Vlastenecká fronta (Rakousko): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
vymazání odkazu na webové stránky (neexistující strana) značka: editace z Vizuálního editoru |
Bez shrnutí editace značky: editace z mobilu editace z mobilního webu |
||
Řádek 16:
| web =
}}
'''Vlastenecká fronta''' ({{vjazyce|de}} '''''Vaterländische Front, VF''''') byla [[Rakousko|rakouská]] vládnoucí [[politická strana]] v době ''[[Austrofašismus|austrofašismu]]''. Měla v programu sjednocení
Politická strana byla založena 20. května 1933 kancléřem [[Engelbert Dollfuss|Engelbertem Dollfussem]] jako jediná povolená strana v zemi. Dollfuss ji strukturoval na základě italského [[Fašismus|fašismu]], avšak na rozdíl od něj byla pevně spojena s [[Katolická církev|katolickou církví]] a nepropagovala žádné [[Rasismus|rasistické]] myšlenky. Vyzdvihovala rakouský [[nacionalismus]], rakouskou nezávislost a rozdíly mezi Rakouskem a [[Německo|Německem]], především kulturní a náboženské (Německo viděla jako zemi ovládanou protestanty).
Řádek 25:
Kancléř Dollfuss byl při neuspěšném pokusu nacistů o převzetí moci v červenci roku 1934 zastřelen a v roli předsedy Vlastenecké fronty i v kancléřském křesle ho zastoupil [[Kurt Schuschnigg]], který v jeho protiněmecké a austrofašisstické politice pokračoval následující čtyři roky. V roce 1938 byl však nacisty donucen rezignovat, Rakousko bylo den poté anektováno [[Nacistické Německo|Třetí říší]] a stalo se její pevnou součástí až do jejího rozpadu.
== Historie ==
Vlastenecká fronta byla vyhlášena [[Engelbert Dollfuss|Engelbertem Dollfussem]] 20. května 1933 při 250. výročí vítězství nad [[Druhé obléhání Vídně|tureckým obléháním Vídně]] (Türkenbefreiungsfeier) a její první generální shromáždění (Generalappell) se konalo 11. září 1933 v [[Prátr (park)|Prátru]] na [[Klusácký dostih|klusáckém]] dostihovém závodišti „Wiener Trabrennplatz” ([[Trabrennbahn Krieau]]). Spolkový zákon o Vlastenecké frontě z 1. května 1934 (Bundesgesetz vom 1. Mai 1934 BGBl. II Nr. 4/1934) definoval spolkového kancléře vůdcem Rakouského spolkového státu, jež svolával radu vůdců (Führerrat), jmenoval svého zástupce, spolkové a zemské vůdce, určoval jejich oblast působnosti, ustanovení a strukturu Vlastenecké fronty (§ 3, 4, 5, a 6). Výkon mandátu byl možný pouze pro členy VF a vyžadoval vůdcův souhlas (§ 7).<ref>{{Citace elektronického periodika
| |||