlavic a tento fakt napomáhá k tomu, že je řazena mezi vojenské supervelmoci. Celkový rozpočet čínské armády na obranu za poslední roky významně roste a přesná částka je velmi diskutabilní. V roce 2001 byly náklady na zajištění bezpečnosti 17 miliard USD a v následujícím roce narostly o tři miliardy, což tvoří meziroční nárůst 17,6 %.{{Fakt/dne|20160606193134|}} V roce 2004 vydala čínská vláda bílou knihu nazvanou „Čínská národní obrana v roce 2004“.{{Fakt/dne|20160606193134|}} Tato kniha informuje o vůdčím principu koordinace rozvoje národní obrany a hospodářství a také uvádí, že Čína bude respektovat základní princip mírového znovusjednocení a jedné země. 
 
V roce 1962 se výhradně pozemní síly ČLOA zúčastnily krátké [[Čínsko-indická válka|Čínsko-indické války]]. Mezi lety 1965 a 1969 se ČLOA účastnila [[Válka ve Vietnamu|Války ve Vietnamu]] na straně [[Vietnamská demokratická republika|Severního Vietnamu]].
V posledních patnácti letech svět zaznamenává každoroční dvouciferný nárůst čínského rozpočtu. Dnes čínská vláda uvádí, že armádní výdaje pro rok 2015 budou činit přibližně 145 miliard amerických dolarů, nicméně je velmi pravděpodobné, že toto číslo je podhodnocené.  Například USA dle čínského ministerstva obrany vynakládá téměř 600 miliard,{{Fakt/dne|20160606193134|}} což může být naopak úmyslně nadhodnocené. Je však nepravděpodobné, že čínská armáda v současnosti vynakládá až 4x menší částku, ačkoliv disponuje po USA 2. největší ekonomikou světa. Rozpočet armády v posledních letech roste, Čína se snaží získávat nové technologie a modernizovat tak svou armádu. Pří příležitosti 70. oslav od ukončení 2. světové války uspořádala čínská armáda [[Vojenská přehlídka|vojenskou přehlídku]] v Pekingu. Na této přehlídce demonstrovala své zdroje a zdůraznila, že nejde jen o oslavu konce 2. světové války, ale taky o uvědomění si role Číny za války a její identity jakožto spojence vítězných mocností. Mluvčí vlády také prohlásil, že tímto chce Čína demonstrovat svou moc Japonsku a postavení na mezinárodním poli. Na přehlídku byla pozvána celá řada státníků včetně ruského prezidenta Vladimíra Putina, který se snaží při každé příležitosti zlepšovat vztahy s Čínou. Čínská lidová armáda prochází v posledních letech velkou modernizací, která je vládou považována za snahu o „zajištění národní bezpečnosti a budování prosperující společnosti ve všech ohledech.“{{Fakt/dne|20160606193134|}}
 
Roku 1979 bojovala ČLOA v [[Čínsko-vietnamská válka|Čínsko-vietnamské válce]], kde si jak Čína, tak Vietnam nárokují vítězství.
Armáda je jako v jiných zemích velmi závislá na ekonomické stabilitě a růstu a díky tomu je Čína vojenským hegemonem v Asii.{{Fakt/dne|20160606191449|}}  Čína si je vědoma historie, kdy nebyla vojensky silná a byla mezinárodním společenstvím opomíjená,{{Fakt/dne|20160606193134|}} proto dnes intenzivně modernizuje a zaměřuje se na hi–tech technologie ve snaze dotáhnout se na Spojené státy a být silnější než konkurenční státy.
 
== Modernizace ==
Od založení Čínské lidové osvobozenecké armády byly [[Pozemní síly Čínské lidové osvobozenecké armády|pozemní síly]] hlavním pilířem čínské obrany. Teprve až od 50. let 20. století bylo součástí také letectvo a námořnictvo, které však desetiletí zůstávaly podfinancované. V roce 2017 na 19. sjezdu Komunistické strany Číny oznámil prezident [[Si Ťin-pching]] cíl do roku 2035 modernizovat ozbrojené síly, a do roku 2050 vytvořit ozbrojené síly "světové úrovně".<ref name=":0" /><ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Hille
| jméno = Kathrin
| titul = China’s army redoubles modernisation effort
| periodikum = Financial Times
| vydavatel =
| url = https://www.ft.com/content/b255a1c0-1e69-11e9-b126-46fc3ad87c65
| datum vydání = 28. 1. 2019
| url archivu =
| datum přístupu = 25. 7. 2019
}}</ref>
 
Značnému modernizačnímu úsilí je postoupeno zejména námořnictvo, které je vybavováno stále větším počtem nových lodí, včetně víceúčelových křižníků a torpédoborců.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Stephens
| jméno = Hampton
| titul = China’s Military Modernization Takes To The Seas
| periodikum = World Politics Review
| vydavatel =
| url = https://www.worldpoliticsreview.com/insights/26838/china-s-military-modernization-takes-to-the-seas
| datum vydání = 20. 2. 2019
| url archivu =
| datum přístupu = 25. 7. 2019
}}</ref>
 
Od roku 2015 je ve výstavbě druhá letadlová loď. K roku 2035 jich Čína plánuje mít 6.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Chan
| jméno = Minnie
| titul = China will build 4 nuclear aircraft carriers in drive to catch US Navy, experts say
| periodikum =
| vydavatel =
| url = https://www.scmp.com/news/china/military/article/2185081/china-will-build-4-nuclear-aircraft-carriers-drive-catch-us-navy
| datum vydání = 6. 2. 2019
| url archivu =
| datum přístupu = 25. 7. 2019
}}</ref>
 
== Odkazy ==
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Čínská_lidová_osvobozenecká_armáda“