Xenofanés: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m →‎Externí odkazy: Přidán odkaz na Wikizdroje.
značka: editor wikitextu 2017
m odkaz, spojovníky, mezera
Řádek 36:
 
Xenofanés jako první kritizuje řecké náboženství. Vadí mu nejen nemorální chování bohů, ale i jejich [[antropomorfismus|antropomorfizace]]. Jestliže jiné národy zpodobňují své bohy podobni sobě, proč by to neměla dělat zvířata? Oba dva úryvky jsou velice provokativní, kritizovat Homéra a tvrdit, že i zvířata mají své bohy, znamenalo porušit tabu.
Na rozdíl od milétské školy se Xenofanés nepokoušel vytvořit ucelenou koncepci světa, myšlenky z ní čerpal nesystematicky, a jeho hlavním cílem bylo především zajistit pořádek v řecké obci: řecká polis dle jeho mínění potřebuje boha, který není podoben člověku, ale je živou silou, která ovládá kosmos – aplikuje tedy [[Milétsk|milétskou]] fyziku na náboženství a rozšiřuje jí o politický rozměr. Xenofanés tedy nebyl ani tak metafyzikem, či přírodovědcem, ale '''politizujícím teologem'''. <br />
V dalších zlomcích se můžeme dočíst o jeho koncepci Boha:
 
Řádek 46:
:Celý vidí, celý myslí, celý slyší.
 
Podle Xenofana to, co je nejvyšší a nejlepší, může být jen jedno - toto jedno je pak všudypřítomné a jeho podobu ani myšlení nelze srovnávat s podobou a myšlením lidským : Xenofanův Bůh je netělesný a nepoznatelný (má být myšlen, nikoliv zobrazován), je nehybnou silou bez pohybu v prostoru, avšak s vnitřním děním, je vlastně '''[[Nús]]''' (mysl) a je identický s jednotou celku světa - Xenofanova filozofie se tak dá nazvat filosofií [[Panteismus|panteistickou]].
 
Tímto ztotožněním boha s jednotou celku světa se pak Xenofanés stává zároveň zakladatelem '''nauky o věčném, neproměnlivém bytí''', jež je ukryto za rozmanitým světem jevů a tato jeho nauka je posléze důsledně rozpracována jeho následníky, [[Parmenides|Parmenidem]] a [[Zénón z Eleje|Zénónem z Eleje]].
Řádek 54:
== Odkazy ==
 
* text založen hlavně na přednášce Z. Kratochvíla - Předsokratikové
 
=== Reference ===
<references />
=== Literatura ===
* Storig H. J. ''Malé dějiny filosofie''
* Kirk, Raven, Schofield. ''Předsokratovští filosofové''