Wikipedie

Sluneční energie: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Robot: Opravuji 1 zdrojů and označuji 0 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta15)
→‎Dopad sluneční energie na Zemi: požadovaný ref, odkazy, upřesnění
Řádek 39:
[[Příkon]] záření dopadajícího na povrch zemské [[atmosféra|atmosféry]] činí přibližně 1360 W/m<sup>2</sup>. Toto množství se nazývá [[sluneční konstanta|solární konstanta]]. Ve skutečnosti není konstantní, neboť [[oběžná dráha]] Země kolem Slunce je [[elipsa|eliptická]], a to způsobuje kolísání ve velikosti solární konstanty přibližně 3 % (asi 40 W/m<sup>2</sup>). Malé změny solární konstanty jsou též spjaty s [[sluneční cyklus|cykly sluneční]] aktivity, ty ale dosahují maximálně desetin procenta.
 
=== Pohlcování záření ===
Část záření je pohlcena atmosférou. Pohlcení se týká ovšem jen některých vlnových délek:
* prakticky celé nejkratší části ultrafialového záření (do vlnové délky 290 nm je pohlceno zcela, od 290 do 320 nm zčástiasi ze 2/3) -– pohlcuje jej především [[ozónová vrstva]], ale v menší míře i další plyny jako [[kyslík]] O<sub>2</sub>, [[oxid dusičitý]] NO<sub>2</sub> nebo [[oxid dusný]] N<sub>2</sub>O <ref name="moldanova">{{DoplňteCitace zdroj}}sborníku
| příjmení = Moldanová
* vybraných vlnových délek infračerveného záření (pohlcení především oxidem uhličitým a vodou)▼
| jméno = Jana
Ve viditelné oblasti je pohlcení jen částečné a závisí na síle vrstvy atmosféry, kterou musí záření projít. Při stejné výšce slunce nad obzorem se tedy větší pohlcení odehrává v [[Zemský rovník|rovníkových]] oblastech, naopak menší v [[geografický pól|polárních]] oblastech a na horách. Pohlcení v polárních oblastech je ovšem zároveň zvětšeno tím, že sluneční paprsky pronikají do atmosféry pod ostrým úhlem a musí tak proniknout delší vrstvou.▼
| titul = Chemie plynné fáze
| příjmení sestavitele = Braniš
| jméno sestavitele = Martin
| příjmení sestavitele2 = Hůnová
| jméno sestavitele2 = Iva
| sborník = Atmosféra a klima
| vydavatel = Nakladatelství Karolinum
| místo = Praha
| rok vydání = 2009
| počet stran = 351
| isbn = 978-80-246-1598-1
| kapitola = Důležité absorbující plyny a jejich fotolýza
| strany = 101-103
}}</ref>
▲* vybraných vlnových délek infračerveného záření (pohlcení především [[oxid uhličitý|oxidem uhličitým]] a vodou[[vodní pára|vodní párou]])
 
▲Ve viditelné oblasti je pohlcení jen částečné a závisí na síle vrstvy atmosféry, kterou musí záření projít. Při stejné výšce slunceSlunce nad obzorem se tedy větší pohlcení odehrává v [[Zemský rovník|rovníkových]] oblastech (kde je nejnižší část atmosféry – [[troposféra]] – nejsilnější), naopak menší v [[geografický pól|polárních]] oblastech a na horách. Pohlcení v polárních oblastech je ovšem zároveň zvětšeno tím, že sluneční paprsky pronikají do atmosféry pod ostrým úhlem a musí tak proniknout delší vrstvou.
 
Množství prošlého záření udává vztah:
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Sluneční_energie“