Kostel Panny Marie před Týnem: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Robot: Opravuji 1 zdrojů and označuji 0 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta15) |
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 37:
}}
'''Kostel Matky Boží před [[Týn (Praha)|Týnem]]''' (lidově '''Týnský chrám''', nebo '''kostel Panny Marie před Týnem''') se nachází na [[Staré Město (Praha)|Starém Městě pražském]] v blízkosti [[Staroměstské náměstí|Staroměstského náměstí]]. Jeho stavba probíhala od poloviny [[14. století|14. století]] do prvních desetiletí [[16. století]]. Patří mezi umělecky nejvýznamnější pražské [[kostel]]y a to jak po stránce architektonické, tak svým dochovaným vnitřním mobiliářem. Jeho západní [[průčelí]] obrácené k náměstí tvoří jednu z nejznámějších dominant [[Praha|Prahy]]. Přední část kostela s portálem směřujícím do náměstí je obestavěna předsunutou zástavbou dvou domů, jedním z nich je [[Týnská škola]].
[[Stavební materiál|Stavebním materiálem]] použitým při stavbě Týnského kostela byl především [[pískovec]], který se používal pro detaily a pro armování [[Opěrák|opěráků]]. Dále měkčí [[opuka]], využívaná jako lomový kámen pro výplňové stěny.
== Historie ==
Řádek 57 ⟶ 59:
== Popis ==
Chrám je vystavěn z neomítaných kamenných kvádrů, plastické články architektury a sochařská výzdoba jsou tesány z místní opuky. Jde o [[gotická architektura|gotickou stavbu]] s dispozicí trojlodní [[bazilika|baziliky]] s dvojicí věží v západním průčelí, s trojchórovým řešením východního závěru a s převážně [[baroko|barokním]] [[Nábytek|mobiliářem]].
Jižní boční loď si i přes pozdější vložení [[Baroko|barokních]] a [[Novogotika|novogotických]] prvků zachovala původní charakter jednolitého prostoru, klenutého [[Křížová klenba|křížovými klenbami]], jež od sebe nedělí výraznější meziklenební pasy. [[Přípora|Přípory]] vynášející [[Klenební žebro|klenební žebra]] sbíhají až k zemi a tím rytmicky člení prostor [[Loď (architektura)|lodi]]. Základním architektonickým rysem hlavní lodi byla její dvoupatrovost, která podmiňovala vznik vysoké hladké plochy mezi vrcholy lomených [[Arkáda (architektura)|arkád]] a oken.
=== Architektura ===
[[Soubor:Panna Marie s Jezulátkem na štítu střechy Týnského chámu v Praze na Starém městě.jpg|náhled|upright|Barokní reliéf Madony s Jezulátkem na gotickém štítu Týnského chrámu]]
Výrazně vertikální, [[bazilika|bazilikálně]] uspořádaný [[trojlodí|trojlodní]] [[gotika|gotický]] [[kostel]] je vybavený na západě dvojicí gotických hranolových [[věž]]í. Na východě je kostel ukončen krátkým [[Kněžiště|presbytářem]] o jednom obdélném [[Pole (architektura)|poli]], [[mnohoúhelník|polygonálně]] uzavřen čtyřmi stranami [[osmiúhelník]]a. [[boční loď|Boční lodě]] jsou ukončeny nehlubokými polygonálními [[kaple]]mi o pěti stranách osmiúhelníka. Boční lodě jsou zaklenuty pěti poli [[křížová žebrová klenba|křížové žebrové klenky]] na téměř čtvercovém půdorysu, ke kterým se pojí ještě po jedné křížové žebrové klenbě v [[podvěží]]. [[Hlavní loď]] i presbytář jsou pak zaklenuté šesti obdélnými, šířkově uspořádanými poli stlačené valené raně [[baroko|barokní]] [[klenba|klenby]] s trojúhelníkovými [[Výseč (architektura)|výsečemi]]. Boční lodě si zachovaly původní gotickou [[žebrová klenba|žebrovou klenbu]]. Kostel je osvětlený řadou převýšených, hrotitě ukončených gotických oken vybavených kamennými [[kružba]]mi.
Po stranách středního závěru, s [[Půdorys|půdorysem]] desetiúhelníka s [[Opěrák|opěrákem]] v ose, se stýkají pětiboké závěry [[Boční loď|bočních lodí]]. Tyto závěry se uplatňují z exteriéru jako trojboké. Východní strana bočních chórů navazuje přímo do středního závěru. Dispozice kostela nebyla uzpůsobena nedostatkem plochy, ale aby byla kompatibilní s vývojovými principy [[Gotická architektura|gotické architektury]] 14. století.
Západní [[průčelí]], jenž tvoří jednu z největších dominant [[Praha|Prahy]], vyrůstá z trnože, který lemuje celou stavbu. Výžlabky a vnější okraje oblounků jsou zdobeny hruškovcem.Zhruba ve dvou třetinách výšky je přerušována drobnými prstenci. Osový opěrák i oba sousední vrcholí kombinací pultu a sedlové stříšky, ostatní jsou ukončeny jednoduchou hlavní [[Římsa|římsou]].
Rukopis Petra Parléře ukazují především kružby oken a 28m vysoké okno západního průčelí<sup>[[Wikipedista:Bich Phamová/Pískoviště#cite%20note-1|[1]]]</sup>
Na nejvýchodnějším poli jižní boční lodi se nachází [[sakristie]] a [[depozitář]], které jsou ze vnějšku celé regotizovány. Pouze východní okno [[sakristie]] uchovalo své původní [[ostění]] jako v bočních chórech. Lomeným [[Portál|portálem]] do [[sakristie]] se nastupuje na vřetenové schodiště. Vstup [[Depozitář|depositáře]] je dekorován kamennou [[Balustráda|balustrádou]]. [[Klenba]] [[Depozitář|depozitáře]] a [[sakristie]] jsou identické, avšak na rozích [[Depozitář|depozitáře]] se zachovaly tři figurální [[Konzola (architektura)|konzoly]] (andělé, souboj zvířecích stvůr s lidskými postavami), již jsou ohlasy [[Petr Parléř|Petra Parléře]].
Hlavní architektonická dominanta severní strany je slavný [[Portál (architektura)|portál]] zabírající plochu [[průčelí]] mezi oběma opěrnými [[Pilíř|pilíři]]. [[Portál (architektura)|Portál]] má půlkruhový oblouk, který reaguje opět na tvarosloví [[Petr Parléř|Petra Parléře]].
Ostění lomeného vchodu je vnitřními i vnějšími výžlabky dekorován drobnými [[Krab (architektura)|kraby]]. Obnovené znaky české a římské říše jsou vsazené ve cviklech nad lomeným obloukem.
Ostění [[Tympanon|tympanonu]] sahá až do vnitřních bloků obou [[Opěrák|opěráků]]. Vybíhá ze zkoseného [[Podnož|podnože]]. Toto ostění bylo dole přerušeno kružbovým panelováním. Nad ním pokračuje výklenek pro sochy, ukončený baldachýnem. Převýšený půlkruhový [[tympanon]] je složen z pěti opukových desek s reliéfním zobrazením Utrpení Páně a Ukřižování.
V místě zkosení portálové podnože jsou uprostřed i na rozích čelních stran [[Opěrák|opěráků]] umístěny rozdílně mohutné konzolové [[Přípora|přípory]]. Střední nejslabší vrcholí prostými hlavičkami. Vnitřní je nejmohutnější, umístěna pod vysokým prstencem zdobeným ornamentálními motivy. Nese silné [[Hlavice (architektura)|hlavice]], kde vpravo se nacházejí dva andělé vedoucích lva, jelena, zatímco vlevo je Mojžíš mezi sedícími anděly. Slabší vnější přípory vrcholí figurálními hlavicemi. Na krycích deskách rohových [[Hlavice (architektura)|hlavic]] jsou posazeny podstavce pro sochy. Portál nebyl před [[Husitská revoluce|husitskou revolucí]] dokončen.
Střední závěr i hlavní loď byly [[Baroko|zbarokovány]] po požáru v r. 1679. V podkroví jsou nepatrné stopy středověkého stavu.
Kostel je přístupný čtyřmi gotickými [[portál (architektura)|portály]]. Osově umístěným západním a dvěma portály, prolomenými v úrovni druhého pole na severní a jižní straně. Severní portál má v [[tympanon]]u [[reliéf (sochařství)|reliéf]] zobrazující tři scény z [[Kristus|Kristových]] [[pašijí]] v mnohafigurových kompozicích. Sochařsky velmi kvalitní dílo se řadí k nejvýznamnějším památkám gotického [[sochařství]] předhusitského období u nás. Dvojice věží je zakončena bohatě zdobenými převýšenými pozdněgotickými osmibokými [[helmice]]mi, které jsou doplněny [[Ochoz (architektura)|ochozem]], čtveřicí nárožních vížek a ještě navíc pročleněny zhruba v polovině své výšky další čtveřicí vysazených ozdobných vížek. Mezi věžemi je sevřen bohatě zdobený, řadou [[fiála|fiál]] vrcholící gotický štít obsahující barokní reliéf [[Madona|Madony]].
=== Vybavení ===
K pozůstatkům [[Gotika|gotické]] výbavy patří zejména pozdně gotický [[baldachýn]] od [[Matěj Rejsek|Matěje Rejska]] z roku 1493. Byl původně umístěný nad hrobem biskupa [[Augustin Luciani|Augustina Luciana]] z Mirandoly. [[Baldachýn]] čtvercového [[Půdorys|půdorysu]] je tvořen čtyřmi středně mohutnými kamennými polychromovanými [[Opěra|opěrami]], které jsou ukončeny lomeným obloukem, tzv. [[Oslí hřbet|oslím hřbetem]]. Tyto oblouky jsou doplněny nárožními ozdobnými věžičkami a obohaceny gotickými ornamenty. Na každé [[Opěra|opěře]], zhruba ve druhé třetině, jsou umístěny sochy. Opěry nesoucí [[architráv]] vrcholí [[Fiála|fiálami]]. Z východní strany je [[baldachýn]] dekorován obrazy [[Karel Škréta|Karla Škréty]] (1610- 1674).
[[Nábytek|Mobiliář]] kostela je v současné době převážně [[baroko|barokní]]. Z původního [[středověk]]ého vybavení se dodnes dochovalo v interiéru chrámu pět uměleckých prací: [[cín]]ová [[křtitelnice]] z roku [[1414]], nejstarší a největší v [[Praha|Praze]]; kamenná [[kazatelna]] v hlavní lodi; velmi cenná jsou dvě díla tzv. [[Mistr Týnské Kalvárie|Mistra Týnské kalvárie]] z počátku [[15. století]]: Týnská madona a sousoší Kalvárie v závěru severní lodi; nakonec potom dvě pozdně [[Gotika|gotická]] umělecká díla: na pomezí [[renesance]] se nachází oltář s ústřední dřevořezbou [[Svátek Křtu Páně|Kristova křtu]] od podunajského mistra, zvaného podle signatury [[Monogramista IP]] z doby po roce [[1520]]; posledním potom kamenný [[baldachýn]] z roku [[1493]] pocházející snad z dílny [[Matěj Rejsek|Matěje Rejska]]. Ten původně kryl hrobku biskupa [[Augustin Luciani|Augustina Luciána]] z Mirandoly. Již před jeho vznikem se v těchto místech nacházel oltář [[Svatý Lukáš|sv. Lukáše]] staroměstského malířského [[cech]]u, v baroku s obrazem [[Karel Škréta|Karla Škréty]] [[Svatý Lukáš|sv. Lukáš]] maluje [[Madona|Madonu]] (dnes v [[Muzeum hlavního města Prahy|MHMP]]), nahrazený v polovině [[19. století]] stávajícím obrazem téhož námětu v [[Novogotika|neogotickém]] [[Retabulum|retabulu]] od [[Josef Vojtěch Hellich|Josefa Vojtěcha Hellicha]].
| |||