Lev Davidovič Landau: Porovnání verzí

Narodil se roku 1908 v&nbsp;Baku v&nbsp;židovské rodině. Otec byl inženýr-naftař, matka lékařka v oboru [[fyziologie]]. Landau byl velice matematicky nadán a sám o&nbsp;sobě říkal, že integrovat se naučil ve 13 letech a derivovat uměl od nepaměti. VePo 14maturitě letechna začalžidovském studovatgymnáziu v&nbsp;Techniku v&nbsp;Baku,studoval pakjeden přešelrok na obchodní škole. V roce 1922 začal studovat na UniverzituUniverzitě v&nbsp;Baku, kde studoval dva obory současně – fyzikálně matematický a chemický. V&nbsp;roce [[1924]] přešel na fyzikální oddělení [[Petrohradská státní univerzita|Leningradské univerzity]], kterou absolvoval v&nbsp;roce [[1927]]. Nastoupil jako vědecký aspirant do Leningradského fyzikálně-technického institutu, který vedl A.F.Ioffe.<ref name=":0">{{Citace monografie

V&nbsp;letech [[1926]]–[[1927]] publikoval své první práce z&nbsp;teoretické fyziky.<ref name=":1" /> Od roku [[1929]] strávil půldruhého roku v&nbsp;zahraničí, v&nbsp;[[Dánsko|Dánsku]], [[Anglie|Anglii]] a [[Švýcarsko|Švýcarsku]], kde pracoval s&nbsp;předními teoretickými fyziky, především s&nbsp;[[Niels Bohr|Nielsem Bohrem]], kterého od té doby pokládal za svého jediného učitele. <ref name=":0" />

OdPo konfliktu s Ioffem <ref name=":1" />opustil Leningradský institut a od roku [[1932]] působil Landau v&nbsp;[[Charkov]]ě, na Ukrajinském fyzikálně-technickém institutu,. kteréPracoviště se brzy stalo centrem teoretické fyziky v&nbsp;Sovětském svazu. Zde také začal spolu s&nbsp;Lifšicem i dalšími spolupracovníky psát svůj kurs teoretické fyziky (viz dále). Pobývalo zde na stážích též několik mladých a významných zahraničních fyziků, jako maďarský fyzik [[Laszlo Tisza]] a československý fyzik [[Georg Placzek]], spoluautor některých Landauových prací.

V&nbsp;roce [[1937]] pod tlakem konfliktu s&nbsp;rektorem, politického ohrožení i profesních střetů požádal svého přítele [[Pjotr Leonidovič Kapica|Petra Kapicu]] o&nbsp;přijetí do jeho nově vznikajícího [[Institut pro fyzikální problémy|Institutu fyzikálních problémů]], kde se stal vedoucím teoretického oddělení. V&nbsp;roce 1937 se Landau oženil s&nbsp;Korou Drobancevovou a v&nbsp;roce 1946 se jim narodil syn Igor, který se stal experimentálním fyzikem.

Naivně „antiburžoazní“ názory Landaua v&nbsp;jeho raném období se radikálně změnily v&nbsp;období nastupujícího [[Velká čistka|stalinského „velkého teroru“]]. V&nbsp;roce [[1937]] pod tlakem konfliktu s&nbsp;rektorem, politického ohrožení i profesních střetů požádal svého přítele [[Pjotr Leonidovič Kapica|Petra Kapicu]] o&nbsp;přijetí do jeho nově vznikajícího [[Institut pro fyzikální problémy|Institutu fyzikálních problémů]] v [[Moskva|Moskvě]], kde se stal vedoucím teoretického oddělení.

V&nbsp;roce [[1938]] se spolu s&nbsp;přítelem Korecem podílel na sepsání protistalinského letáku, varujícího před stalinským fašismem. 28.&nbsp;dubna&nbsp;1938 byl zatčen a strávil rok ve vězení. Velice statečně se za něj postavil [[Pjotr Leonidovič Kapica|Petr Kapica]], který hned v&nbsp;den zatčení napsal [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalinovi]] odvážný dopis a spolu s intervencí řady vlivných zahraničních vědců (zejm. Nielse Bohra), dosáhl alespoň mírných podmínek Landauova věznění. Po roce napsal Kapica další dopis, tentokrát [[Vjačeslav Molotov|Molotovovi]], a na jeho odpovědnost byl Landau propuštěn. Stal se jiným člověkem, tichým a opatrným. Pracovníkem Institutu fyzikálních problémů zůstal po zbytek života.<ref name=":0" /> Pracoval zde na problémech z fyziky nízkých teplot, teorie kosmického záření a elementárních částic a mnoha dalších.

V&nbsp;roce [[1962]] měl Landau těžkou automobilovou nehodu, ze které se až do své předčasné smrti roku [[1968]] nikdy zcela nevzpamatoval. Nehodu přežil mimo jiné i díky solidaritě vědců po celém světě, kteří zorganizovali pomoc při jeho léčení. <ref name=":0" /><ref name=":1" />

''Ke vzniku Kurzu'': O&nbsp;Landauovi je z&nbsp;četných svědectví jeho spolupracovníků dobře známo, že nebyl prakticky schopen písemně stylizovat své fyzikální práce. I ty časopisecké práce, u nichž je napsán jako jediný autor, pro Landaua většinou „pod jeho vedením“ sepsal J.&nbsp;M.&nbsp;Lifšic. Vždy proto existovala otázka, jak vlastně vznikl tento monumentální Kurz, o&nbsp;kterém se mezi fyziky říká, že jej „Lifšic nevymyslel a Landau nenapsal“. V&nbsp;zájmu historické objektivity je zapotřebí doplnit málo známou skutečnost, že ke vzniku Kurzu významně přispělo i několik jiných (a mezi spoluautory neuvedených) fyziků, takže Landau s&nbsp;Lifšicem nejsou ani zdaleka jeho jedinými hlavními autory. Např. prvá verze Statistické fyziky, která dokonce vyšla historicky jako vůbec první svazek Kurzu v&nbsp;r.&nbsp;1938, je s&nbsp;vysokou pravděpodobností též dílem geniálního teoretického fyzika [[Matvej Petrovič Bronštejn|Matveje Petroviče Bronštejna]]. Bronštejn byl krátce předtím zatčen stalinskou NKVD a po půlroce coby oběť „velkého teroru“ popraven. Proto jakákoliv zmínka o&nbsp;jeho autorství nemohla být tehdy uvedena. Později, kdy byl Kurz dále upravován a rozšiřován, již tato okolnost nebyla nikdy napravena. Otázky autorství a citace primárních zdrojů nejsou právě silnou stránkou tohoto jinak výjimečného a stále ceněného díla.<ref>G.&nbsp;J.&nbsp;Gorelik: Jak se rodil „Kurz teoretické fyziky“. Priroda, 2005, 8 (v&nbsp;ruštině) [http://ggorelik.narod.ru/Dau/Kurs_1935-2005.htm]</ref><ref>G.&nbsp;J.&nbsp;Gorelik, V.&nbsp;Ja.&nbsp;Frenkel: Matvej Petrovič Bronštejn 1906-1938. Nauka, Moskva, 1990 (v ruštině)[http://people.bu.edu/gorelik/MPBronstein_100/MPB_1990/MPB_1990_TOC.htm]</ref><ref name=":0" />