Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 99 bajtů ,  před 4 měsíci
m
wiki
'''Douglas F4D Skyray (F-6 Skyray)''' byl [[Proudový motor|proudový]] palubní [[stíhací letoun]] postavený výrobcem [[Douglas Aircraft]] pro [[United States Navy|americké námořnictvo]] na počátku [[Studená válka|studené války]]. Přestože byl operačně používán jen krátkou dobu a nikdy nebyl použit ve skutečném boji, byl vůbec prvním palubním letounem, který se stal držitelem absolutního světového rychlostního rekordu. Byl také prvním palubním letounem amerického námořnictva, který byl schopný dosáhnout nadzvukové rychlosti ve vodorovném letu.
 
Typ F4D Skyray byl vyvinut na základě specifikací amerického námořnictva z roku [[1947]], které požadovaly stíhací [[letoun]], schopný zničit cíl letící ve výšce 15 240 metrů a to do 5 minut od zjištění jeho polohy. Na podobě letounu se podepsala i touha USamarického Navynámořnictva získat letoun, který by využíval aerodynamických koncepcí německého aerodynamika [[Alexander Lippisch|Alexandra Lippische]] (autora bezocasé raketové stíhačky [[Messerschmitt Me 163]]) z doby [[Druhá světová válka|druhé světové války]]. Ze Skyraye byl vyvinut ještě typ [[Douglas F5D Skylancer]], jehož vývoj ale byl zastaven.
 
== Vývoj ==
[[Soubor:XF4D-1 NAN8-52.jpg|náhled|vlevo|Jeden z prototypů XF4D-1 Skyray]]
[[Soubor:F4D-1 130746 steam cat Pax NAN4-56.jpg|náhled|Douglas F4D-1 Skyray. Pohled zezadu, 1956]]
V konstrukci F4D bylo použito široké, okrouhlé delta [[křídlo]] s kulatými konci. Letoun dostal přezdívku podle [[Rejnok manta|rejnoka manta]], kterého připomíná. Tlusté kořeny křídel obsahovaly vstupy vzduchu do motoru. Palivové nádrže byly jak v trupu letounu, tak v jeho křídlech. Na náběžné hraně křídla byly sloty, které měly zvýšit vztlak při vzletu a přistání. Na odtokové hraně křídel byly elevony, které sloužily k ovládání letounu.
 
Letoun měl pohánět motor ''[[Westinghouse J40'']], jehož vývoj ale nebyl úspěšný. Pro zálet a úvodní období zkoušek jej pro úsporu času zastoupil motor [[Allison J35]]-A-17 o tahu 22,6 kN. Naštěstí konzervativní konstruktéři Douglasu počítali i s alternativními motory a proto byl nakonec použit motor [[Pratt & Whitney J57]], který byl větší a výkonnější. [[Sériová výroba]] letounu probíhala v letech [[1950]]–[[1958]]. Námořnictvo získalo první kusy v roce [[1956]] a [[Námořní pěchota Spojených států amerických|námořní pěchota]] v roce následujícím. Celkem bylo postaveno 419 kusů hlavní sériové varianty '''F4D-1'''. Jiné varianty zůstaly jen ve fázi projektu.
 
Typ F4D se vyznačoval především výbornou stoupavostí. I v této kategorii vytvořil řadu rekordů. Byl schopný vystoupat do výšky 15 000 metrů za pouhé 2 minuty a 36 sekund, přičemž po celou dobu stoupal pod úhlem 70°.
== Hlavní technické údaje ==
[[Soubor:Skyray Wiki.jpg|vpravo|300px]]
[[Soubor:Douglas F4D Skyray line drawings.svg|right|300px]]
=== F4D-1 ===
* '''Posádka:''' 1 (pilot)
** '''Tah motoru:''' 45 kN
** '''Tah s [[forsáž]]í:''' 71 kN
 
[[Soubor:F4D-1 130746 steam cat Pax NAN4-56.jpg|náhled|Douglas F4D-1 Skyray. Pohled zezadu, 1956]]
 
=== Výzbroj ===
* {{en}} [http://wp.scn.ru/en/ww3/f/814/3/0 Kamufláže letounu Douglas F4D Skyray]
* {{en}} [http://www.airliners.net/search/photo.search?cx=partner-pub-8297169501225184%3Aa05n2n-tzky&ie=ISO-8859-1&q=Douglas+F4D+Skyray&sa=Submit&search_active=1&search=&sheadline=&search_field=datedesc&submit= Fotogalerie letounu Douglas F4D Skyray]
 
=== Reference ===
{{Překlad|en|F4D Skyray|213018185}}
 
=== Literatura ===
* {{Citace monografie | příjmení = Genf | jméno = S. A. | příjmení2 = | jméno2 = | příjmení3 = | jméno3 = | rok = 1998 | vydání = 1 | titul = Encyklopedie letadel | vydavatel = Slovo | místo = Ivanka pri Dunaji | isbn = 80-85711-35-4 | strany = 150 a 151}}
 
{{Překlad|en|F4D Skyray|213018185}}
 
{{Vojenská letadla amerického námořnictva po roce 1945}}