Slunce: Porovnání verzí

Odebráno 18 bajtů ,  před 5 měsíci
m
(Robot: Opravuji 2 zdrojů and označuji 0 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta15))
}}</ref>
 
[[Anaxagoras]] se v roce 434 př.&nbsp;n.&nbsp;l. domníval, že se Slunce skládá z&nbsp;hromady hořícího kamení, které je jen o málo větší než [[Řecko]]. Dle představ mnohých civilizací Slunce obíhalo okolo Země a nikoliv Země kolem Slunce, jak bylo později prokázáno. [[Aristotelés|Aristoteles]] ve svém modelu vesmíru umístil Slunce mezi oběžnou dráhu [[Měsíc (měsíc)|Měsíce]]e a [[Merkur (planeta)|Merkuru]], čímž na dlouhou dobu ovlivnil řadu dalších myslitelů. [[Aristarchos ze Samu]] předvedl současně [[teorie|teorii]], že Slunce je středem soustavy a že Země kolem něho obíhá.<ref name="kronika"/> Tato raná [[heliocentrismus|heliocentrická]] představa se příliš neuchytila a až do roku [[1507]] převažoval názor, že středem soustavy je Země. V&nbsp;roce [[1543]] publikoval svoje teze [[Mikuláš Koperník]] v&nbsp;knize ''[[De revolutionibus orbium coelestium]]'', kde se vyjádřil pro heliocentrickou soustavu. Konstrukce prvního [[dalekohled]]u značně rozšířila možnosti zkoumání Slunce, čehož využil [[Galileo Galilei]] a [[David Fabricius]] pro pozorování [[sluneční skvrna|slunečních skvrn]].<ref name="kronika"/>
[[Soubor:172197main NASA Flare Gband lg-withouttext.jpg|thumb|Sluneční skvrna]]
Objevení slunečních skvrn značně pobouřilo tehdejší katolickou obec, jelikož do té doby se věřilo, že Slunce je tvořeno z&nbsp;„dokonale čistého éteru“ a tedy je nemožné, aby se na jeho povrchu nacházely tmavší plochy. Během následujících dvou let se ale podařilo minimálně čtyřem dalším pozorovatelům pozorovat sluneční skvrny, což podpořilo Galileovo pozorování.