Špičácký tunel: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: -prázdný nepodporovaný parametr infoboxu; kosmetické úpravy
obrázky do galerie
Řádek 17:
}}
'''Špičácký tunel''' je železniční tunel na [[Železniční trať Plzeň – Klatovy – Železná Ruda|trati Plzeň – Železná Ruda]], mezi dnešními stanicemi Hojsova Stráž-Brčálník a Špičák a je jejím největším objektem. Byl postaven v letech 1874–1877 a slavnostně otevřen 11. října 1877. Proražení tunelu bylo nezbytné pro překonání horského pásma Šumavy a přivedení železnice – tehdejší odbočky Plzeňsko-březenské dráhy do Železné Rudy a její napojení na trať Deggendorf – Železná Ruda. Tunel má délku 1747 m a v době jeho dokončení se jednalo o nejdelší tunel v Rakousko-Uhersku. Až do roku 2007 byl nejdelším železničním tunelem v Česku, poté byl předstižen [[Březenský tunel|Březenským tunelem]], který je o 11 m delší. Otevřením [[Ejpovický tunel|Ejpovického tunelu]] (4150 m) v roce 2018 se Špičácký tunel posunul na 3. příčku.
 
[[Soubor:Špičácký tunel - severní portál se strážním domkem.jpg|náhled]]
[[Soubor:Špičácký tunel - jižní portál.jpg|náhled]]
Velikost a poloha tunelu byly významně ovlivněny volbou tratě, překonávající Šumavu pod sedlem mezi Špičákem a Pancířem – v úvahu přicházely dvě varianty, jedna s kratším tunelem o délce 890 m (měl ležet severovýchodněji, o něco výše), ale s obtížnější stavbou tratě na vysokých, těžko přístupných odlesněných svazích, v zimě se sněhovými závějemi a také obtížnější údržbou. Proto byla realizována varianta s delším tunelem. Tomu odpovídala i cena 1,800 mil. zlatých (v přepočtu cca 216 milionů Kč).
 
Řádek 30 ⟶ 29:
 
Na stavbě tunelu se podíleli dělníci z nejrůznějších zemí tehdejšího Rakouska-Uherska (z Bosny, Dalmácie, Chorvatska, Tyrol). Při stavbě jich několik desítek zahynulo. Pohřbíváni byli na hřbitov Barabů, který se nachází asi 100 m za kapličkou svatého Antonína a svaté Barbory (patronky horníků). Kaple, v níž se odehrávaly pohřební obřady dělníků, stojí pod železniční zastávkou Železná Ruda – město, při silnici směrem na Špičák a pochází z let 1836–1839.
 
== Galerie ==
<gallery>
[[Soubor:Špičácký tunel - severní portál se strážním domkem.jpg|náhled]]
[[Soubor:Špičácký tunel - jižní portál.jpg|náhled]]
</gallery>
 
== Související články ==
Řádek 35 ⟶ 40:
* [[Železniční trať Plzeň - Klatovy - Železná Ruda|Železniční trať Plzeň – Klatovy – Železná Ruda]]
 
== Externí odkazy ==
{{Portály|Železnice}}