Kontinentální blokáda: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Řádek 42:
 
[[Soubor:The Battle of Trafalgar, 21 October 1805, beginning of the action.jpg|thumb|vlevo|Thomas Buttersworth: Bitva u Trafalgaru 21. 10. 1805.]]
Růst moci Francie a obsazení [[Itálie]] francouzskými armádami považovala Velká Británie za přímé ohrožení svých zájmů, a tak vyhledala spojence k [[Třetíválka protifrancouzskátřetí koalice|třetí protifrancouzské koalici]] (Rusko, posléze [[Švédsko]], Neapolsko a Rakousko). Dne 18. května [[1803]] znovu vypověděla Francii válku. Napoleon tentokrát soustředil v [[Boulogne-sur-Mer|Boulogni]] velké vojsko, které bylo určeno k invazi na britské ostrovy. K této operaci potřeboval získat převahu na moři, a proto povolal loďstvo ze středomořských přístavů. V rozhodující námořní [[Bitva u Trafalgaru|bitvě u mysu Trafalgar]] ([[21. říjen|21. října]] [[1805]]) však došlo k zničení francouzsko–španělské eskadry a Británie se stala na více než sto let „vládkyní moří“.<ref name="olšovský118">Olšovský, s. 118.</ref>
 
Na pevnině byly armády britských spojenců,{{#tag:ref |Rusko s Rakouskem vstoupily do války s příslibem 1 750 000 liber od britské vlády za každých 100 000 mužů postavených do boje.<ref>Kennedy, s. 165.</ref> |group="p"}} Ruska a Rakouska poraženy v [[Bitva u Slavkova|bitvě u Slavkova]] [[2. prosinec|2. prosince]] [[1805]] a Rakousko bylo nuceno přistoupit na separátní [[Prešpurský mír|Bratislavskou mírovou smlouvu]] ([[26. prosinec|26. prosince]] 1805), jejímž uzavřením ztratilo část svého území a muselo platit vysoké [[Válečné reparace|reparace]].