Temná hmota: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Související články: doplněn související článek, seřazení dle abecedy |
m →top: +mezera mezi slovy |
||
Řádek 15:
| url = https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2008/cislo-7/skryta-latka-skryta-energie-ve-vesmiru.html
| issn = 1214-4029
}}</ref> je označení hypotetické formy [[hmota|hmoty]], jejíž existence by vysvětlovala nesrovnalosti mezi některými skutečně pozorovanými a vypočítanými hodnotami z modelů. O povaze chybějící hmoty existuje množství teorií, většina z nich se shoduje na faktu, že ji lze ve [[vesmír]]u pozorovat jen díky jejímu [[gravitace|gravitačnímu]] vlivu na okolní objekty tvořené běžnou „svítící“ hmotou, ale neemituje elektromagnetické záření. Odtud její označení jako temná hmota.
O ''chybějící hmotě'' referoval už v roce [[1932]] [[Jan Oort]] a roku [[1933]] švýcarsko-americký astronom [[Fritz Zwicky]], na základě nesrovnalosti při studiu rotací [[galaxie|galaxií]]. Na rozdíl od [[temná energie|temné energie]] není temná hmota rozložena v prostoru rovnoměrně. Díky přitažlivé gravitaci tvoří shluky podobně jako viditelná hmota, která je k těmto shlukům také přitahována. Některé novější výzkumy ukazují, že by temná hmota přece jen mohla mít vliv na elektromagnetické záření přítomné ve vesmíru – na [[Polarizace (elektrodynamika)|polarizaci]] [[Reliktní záření|mikrovlnného pozadí]].<ref>[http://physicsworld.com/cws/article/news/32769 Dark matter may not be so dark] {{Wayback|url=http://physicsworld.com/cws/article/news/32769 |date=20080511040345 }} - Server physicsworld.com informuje o závěrech Susan Gardnerové z Univerzity v Kentucky</ref>
| |||