Verze z 19. 7. 2019, 11:48 editovat VitVit (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 43 522 editací Doplnění osobností rodu, přesun dle chronologického sledu značka: editace z Vizuálního editoru ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 22. 7. 2019, 12:15 editovat zrušit editaci VitVit (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 43 522 editací doplnění sekce značka: editor wikitextu 2017 Přejít na další porovnání →
Řádek 19: == Historie == Rod původem z  [[Vestfálsko\|Vestfálska]] v  severním [[Německo\|Německu]], usedlý na panství Sporckhof v  kraji [[Delbrück]] v  [[Paderbornské knížecí biskupství\|Paderbornském knížectví]]. Listinná [[rodová linie]] začíná osobou Franz Nolte ([[Přezdívka\|zvaným]] ''Sporck''), doloženým v  roce 1597 († 1626), vlastníkem Šporkova dvora (''Sporckhof'').<ref name="GHdA">[[Genealogisches Handbuch des Adels]], ''Adelslexikon'' Band XIII, Band 128 der Gesamtreihe, C. A. Starke Verlag Limburg (Lahn) 2002, S. 484 f.</ref> Byl ženatý s  dcerou Jobsta Sporcka, někdejšího majitele dvora.<ref>{{Webarchiv\|url=http://www.funki-koellner.de/Geschichte/Sporck.html \|wayback=20140204003834 \|text=Biografie 1 mit Literaturangaben \|archiv-bot=2019-05-15 00:26:55 InternetArchiveBot }}</ref> Do [[Čechy\|Čech]] Šporkové přišli během [[Třicetiletá válka\|třicetileté války]]. Do roku [[1647]] povýšili do [[Panský stav\|panského stavu]]. V  [[17. století]] byli povýšeni do [[Říšský hrabě\|říšského hraběcího stavu]]. Rod vlastnil rozsáhlá panství v  [[České království\|Českém království]], např. [[Choustníkovo Hradiště\|Hradiště]], [[Heřmanův Městec]], [[Malešov]], [[Konojedy]], [[Hořiněves]], [[Lysá nad Labem]] a některá menší panství ve [[Východočeský kraj\|východních]], [[Středočeský kraj\|středních]] a [[Severní Čechy\|severních Čechách]]. == Osobnosti rodu == [[Soubor:Johann von Sporck, 1607-1679 - Nationalmuseum - 15457.tif\|vlevo\|náhled\|[[Jan Špork]], generál-[[polní maršál]] [[Císařská armáda (habsburská)\|císařské armády]] (* kolem roku 1600-1679)]] [[Soubor:Franz Anton Sporck.jpg\|náhled\|[[František Antonín Špork\|František Antonín hrabě ze Šporku]] (1662-1738)\|alt=\|vlevo]] * [[Jan Špork]] († [[1679]]), jeden z  mladších synů Franze Sporcka sloužil jako prostý voják v  řadách armády [[Katolická liga (Německo)\|katolické ligy]], s  [[Bavorsko\|bavorskými]] oddíly válčil na [[Bitva na Bílé hoře\|Bílé hoře]], v  níž padl jeho starší bratr v  hodnosti [[Rytmistr\|rytmistra]]. Vévoda [[Maxmilián II. Emanuel\|Maxmilián Bavorský]] Jana povýšil na [[Plukovník\|plukovníka]], Jan však přešel do vojska císaře [[Ferdinand II. Štýrský\|Ferdinanda II.]], kde se z  něj stal válečný rada, dosáhl hodnosti [[Jezdectvo\|jízdního]] [[Polní maršál\|generála-polního maršála]] a byl povýšen do [[Říšský hrabě\|říšského hraběcího]] stavu a v  [[České království\|Českém království]] se domohl velkého majetku. Oženil roku 1639 s  Annou Markétou [[Linsingenové\|z Linsingenu]] (1610-1657). Po smrti Anny Markéty se podruhé oženil v  roce 1660 s  [[Meklenbursko\|meklenburčankou]] Eleonorou Marií Kateřinou [[Finecke\|z Finecku]] (1639-1674).<ref name="St.Sporck">[http://patricus.info/Rodokmeny/Spork.txt rodová linie Sporck]</ref> V  armádě sloužil až do vysokého věku. Dodnes je jeho legenda živá i v  místě jeho německého rodiště, Delbrücku.▼ * Synové hraběte Jana ze Šporku z  druhého manželství byli [[František Antonín Špork]] (1662-1738), významný [[Mecenáš\|mecenáš umění]] a [[Nakladatelství\|nakladatel]] a Ferdinand Leopold (1664-1711). František Antonín se roku 1686 oženil s  Františkou Apollonií, rozenou ze Swéerts-Reistu (1667-1726). Manželé měli čtyři děti, Eleonoru Františku (1687-1717), Annu Kateřinu (1689-1754) a syny Jana Josefa a Jana Františka narozené 1691 resp. 1699, kteří však zemřeli v  dětském věku. Jelikož František Antonín poté neměl žádného vlastního mužského potomka, adoptoval v  roce 1718 svého zetě. Ten pocházel z  téhož rodu, jako jeho manželka Františka Apollonie a navíc, jako syn jeho sestry Marie Sabiny (1661-1717), byl jeho synovcem.<ref>[http://patricus.info/Rodokmeny/Sweerts.txt Rodová linie Swéerts-Sporcků]</ref> [[Agnát\|Mužská linie]] jeho bratra Ferdinanda Leopolda hraběte ze Šporku (1664-1711) vyhasla až v  první polovině [[20. století]] v  [[Mnichov]]ě resp. v  [[Mladá Boleslav\|Mladé Boleslavi]].<ref name="St.Sporck" />▼ ▲* [[Jan Špork]] († [[1679]]), jeden z mladších synů Franze Sporcka sloužil jako prostý voják v řadách armády [[Katolická liga (Německo)\|katolické ligy]], s [[Bavorsko\|bavorskými]] oddíly válčil na [[Bitva na Bílé hoře\|Bílé hoře]], v níž padl jeho starší bratr v hodnosti [[Rytmistr\|rytmistra]]. Vévoda [[Maxmilián II. Emanuel\|Maxmilián Bavorský]] Jana povýšil na [[Plukovník\|plukovníka]], Jan však přešel do vojska císaře [[Ferdinand II. Štýrský\|Ferdinanda II.]], kde se z něj stal válečný rada, dosáhl hodnosti [[Jezdectvo\|jízdního]] [[Polní maršál\|generála-polního maršála]] a byl povýšen do [[Říšský hrabě\|říšského hraběcího]] stavu a v [[České království\|Českém království]] se domohl velkého majetku. Oženil roku 1639 s Annou Markétou [[Linsingenové\|z Linsingenu]] (1610-1657). Po smrti Anny Markéty se podruhé oženil v roce 1660 s [[Meklenbursko\|meklenburčankou]] Eleonorou Marií Kateřinou [[Finecke\|z Finecku]] (1639-1674).<ref name="St.Sporck">[http://patricus.info/Rodokmeny/Spork.txt rodová linie Sporck]</ref> V armádě sloužil až do vysokého věku. Dodnes je jeho legenda živá i v místě jeho německého rodiště, Delbrücku. ▲* Synové hraběte Jana ze Šporku z druhého manželství byli [[František Antonín Špork]] (1662-1738), významný [[Mecenáš\|mecenáš umění]] a [[Nakladatelství\|nakladatel]] a Ferdinand Leopold (1664-1711). František Antonín se roku 1686 oženil s Františkou Apollonií, rozenou ze Swéerts-Reistu (1667-1726). Manželé měli čtyři děti, Eleonoru Františku (1687-1717), Annu Kateřinu (1689-1754) a syny Jana Josefa a Jana Františka narozené 1691 resp. 1699, kteří však zemřeli v dětském věku. Jelikož František Antonín poté neměl žádného vlastního mužského potomka, adoptoval v roce 1718 svého zetě. Ten pocházel z téhož rodu, jako jeho manželka Františka Apollonie a navíc, jako syn jeho sestry Marie Sabiny (1661-1717), byl jeho synovcem.<ref>[http://patricus.info/Rodokmeny/Sweerts.txt Rodová linie Swéerts-Sporcků]</ref> [[Agnát\|Mužská linie]] jeho bratra Ferdinanda Leopolda hraběte ze Šporku (1664-1711) vyhasla až v první polovině [[20. století]] v [[Mnichov]]ě resp. v [[Mladá Boleslav\|Mladé Boleslavi]].<ref name="St.Sporck" /> [[Soubor:Hospital Kuks 2.jpg\|náhled\|[[Kuks (hospital)\|Špitál Kuks]]\|alt=\|vlevo]] [[Soubor: Hybernská Swéerts-Šporkův palác 9 panorama.jpg\|náhled\|links\|[[Barokní architektura\|Barokní]] Swéerts-šporkovský palác v [[Praha\|Praze]], postavený v letech 1694 až 1699, [[Klasicismus\|klasicistně]] přestavěný roku 1783]] * Nejvýznamnějším členem rodu byl [[František Antonín Špork]] ([[1662]]–[[1738]]). Studoval na [[Univerzita Karlova\|pražské univerzitě]], poté [[Kavalírská cesta\|cestoval]] po celé [[Evropa\|Evropě]]. Od roku [[1690]] vykonával funkci [[České místodržitelství\|královského místodržícího]]. Také patřil k  prvním, kteří do Čech zavedli hru na [[lesní roh]]. Zanechal po sobě zámek [[Kuks]], špitál a barokní lázně. Zámek i špitál spolu s  lázněmi byl vyzdoben díly předních [[baroko\|barokních]] sochařů a malířů. Proslul zejména jako mecenáš významných umělců (především sochaře [[Matyáš Bernard Braun\|Matyáše Bernarda Brauna]]) a jeho jméno je trvale spojeno s vybudováním [[Kuks]]u a areálu zámku v [[Lysá nad Labem\|Lysé nad Labem]]. Vybudoval knihovny v  Praze, Lysé nad Labem a Kuksu, v  roce [[1701]] založil v  pražském paláci Na Poříčí první ~~stále~~stálé [[Šporkovo šlechtické divadlo\|šlechtické divadlo]], později dokonce stálou italskou operní scénu. Vystupoval jako ostrý kritik společenských poměrů a zastánce myšlenek tolerance, na jejichž podporu vydával knihy ve své soukromé tiskárně. Právě kvůli těmto knihám se dostal do konfliktu s oficiálními kruhy, který skončil konfiskací knihovny a obžalobou z kacířství, z  čehož jej obvinili [[Tovaryšstvo Ježíšovo\|jezuité]], se kterými vedl spory o majetek. * Jeho vnuk [[Jan Rudolf Špork]] (1694–1759) se stal v  roce 1729 pražským pomocným biskupem a roku 1741 staroboleslavským proboštem. Jako diplomat a kanovník [[Lateránská bazilika\|Lateránské baziliky]] pobýval v  [[Řím]]ě a dohlížel za české země na proces [[kanonizace]] sv. [[Jan Nepomucký\|Jana Nepomuckého]]. * Pravnuk [[Jan Václav Špork\|Jan Václav]] byl nejvyšším [[hofmistr]]em, Království českého a ředitelem dvorské a komorní hudby na dvoře [[Marie Terezie]]. Ve vídeňském dvorském divadle prosazoval [[Wolfgang Amadeus Mozart\|Mozartovy]] opery. V roce 1723 získal panství [[Dubá]] v  jižní části [[Českolipsko\|Českolipska]] hrabě [[Karel Rudolf hrabě Swéerts-Sporck\|Karel Rudolf Swéerts-Sporck]]. Velice se zasloužil o rozvoj městečka, kde nechal postavit řadu barokních budov včetně kostela a sousoší. U císaře [[Karel VI.\|Karla VI.]] pro Dubou vymohl pořádání čtyř [[Výroční trh\|výročních trhů]].<ref name="Dubá">{{Citace monografie \| příjmení = Dulík \| příjmení2 = Mgr.Prášil Řádek 51 ⟶ 52: }}</ref> Rod vymřel jako bezvýznamný po meči v  roce [[1928]]. === Swéerts-Sporckové === František Karel Rudolf svobodný pán ze Swéertsu a Reistu (1688-1757) pocházel z [[Brusel\|bruselského]] [[Patricij\|patricijského]] rodu. Jeho otec [[František Jan ze Swéerts-Reistu]] obdržel roku 1654 [[České království\|český]] [[inkolát]], roku 1712 se oženil s dcerou [[František Antonín Špork\|Františka Antonína ze Šporku]], svou [[Sestřenice\|sestřenkou]] Annou Kateřinou a z matčiny strany byl vnukem hraběte [[Jan Špork\|Jana ze Šporku]]. Připadlo mu dědictví po jeho strýci a tchánovi a současně adoptivním octi. Mimo další šporkovské majetky získal také pozdější [[Swéerts-Sporckův palác\|Swéerts-šporkovský palác]] na [[Nové Město (Praha)\|Novém Městě]] [[Praha\|pražském]]. 15. prosince 1718 byl ve [[Vídeň\|Vídni]] se svými potomky z manželství se Šporkovskou dědičkou povýšen do českého hraběcího stavu a získal oprávnění na sloučení jména a erbu s hrabaty ze Šporku jako hrabě ze Swéerts-Sporcku (''Graf von Swéerts-Sporck)''. Rod ''Swéerts-Sporcků'', který 12. prosince 1819 získal [[Zeměpán\|zeměpanství]] v [[Kraňsko\|Kraňsku]], žije dosud.<ref name="GHdA2">Genealogisches Handbuch des Adels, ''Adelslexikon'' Band XIV, Band 131 der Gesamtreihe, C. A. Starke Verlag Limburg (Lahn) 2003, S. 278</ref> == Příbuzenstvo == Spojili se s  [[Vrabští z Vrabí\|Vrabskými z Vrabí]], [[Věžníkové z Věžník\|Věžníky]], [[Voračičtí z Paběnic\|Voračickými z Paběnic]], [[Clary-Aldringenové\|Clary-Aldringeny]] či [[Swéerts-Sporckové\|Swéertsy]]. == Odkazy ==

Šporkové: Porovnání verzí