Isambard Kingdom Brunel: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
KhamulBot (diskuse | příspěvky)
m →‎top: Robot: napřímení šablony za použití AWB
→‎Zaoceánská plavba: Atlantský oceán, typo
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu
Řádek 80:
Ještě před otevřením Great Western Railway se Brunel přesunul k dalšímu projektu: zaoceánské plavbě. Využil své prestiže k přesvědčení zaměstnanců své železniční společnosti ke stavbě parolodi Great Western, zdaleka největší parolodi své doby. Byla 236 stop (72 m) dlouhá, postavená ze dřeva a poháněná plachtami a kolesy. Na vodu byla spuštěna roku 1848. Její první plavba do [[New York]]u a zpět trvala 29 dní, což byla poloviční doba ve srovnání s průměrnou plachetnicí. Celkem uskutečnila 74 plaveb do New Yorku a mimo jiné byla i držitelkou Modré stuhy.
 
Sesterská loď Great Britain byla postavena roku 1843. Byla 322 stop (98 m) dlouhá a byla první lodí s ocelovým trupem a s pohonem lodním šroubem, která překonala [[Atlantský oceán|Atlantický]]. oceánNa základě těchto úspěchů se Brunel rozhodl v roce 1852 postavit třetí loď, větší než předchozí a určenou pro cesty do [[Indie]] a [[Austrálie]].
Na základě těchto úspěchů se Brunel rozhodl v roce 1852 postavit třetí loď, větší než předchozí a určenou pro cesty do [[Indie]] a [[Austrálie]].
 
[[Great Eastern]] (původně pojmenovaná ''[[Leviathan]]'') byla stavěna špičkovou technologií té doby, téměř 700 stop (211 m) dlouhá, vybavená nejluxusnějším zařízením a schopná pojmout až 4.000 pasažérů.Loď byla spuštěna na vodu v roce 1858. Byla konstruována tak, aby mohla podniknout nepřetržitou plavbu z Londýna do Sydney a zpět, neboť inženýři tenkrát byli mylně přesvědčeni, že Austrálie nemá vlastní zásoby uhlí. Jako u mnoha jiný ambiciózních Brunelových projektů stavba lodi brzy překročila rozpočet a dostala se do skluzu vlivem různých technických problémů.
Řádek 87 ⟶ 86:
Po dokončení bylo rozhodnuto nasadit loď na výnosnější trasu do New Yorku. Provoz lodi se neobešel bez nehod. Již při první plavbě došlo k výbuchu kotle zapříčiněnému vadným pojistným ventilem. Nehoda si vyžádala život pěti členů posádky. Pro malou poptávku loď nikdy nepřepravovala projektovaný počet cestujících a později byla prodána za 5 % původní ceny.
Loď poháněná kombinací lopatkových kol a lodních šroubů dokázala dobře manévrovat a díky své obrovské nosnosti poté sloužila k pokládání podmořských kabelů. Touto lodí byl položen první transantlantický kabel, který telegraficky spojil Evropu s Amerikou.
V letech 1889 – 18901889–1890 byla sešrotována.
 
Tato loď bývá často označována za drahý omyl, ale na druhou stranu je možno říci, že Brunel pochybil pouze v oblasti ekonomiky provozu – jeho loď jednoduše o mnoho let předběhla dobu. Velké parolodě s celokovovou stavbou poháněné lodním šroubem se staly běžnou realitou až na počátku [[20. století]], kdy se přeprava osob přes oceán stala životaschopným oborem podnikání. Až do přelomu století tak zůstala největší lodí na světě.