Disperzní barviva: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Robot: Opravuji 1 zdrojů and označuji 0 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta15) (Martin Urbanec)
+kategorie, schéma struktury a ůprava odkazů
Řádek 1:
[[File:Disperse Yellow 26.svg|thumb|Chemická struktura disperzní žluti č. 26]]
'''Disperzní barviva''' jsou látky, které ve vodě (resp. v [[barvicí lázeň|barvicí lázni]]) dispergují, tj. zůstávají nerozpuštěné jako drobné, pevné částice, takže pro stabilizaci lázně a stejnoměrné [[barvení textilií|barvení]] se k nim musí přidávat tzv. ''dispergační činidla''.
Barviva jsou vhodná k [[barvení textilií|barvení]] nebo [[potiskování textilií|potiskování]] materiálů s hustě rozmístěnými molekulami jako je [[polyesterová vlákna|polyester]], [[acetátová vlákna|acetát]], [[acetátová vlákna|triacetát]] nebo [[polyamidová vlákna|polyamid]], které sotva bobtnají a absorbují jen málo vlhkosti. ''Termozolováním'' nebo barvením při vysokých teplotách (60-95&nbsp;°C) textilní materiály změknou, jejich molekuly se roztahují, barviva tak vnikají do vláken a po schlazení jsou spojena s polymerem.<ref>Učební texty TU Liberec: http://www.ft.tul.cz/depart/ktm/files/20130311/TCH-%C3%BAloha2-Barviva%20.pdf {{Wayback|url=http://www.ft.tul.cz/depart/ktm/files/20130311/TCH-%C3%BAloha2-Barviva%20.pdf |date=20140116080611 }}</ref>
 
Disperzní barviva byla vyvinuta u ''British Dyestuff Corporation'' v roce 1923 (viz.<ref>Hunger: ''UllmannIndustrial Dyes: Chemistry, Properties, Applications''), John Wiley & Sons 2007, ISBN 9783527606061, str. 134</ref>
 
Koncem 20. století byla disperzní barviva s podílem 21 % nejpoužívanější látka k barvení a potiskování textilií.<ref>Učební{{Citace textyelektronické Univerzitymonografie
| Pardubice:titul = Druhy barviv
| url = httphttps://www.upce.cz/sites/default/binary_www_old/fcht/uocht/spektrum/ktol-vlastnostib.pdf</ref>
|| datum vydání = 2019
datum přístupu = 2019-07-11
| vydavatel = Univerzita Pardubice
| jazyk = česky
}}</ref>
 
Některá disperzní barviva jsou podezřelá, že vyvolávají tzv. ''punčochový ekzém'', při kterém může u choulostivých osob dojít k alergii. Může se to stát obzvlášť u polyamidových a acetátových oděvů, které těsně doléhají na lidskou kůži, protože vybarvení těchto materiálů má nízkou stálost ve vlhku (viz.<ref>Denninger/Giese: ''DenningerTextil- und Modelexikon''), Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2006, ISBN 3-87150-848-9, str. 155</ref>
== Literatura ==
* Denninger/Giese: ''Textil- und Modelexikon'', Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2006, ISBN 3-87150-848-9, str. 155
* ''Ullmanns Encyklopädie der technischen Chemie'', 4. Auflage. Band 10, Wiley-VCH 1984, 10
* Pospíšil a kol.: ''Příručka textilního odborníka'', SNTL Praha 1981, str. 1014–1035, 1101–1105
== Reference ==
Řádek 16 ⟶ 22:
 
[[Kategorie:Zušlechťování textilií]]
[[Kategorie:Barvení textilií]]